Čím si dnes připijeme? Přiznejme si otevřeně: Šampaňské to většinou nebude

Loučení se starým a příchod nového roku je neodmyslitelně spjat nejen s bujarými oslavami, ale i s nezbytným přípitkem na to, abychom v tom nadcházejícím roce byli zdraví a dobře se nám dařilo. A za nápoj, který se dle zvyklostí k tomu přípitku hodí nejlépe, je považováno šumivé víno. A s ním je spojeno mnoho mýtů a zažitých nesmyslů, které jsou zakořeněny tak hluboko, že o nich ani nepřemýšlíme.

Jedním z největších omylů a nesmyslů je označovaní jakéhokoli vína s bublinkami za šampaňské, případně ještě nějakou infantilní zdrobnělinou tohoto slova. Šampaňské, tedy Champagne, je patrně nejznámější a nejslavnější šumivé víno na světě. Pochází ze stejnojmenné oblasti ve Francii, smí být vyrobeno pouze ze tří odrůd révy vinné, konkrétně z Chardonnay, Pinot noir a Meunier.

Další nezbytností je výrobní postup tradiční metodou, někdy též „šampaňskou metodou“ (což vinaři v Champagne neradi slyší, zejména pokud se tímto názvem pyšní výrobci vína z jiných regionů). Ta spočívá v tom, že druhotné kvašení – to, při kterém ve víně vznikají ty úžasné bublinky, kvůli kterým tento druh vína vyhledáváme – probíhá v každé jedné samostatné láhvi vína, během jejího ležení ve sklepě. I to je jedním z důvodů, proč Champagne není jen nejznámější, ale obvykle i nejdražší šumivé víno.

Šumivé víno lze však vyrobit i jednodušším způsobem, tedy tak, že druhotné kvašení neprobíhá složitě v jednotlivých láhvích, ale ve velkých tlakových nádobách. Takový způsob je nazýván rovněž „metodou Charmat“. Víno je pak lahvováno již hotové. Tento výrazně levnější způsob výroby nemusí mít na svědomí automaticky víno špatné či nekvalitní, jen je potřeba počítat s tím, že nebude mít takovou eleganci a finesu, jako víno dělané tradičně.

Čemu bych se však doporučil vyhnout je víno perlivé. Takové víno je často oxidem uhličitým syceno (podobně jako sodovka), nebo je vyrobeno výše zmíněnou charmatovou metodou, nicméně s výrazně nižším tlakem. Perlení těchto vín je poměrně nevýrazné a rychle odchází.

Vedle populárního českého sektu je v současné době neméně výrazným fenoménem Prosecco. Toto italské šumivé víno z regionu Veneto si získalo a dále získává popularitu prakticky celosvětově. A aby mohlo být nazýváno Proseccem, musí být dodrženo (krom místa jeho původu) například i dominantní použití odrůdy Glera.

Prosecca jsou obvykle vyráběna metodou Charmat, což je dělá cenově velmi dostupnými. Nicméně i zde je třeba mít se na pozoru. Slovo „Prosecco“ vytištěné na etiketě není automatickou zárukou kvality, i tato vína mohou být dobrá, skvělá, ale i velmi podprůměrná. Vodítkem, který do jisté míry o kvalitě vína vypovídá, je jeho cena. Vysoká cenovka sice není automatickou zárukou kvality, ale cena podezřele nízká, často i pod stokorunou za láhev, je poměrně spolehlivou informací o tom, že si příliš nepochutnáme.

Od ceny dobrého Prosecca není finančně příliš daleko v cenovce šumivého vína pod názvem Cava. Byť tento název španělského sektu není zdaleka tak známý, postupně se těší stále větší popularitě. Důvodem je skutečnost, že tento produkt je vyroben tradiční metodou druhotného kvašení v láhvi a je prodáván za velmi dostupnou cenu. Sice nic neplatí absolutně, ale pokud mám možnost, připlatím si několik desetikorun a vyberu si španělskou Cavu raději než Prosecco.

Tradičně je vyráběn i francouzským Crémant, tedy šumivé víno pocházející z jednoho z osmi vinařských regionů, které tento název mají povoleno pro šumivá vína užívat. Nejčastěji se můžeme setkat s Crémanty z Alsaska nebo Burgundska, což jsou dvě vinařské oblasti, které tohoto vína vyprodukují s přehledem nejvíce. Crémanty se vyznačují nejen trochu vyšší cenou, ale i nespornou elegancí.

Když se řekne český sekt – ruku na srdce – co vás jako první napadne? A kolik vlastně výrobců šumivých vín z Česka znáte? Rozhodně nechci tu největší ikonu, která plní regály obchodů, supermarketů i benzínových pump, z principu hanět. Nicméně se jedná o výrobek produkovaný čistě průmyslově a díky prakticky nepřetržitým letákovým akcím i výrobek velmi levný (na kterém je třeba i přes akční ceny vydělat). Těžko od něj tedy můžeme čekat výjimečný zážitek.

Přitom šumivá vína v České republice vyrábí stále více vinařů a výsledek jejich práce je často velmi zajímavý a překvapivě dobrý. Problém však nastává ve chvíli, když se těmto vínům podíváme na cenovku. Díky tomu, že dobrý sekt od menšího vinaře je dělán tradičně a ve velmi malé produkci, nemůže cenově konkurovat ani akčnímu letáku, ani dobrému Proseccu, ani španělské Cavě, a bohužel se často vyskytuje ve stejné cenové hladině jako francouzský Crémant.

A v tuto chvíli si konzument pokládá otázku: Proč bych měl pít český sekt, když si za stejnou cenu můžu koupit francouzský? A já mu odpovídám: Třeba proto, že může být stejně dobrý, nebo i lepší. Třeba proto, že pít lokální víno není žádná ostuda, spíše naopak. Zkrátka třeba i proto, že když občas ekonomicky podpoříme svého „souseda“, děláme něco i pro sebe, i přesto, že výsledek nemusí být vidět hned zítra a hned za prvním rohem.

Nedílnou součástí každé etikety šumivého vína je informace o přítomném cukru. Jednotlivé výrazy (a je jich více, než tři zmíněné) lze podle tabulek přiřadit naprosto přesně k jednotlivým hodnotám. Milovník vín, který je propitý a konzumuje šumivá vína často, obvykle vyhledává vína suchá, nejčastěji označována jako Brut. Slovní spojení „Extra-dry“ napovídá, že by se mohlo jednat o něco extra suchého. Není to úplně pravda. Tento výraz, velmi často se objevující například na etiketách oblíbeného Prosecca, informuje, že se jedná spíše o víno polosuché, tedy takové, ve kterém stopa cukru bude již znatelná.

Velmi oblíbený český sekt nese označení „Demi-sec“. Horní hranicí přidaného cukru v této kategorii je 50 gramů na litr. To je pro představu deset kostek… V kombinaci s vydatným preventivním zasířením je to pozvánka k poměrně bolestivému probuzení druhý den.

Zmínil jsem, že druhů šumivých vín může být o něco více, než jsme si třeba mysleli. Nebudu nikoho přesvědčovat, co je nejlepší nebo co by rozhodně nikdy pít neměl. Co bych však do nového roku popřál každému milovníku nejen šumivých vín, je, aby občas zkusil být otevřený novým možnostem, neměl striktní klapky na očích a zkusil i něco jiného a nebál se neznáma.

A samozřejmě i zdraví, úspěch a spokojenost!