Článek
Prozatím se k otázce nepodmíněného příjmu lidí vyjadřují především ekonomové. Ti říkají, že svět je schopný tento prostředek zvládnout. Upřesnit se musí, jestli ho budou vyplácet jednotlivé státy nebo korporace. To je však pro mé dnešní zamyšlení úplně jedno.
Nebezpečí zneužití
V diskusi mně chybí pohled sociologů nebo psychologů. Odborníků na lidskou duši. Ti totiž zatím mlčí. Nebo se prostě nevyjadřují a přemýšlí nad svými závěry. Nic se nemusí uspěchat!
Dnes je pro nás běžné, že platíme kartami. Ulehčilo nám to život. Nemusíme nosit hotovost po kapsách. Bankám a státním úřadům tak dáváme dobrovolně nahlédnout do toho, kolik nás kdo platí a za co utrácíme. Máte rádi tvarohový závin s jablky nebo makový závin se švestkami? Odpovídat nemusíte, je to jasné. Stačí se podívat na váš účet a položkový seznam vše ukáže.
Možná to někomu přijde jako legrace, ale mě ze shromažďovaných dat jímá hrůza. K čemu všemu mohou být použita nebo snad i zneužita…
Spotřeba může být podezřelá
O dopadech základního příjmu na člověka se nejen diskutuje. V některých částech světa již došlo na experimenty a peníze byly opravdu vypláceny. Někde po dobu zkušebních 10 let, jinde déle.
Zjištění, která jsou měřitelná, by logicky uvažujícího člověka mohla přesvědčit o zářivě krásné budoucnosti. Rapidně se snížila chudoba. Více dětí odmaturovalo, snížila se kriminalita. Do míst, kde byl příspěvek vyplácen, se přistěhovalo více lidí, i když nováčkům nikdo nic nenabízel.
Snažím se do veřejné diskuse přinést i druhý úhel pohledu. Nevymizí přirozená soutěživost? Nestanu se nechtěným předmětem veřejného zájmu proto, že jsem o fous vybíravější a koupím si místo polotučného mléka plnotučné, protože mně více chutná? Dnes má svět tendenci kritizovat Čínu proto, že obyvatelům nejlidnatější země systém přiděluje body za plnění úkolů a podle jejich splnění mohou přijít výhody. Nezačne se naopak svět inspirovat v Číně, aby zavedl nějaký systém, když stávající de facto zlikviduje?
Data o sobě poskytujeme s radostí
Jde o přirozené otázky dalšího vývoje, které souvisí s příchodem umělé inteligence. Některé její aplikace jsou fajn a rád je i sám využívám. U jiných však mám neblahé tušení, protože i když zatím funkční nejsou, zavedeny být mohou.
Rád používám překladač, cizích jazyků jsem se moc neučil a najednou mohu mít češtinu přeloženou do angličtiny, japonštiny nebo jakéhokoliv jiného jazyka, který mě napadne. Chci si něco koupit a narazím na prodejnu, kde naskenuji QR kód, vyberu si, vložím do košíku nebo do tašky a peníze se mně rovnou strhnou z karty. Odcházím, aniž bych potkal živáčka a jen koutkem mysli si uvědomuji, že jsem „dobrovolně“ vytvořil další sérii dat pro umělou inteligenci v podobě kamerového záznamu.
Mám rád právo volby. Jednou za čtyři roky přemýšlím, jestli do volební urny hodím svůj hlas tomu nebo onomu. I procházení po obchodech a vybírání trička podle barev mě baví. Nemůže umělá inteligence dojít k závěru, že ekonomičtější je vedle uniformně stejného základního příjmu i stejný jogurt nebo oblečení? Výběr přece člověka zdržuje… Demonstrace osob s jiným názorem již nemusí monitorovat lidé od policie, ale hrstka dronů. Vítejte ve světě, který nás může dohnat!
