Článek
„Problémy s ním se objevily během základní školní docházky. Prostě začal domů nosit více poznámek. Pak z toho byla dvojka z chování. Neustále vyrušoval a kantoři toho již měli plné zuby,“ vzpomíná. Když si Libuši zavolal ředitel, doporučil jí, ať si pro syna Pepu hledá místo jinde.
Zdědit krimisklony neměl po kom
Když jsme si sedli, pokračovala: "Tou dobou na něj ‚prasklo‘, že ‚dělal zeď‘. Parta výrostků, se kterými byl v kontaktu, vykrádala vlaky. Bydleli nedaleko nádraží a znali to tam jako své boty. Pepa jako nejmladší, bylo mu čerstvých 13, hlídal, aby nejela kolem policejní hlídka. Kdyby viděl auto, měl zapískat. Celou akci organizovala maminka jednoho z jeho nejlepších kamarádů ve škole. Známá recidivistka.
Možná od ní a od jejího synka se naučil zapálit si cigaretu. Viděl to tak ve filmech, a když měl žváro u pusy, cítil se jako dospělý. Ve škole zapíral do poslední chvíle, i když důkazy policie, která informovala školu, byly jasné jako facka."
Těch chytil doma nepočítaně, když se to dozvěděla Libuše. Copak to může říct vlastním rodičům, ptala se sama sebe Nakonec řekla, považovala to za důležité. Nikdy se s ničím podobným nesetkala. Široko daleko rodina fungovala bez problémů. Její přísný otec si dokonce nedovedl představit ani situaci, že by přešel silnici mimo přechod pro chodce. A teď toto…
Víkendy doma prospal
„Po prázdninách nastoupil Pepa na učňák. Ten už se mu však vůbec nelíbil, i když si ho sám vybral. Jedna pětka střídala druhou, lepší známky měl snad sem tam z tělocviku, pokud na něj došel,“ říká.
Dopis v modré obálce Libuši vyrazil dech. „Oznamuji Vám, že počet neomluvených hodin u Vašeho syna dosáhl ke dni 15. 11. celkem 48 vyučovacích dní,“ koukala na dopis a nevěděla, co má dělat. Pepa přece odcházel každý den, když šla do práce.
Opět byl bit jako řešeto. Následovala série více či méně uvěřitelných slibů. O víkendech se už občas zdržel do 22 venku. Když přišel, šel si lehnout. Byl prý unavený. Kolikrát prospal celý víkend.
Jeden čas jsme ho i vozili do školy. Z auta vystoupil před budovou, pozdravil se se spolužáky a šel dovnitř.
„Sekání latiny“ v nedohlednu
Netušila, že školou jen prošel, ani nešel do hodiny a vycházel bočním vchodem hned ven. Když se měla dostavit do ředitelny, bránila Pepu jako lev! „Váš syn Vám lže jako když tiskne, paní,“ ujelo řediteli a ona dostala k podpisu rozhodnutí, kterým byl vyloučen ze školy.
"Potom už vlastně nikam nenastoupil. Nikde ho nechtěli, měl jen základní vzdělání. Chodil sem tam na nějakou brigádu. Nikdy mně nedal na provoz domácnosti ani korunu, po čase jsem ho vyhodila z domu.
Že má syn další problémy, jsem se dozvěděla po pár měsících, když přišla policie s povolením k provedení domácí prohlídky, podepsané soudcem. To už byl ve výkonu vazby pro podezření ze série krádeží a jednoho loupežného přepadení. Napoprvé dostal osm let a já za ním jednou měsíčně jezdila. Sliboval, že se napraví a že už bude sekat latinu," vzpomíná si pomalu.
Anketa
Časy, kdy je Pepa na svobodě, jsou čím dál tím kratší. Libuše dnes vychovává jeho desetiletou dceru: „Její maminka je také ve výkonu trestu. Krádeže. Jsou v tom asi drogy a jeden ani druhý si neumí říct dost. Poprvé byl Pepa podmíněně propuštěn po uplynutí poloviny trestu. Dnes to nehrozí. Je mu 40 a má odsezeno 16 let,“ upřesňuje rodinnou situaci. Libuše vůbec neví, kde ona sama jako matka mohla udělat chybu.
Udělat ji nemusela vůbec. Nejspíš jen přehlédla, kdy syn poprvé vyzkoušel omamně – psychotropní látku a pak už se „to“ s ním vezlo. Jen pokud se rozhodne syn sám se zlozvykem přestat a bude úspěšný, může se paní Libuše těšit na společnou oslavu narozenin.
