Článek
V New York City bylo sice už od roku 1827 zrušeno otroctví, segregace dle zákona neexistovala a na Manhattanu žila největší komunita Afroameričanů mimo americký jih, která platila daně a vlastnila majetek… ale veřejná doprava byl problém. Černochům k dispozici moc nebyla, většinou raději všude chodili pěšky.
New York City brázdily vozy tažené koňmi, které vás za poplatek svezly. Některé měly ceduli „Barevným cestujícím povoleno“, ale velká část nápis neměla a svezení byla pro černochy obtížná věc, řídila se nepsanými pravidly. 16. 7. 1854 (neděle) se ta pravidla rozhodla Elizabeth Jennings porušit.
Jennings pracovala jako učitelka, hrála na varhany v černošském kostele a přesně tam měla s kamarádkou namířeno. Chtěla do kostela dojet povozem a zrovna jel ten bez cedule. Průvodčí jí řekl, ať si nastoupí na další, že ten prý veze „její lidi“. Ale tam bylo plno.
Jennings tedy nastoupila do původního povozu a odmítala vystoupit. Průvodčí jí sdělil, že pokud ale ostatní cestující budou mít k její přítomnosti námitky, bude si muset vystoupit. Jennings mu řekla, že je rodilá Newyorčanka a že on je nezdvořák, co otravuje lidi na cestě do kostela.
To průvodčího, hrdého irského přistěhovalce, nakrklo a Jennings se pokusil z vozu násilím vytáhnout. Ta se však držela zuby nehty, a tak řidič na pokyn průvodčího pokračoval v cestě, dokud nenarazili na policistu. Ten Jennings násilně vystrčil z povozu a vysmál se jí, ať si jde stěžovat.
Odplata přišla rychle. Jennings události sepsala, přečetla je velkému shromáždění v kostele a následně byl text poslán do novin The New York Daily Tribune. Otec Jennings byl navíc váženým podnikatelem a najal si právníky, aby mohl dát společnost provozující povozy k soudu.
Jedním ze dvou právníků, kteří Jennings u soudu zastupovali, byl čtyřiadvacetiletý Chester A. Arthur, budoucí 21. prezident USA (1881). Soud žena vyhrála a dostala odškodnění 225 dolarů (cca 8 tisíc dolarů dnes). Případ nezajistil konec segregace v dopravě, ale stal se důležitým precedentem.
Nejvyšší soud státu New York následně rozhodl, že černoši nesmí být vyloučeni z dopravy, pokud jsou střízliví, slušní a zdraví. Ale k úplné desegregaci došlo až po dalších incidentech s významnými černošskými lídry, a to až s prosazením Zákona o občanských právech v roku 1873.
Elizabeth Jennings se pak provdala, založila v roce 1895 první černošskou školku ve městě. Zažila však ještě jeden incident s irskými přistěhovalci, kdy její jednoletý syn zemřel během násilných protestů irských přistěhovalců v roce 1863 proti povolávacím rozkazům do armády severu během občanské války. O tom ale jindy.
