Článek
Smrt je nevyhnutelnou součástí lidských životů. Nejvyšší daní ze života. Nikdo nikdy nemůže naplánovat, jakým způsobem a kdy se tomu tak stane a ani za jakých podmínek. Lékařská věda není šarlatánství, prognózy jsou velmi individuální.
Mladí nevědí, co chtějí
Abych byl v obraze během svého života, pravidelně sleduji nabídky na trhu práce a ve volných chvílích sem tam pročítám inzeráty s nabídkami nejrůznějších zaměstnavatelů.
Dozvídám se tak, že jeden z obchodních řetězců hledá lidi za kasu se mzdou, za kterou se nemusí stydět kantorka s desetiletou praxí a hned se pak dočtu, že pedagogové začínají uvažovat o práci ve skladech a za pultem (ještě, že ne naopak!).
Někdy pozdvihnu obočí nad obsahem práce a nabízenou mzdou, jindy se pousměju u požadavků, které si klade absolvent s mlékem na bradě od svého chlebodárce. Někdo chce nejen příspěvek na penzijní, ale radost mu udělá i dovolená plně hrazená firmou.
Konec může být tragický
Jak si kdo ustele, tak si lehne. Nic není nemožné. Často si vybavuji slova své exkolegyně, jak k nim v devadesátých letech krátce po revoluci dorazil mladičký student, že by jim rád nabídl kopírky.
Měla ráda odvážné, kteří se v nové době vyznali, a tak mu dala zelenou. Stejně jako mnoho dalších a jiných. „Byl to takový nesmělý chlapec, tak jsem si říkala, že třeba se časem chytne a nebude muset tahat tak těžké balíky s kopírovacími přístroji.“
Ze světa kopírek se záhy etabloval o pár schodů byznysového světa výš. Dařilo se mu a dnes na něj mnozí vzpomínají jako na úspěšného byznysmena.
Inzerát by měl být korektní
Jeho odchod z tohoto světa byl tragickou událostí. Náhodná havárie, která se stává snad jednou za 100 let, si vybrala svoji daň. Paliativní péči nepotřeboval, odchod to byl rychlý.
Jeden z inzerátů, na který jsem narazil, poptával koordinátora paliativní péče do domova pro seniory. Jde o zařízení, ve kterých bývá občas neveselo a truchlivo. Na věkově zkušenější se přirozeně nabalují choroby a mohou se tak častěji ocitnout v situacích, kdy lékaři během hospitalizace nejen léčí chorobu, ale současně tlumí projevy bolesti, aby veškerá podpora léčby probíhala co nejdůstojněji.
Někdy se to podaří a je to fajn, jindy ne a je konec. Zaměstnavatel, který poptával koordinátora paliativní péče, inzeroval, že předností uchazeče je dotahování věcí do konce. Nejednoznačnost a mnohovýznamovost je v češtině pozoruhodným znakem jazyka.
Asi bych na místě náborového pracovníka, HR jak se nyní říká, volil citlivější formulaci předpokladů. Člověk není matičkou na židličce, která by si dotažení do konce zasloužila. Spíše bych od koordinátora paliativní péče očekával důslednost při řešení psychicky náročných situací než dotahování věcí do konce. Bylo by fajn být možná citlivější i při zveřejňování personálních oznámení. Zvlášť, když je zpravidla zadávají odborně erudovaní profesionálové!