Článek
Velké zděšení vyvolal prvotní návrh státního rozpočtu na rok 2024, který představilo Ministerstvo financí ČR počátkem letošního léta. Kapitola MŠMT ČR měla meziročně poklesnout o 11 %, což představovalo nutnost hledání úspory ve výši 29 miliard Kč. Pro představu, tato částka přibližně odpovídá ročnímu rozpočtu českých veřejných a státních vysokých škol. Při vědomí skutečnosti, že podle novely zákona o pedagogických pracovnících má být garantovaný průměrný plat učitelů ve výši 130 % průměrné mzdy, nastává černý scénář hledání způsobu, jak takové úspory docílit.
Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD. To zajistí zvyšování kvality vzdělávání od mateřských, základních, základních uměleckých, středních, vyšších odborných a vysokých škol a konzervatoří až po instituce poskytující celoživotní vzdělávání.
Vlivem politických vyjednávání se postupně změnil návrh rozpočtu na příští rok. V následující verzi se počítalo s poklesem kapitoly školství o 11,6 miliard Kč (na místo původně avizovaných 29 miliard Kč), podle mediálních vyjádření ministra školství Mikuláše Beka by měl být nakonec rozpočet MŠMT meziročně nezáporný. I kdyby zůstala částka v rozpočtu 2024 stejná (či mírně vyšší) jako v letošním roce, bude nutné hledat úsporná opatření, aby mohl být dodržen výše uvedený závazek garantovaného platu učitelů.
Návrhy úsporných opatření
Doposud vláda ani ministerstvo školství nepředstavili konkrétní návrhy, jak uspořit potřebné miliardy a současně dodržet veškeré závazky a udržet kvalitu vzdělávání. Chybí tedy jakákoliv diskuze či informovanost se zřizovateli (především kraji, městy a obcemi) a školami i školskými zařízeními. V mediálním prostoru se již objevují první spekulace (či uniklé informace), jaká úsporná opatření se připravují. Jedná se především o změnu financování nepedagogických pracovníků a změnu rozsahu přímé pedagogické činnosti.
Příkladem nepedagogických pracovníků ve školách jsou například školníci, kuchařky, účetní či administrativní pracovníci. Tito zaměstnanci jsou nyní financování z tzv. přímých výdajů na vzdělávání, které ministerstvo posílá na jednotlivé školy a školská zařízení prostřednictvím krajů v přenesené působnosti. Již od roku 2024 hrozí, že MŠMT odmítne financovat nepedagogické pracovníky v takovém rozsahu jako doposud. Tento krok však vytvoří zvýšený tlak na zřizovatele škol, aby tyto úvazky dofinancovali z vlastních rozpočtů. Výsledkem je, že se náklady na školství nesníží, avšak obce, města a kraje budou muset (místo ministerstva školství) doplácet náklady škol na úkor financování rozvoje spravovaných regionů.
Cílem je snížení administrativní zátěže škol a zefektivnění procesů s ní souvisejících, a to jak v oblastech, které souvisí přímo s činností školy či školského zařízení (matriky, sběr dat, pedagogická dokumentace, správní řízení atp.), tak v případě administrativy spojené s činností právnické osoby jako takové (ekonomické výkaznictví, BOZP, smlouvy).
Jiný návrh pak počítá se zvýšením rozsahu přímé pedagogické činnosti učitelů. Ta je nyní u učitelů základních škol (bez krácení) 22 hodin týdně, v případě středoškolských učitelů pak 21 hodin týdně. Na jednu stranu požadujeme, ať mají učitelé prostor se vzdělávat, zavádět inovativní výukové přístupy a chceme snižovat jim administrativní zátěž. Na druhou stranu jim však za téže platové ohodnocení plánuje ministerstvo školství zvýšit počet odučených hodin v základu. Navyšování přímé pedagogické činnosti je pak stěží představitelé u pedagogů, kteří na školách vykonávají činnost metodika prevence, jelikož doposud těmto pozicím není (ve srovnání s výchovnými poradci či ICT koordinátory) nikterak snižovat rozsah přímé pedagogické činnosti.
Krácení rozpočtu na školství o víc než 10 miliard znamená snížení REÁLNÝCH výdajů o skoro 7 %. Nejsme v recesi, HDP má mírně růst. Tato společnost si v pohodě může dovolit stejné investice do lidského kapitálu jako dnes. Proč mají výrazně klesat, nechápu.
— Libor Dusek 🇪🇺 🇨🇿🦔 (@dusek_libor) September 2, 2023
1/3 🧵 pic.twitter.com/rFITPvJdjU
Nutno podotknout, že jedním ze smyslů uzákonění garance 130 % průměrné mzdy na platy učitelů bylo zvýšení motivace jít pracovat do školství. Učitelé patřili dlouhodobě mezi nejhůře placené vysokoškolsky vzdělané absolventy. Dění okolo sestavování návrhu rozpočtu školství na příští rok však podkopává důvěru, že vláda skutečně považuje vzdělávání za svoji prioritu. K podpoře rozvoje vzdělávání je nepochybně nutné přistupovat odpovědněji. V oblastech, jako je vzdělávání, věda či výzkum obzvláště platí, že úsporná opatření v jednom roce se projeví daleko rozsáhlejšími ztrátami v letech následujících. Ano, určitě je možné ve školství hledat úspory, avšak je nutné k tomu přistupovat koncepčně a strategicky, nikoliv ad hoc řešením.
