Článek
Brazílie skončila na mistrovství světa po porážce 1:2 s Norskem. Fotbalově je to šok: pětinásobní mistři světa vypadli v osmifinále, zatímco Norsko po dvou gólech Erlinga Haalanda slaví historický postup do čtvrtfinále. Brazilci měli šance, neproměnili penaltu a v závěru už jen korigovali výsledek.
Na první pohled je to čistě sportovní příběh. Jenže letošní brazilská reprezentace měla i zajímavý politicko-ekonomický podtext. V kádru byli dva hráči Zenitu Petrohrad: obránce Douglas Santos a útočník Luiz Henrique. Zenit jejich nominaci sám oznámil a Douglas Santos byl podle Reuters i v základní sestavě právě proti Norsku.
Tím samozřejmě nechci říct, že Brazílie prohrála kvůli tomu, že povolala hráče z ruské ligy. To by byla zkratka. Norsko vyhrálo proto, že bylo disciplinované, efektivní a mělo Haalanda. Brazilský problém byl spíš v tom, že tým plný velkých jmen nepůsobil jako tým s jasnou tváří. Přesto je ruská stopa v brazilském fotbale pozoruhodná.
Zenit není obyčejný klub z „exotické“ ligy. Je to symbol ruského fotbalového modelu napojeného na státní peníze a velké energetické struktury. Klub je dlouhodobě spojován s Gazpromem a UEFA po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 ukončila partnerství s Gazpromem ve všech soutěžích včetně Ligy mistrů a EURO 2024. Západní fotbal se od ruského sportovního marketingu odstřihl. Zenit ale mezitím dál nakupuje Brazilce a brazilský fotbal mu dál dodává legitimitu.
To zapadá i do širší brazilské politiky. Brazílie ruskou invazi na Ukrajinu formálně odsoudila a v OSN hlasovala pro rezoluci požadující zastavení bojů a stažení ruských sil. Zároveň se ale nepřipojila k západním sankcím a dlouhodobě odmítá jednostranné sankce mimo rámec Rady bezpečnosti OSN. Reuters už v roce 2022 citoval brazilského velvyslance při OSN, podle něhož „indiskriminační“ sankce proti Rusku nepomáhají obnově dialogu.
Důvod je pochopitelný, ale nepohodlný: obchod. Brazílie je zemědělská velmoc a zároveň obrovský dovozce hnojiv. Ruská hnojiva jsou pro brazilský agrární sektor důležitá a Reuters letos opakovaně upozorňoval, že brazilští farmáři jsou na dovozu hnojiv silně závislí. Brazilská pozice tak není ani prostě „proruská“, ani pevně prozápadní. Je pragmatická, obchodní a často velmi cynická.
A právě tady může mít titulek „brazilská sázka na Rusko nevyšla“ svůj smysl. Ne jako tvrzení, že Zenit poslal Brazílii domů. Ale jako metafora. Brazílie se snaží hrát na všechny strany: odsoudit agresi, ale neplatit cenu sankcí; udržet vztahy se Západem, ale dál obchodovat s Ruskem; ukazovat se jako velmoc globálního Jihu, ale současně těžit z vazeb, které po únoru 2022 ztratily nevinnost.
Fotbal někdy jen velmi přesně nasvítí politiku. Brazilci přijeli na turnaj s aurou velmoci, s hráči z nejlepších evropských klubů, ale také se dvěma muži z ligy země, která je kvůli agresi proti Ukrajině vyřazena z evropských soutěží. Pak je vyřadilo Norsko: menší, méně okázalé, ale soudržnější. Ne, Rusko Brazílii z mistrovství světa nevyřadilo. Jen se ukázalo, že ani ve fotbale, ani v politice nemusí sázka na pragmatismus bez hodnot přinášet dobré konce.
