Článek
Seneca Village vznikla v roce 1825, kdy vlastníci půdy uprostřed ostrova Manhattan rozdělili svůj majetek na 200 parcel a začali jej prodávat. Manhattan byl tehdy osídlený především na jihu (dnešní downtown) a území na sever byl vlastně venkov s poli a lesy.
Jedním z prvních kupců půdy se stal pětadvacetiletý čistič bot, svobodný černoch Andrew Williams. Parcelu si koupila i církev African Methodist Episcopal Zion Church. Vznikla tak první významná komunita černošských majitelů půdy v době, kdy ve městě bylo ještě stále legální otroctví. Černošští muži ze Seneca Village tak mohli i volit.
Seneca Village se začala více rozrůstat poté, co v roce 1827 bylo otroctví v celém státě New York zakázáno. Komunita se nacházela daleko od hlučného města na jihu. Lidé mohli utéct od rasismu, znečištění. Založili zahrady, chovali dobytek a koně, rybařili v řece Hudson.
V 50. letech 19. století už komunita čítala přes 3 stovky obyvatel. Dvě třetiny z toho svobodných černochů, třetina irských přistěhovalců a pár německých rodin. Komunita vlastnila přes 2 hektary půdy, na níž se nacházely 3 kostely, 2 školy a 50 domovů. Ale pak přišel Central Park.
Ve chvíli, kdy se město rozhodlo, že chce vybudovat konkurenci evropským městským parkům a poskytnout obyvatelům útěk od ruchu, shonu a znečištění města, začalo Seneca Village v novinách označovat za plnou squatterů, pobudů a domy za rozpadlé chatrče.
V roce 1857 město vyvlastnilo pozemky, na nichž stála Seneca Village, a 1600 lidí, včetně obyvatel Senecy, násilně vysídlilo. Domy, kostely i školy byly srovnány se zemí. Seneca Village byla vymazána z mapy i paměti. Když se například v 80. letech 19. století našly v Central Parku rakve, nikdo nevěděl proč.
Archeologové později při vykopávkách objevili talíře, fajfky, podrážku z dětské boty.
Poprvé příběh Seneca Village odvyprávěla kniha The Park and the People: A History of Central Park. Informační ceduli do Central Parku umístili teprve v roce 2001, v roce 2019 vznikla krátkodobá výstava.
