Článek
Danielu Vávrovi nelze upřít mimořádné zásluhy o český herní průmysl. Podílel se na vzniku legendární Mafie, spoluzaložil Warhorse Studios a stál za sérií Kingdom Come: Deliverance, která uspěla daleko za hranicemi Česka. První díl Kingdom Come prodal během roku přes dva miliony kopií a vydavatel při převzetí studia uváděl, že předchozí tituly jeho zakladatelů překročily jedenáct milionů prodaných kusů. Vávra tedy není celebritou bez výsledků. Je schopným autorem a podnikatelem, který dokázal prosadit projekty, jimž zpočátku řada lidí nevěřila. Úspěch v jednom oboru však automaticky nezaručuje spolehlivý úsudek v politice, klimatologii, žurnalistice nebo při ověřování videí ze sociálních sítí.
Vávra má samozřejmě právo kritizovat migraci, média, evropskou politiku i způsob, jakým britská policie zasahuje proti demonstrantům. Problém začíná ve chvíli, kdy se názor opře o smyšlený příběh a ten je desetitisícům sledujících předložen jako skutečnost. Právě to se stalo u videa, na němž britští policisté nakládají do vozu figurínu. Vávra napsal, že ji policie zabavila z výlohy obchodu, protože si muslimové stěžovali na její nevhodné oblečení. Přidal i poznámku, že kdyby někoho znásilňovala nebo bodala, policisté by jí snad ještě pomohli. Takový komentář dokonale zapadá do obrazu Británie ochromené údajnou podřízeností muslimům. Jenže samotný příběh byl vymyšlený.
Záběry ve skutečnosti vznikly 20. listopadu 2025 před britským ministerstvem spravedlnosti při protestu proti zákazu organizace Palestine Action. Zatčená žena byla k figuríně připoutaná a figurína sloužila jako její protestní rekvizita. Policie ji tedy neodnesla z výlohy, nikdo si nestěžoval na její šaty a s případem neměla nic společného muslimská ani pákistánská komunita. Metropolitní policie agentuře Reuters potvrdila, že zatčena byla majitelka figuríny, nikoli figurína samotná. Stejnou legendu následně jako nepravdivou vyhodnotila britská organizace Full Fact. Vávra přesto převzal právě tu verzi, která byla nejvíce pobuřující a nejlépe podporovala jeho dlouhodobý pohled na západní Evropu.
Podobný postup předvedl při útoku na Seznam. V souvislosti s odstraněním textu anonymního autora Thomase Pauknera Vávra prohlásil, že někdo odhalil dotační podvod, bývalý ministr Petr Hladík „zavolal do novin“ a ty článek smazaly. Veřejně dostupné podklady ale nic takového nedokládají. Text navíc nevyšel jako práce redakce Seznam Zpráv, nýbrž na Médiu.cz, tedy otevřené blogovací platformě, na které publikují sami uživatelé a jejich texty nepředstavují postoje Seznamu ani jeho redakcí. Ve zveřejněném e-mailu provozovatel zmiňuje několik výzev předžalobní povahy a následné právní posouzení článku. O telefonátu Petra Hladíka nebo politickém příkazu ke smazání v něm není ani slovo. Podezření na právní nátlak je jistě možné prověřovat, Vávra z něj však bez důkazu vytvořil hotový příběh o exministrovi, který zavolal do redakce a nechal nepohodlný článek odstranit.
Nejde přitom o dva náhodné přešlapy. V únoru 2026 Vávra sdílel falešné fotografie, které měly zachycovat newyorského starostu Zohrana Mamdaniho v dětství po boku Jeffreyho Epsteina. Snímky pocházely z parodického účtu, nesly označení AI obsahu a jejich umělý původ potvrdily nezávisle agentury AP, Reuters i AFP. O rok dříve zase šířil tvrzení Elona Muska, že americký stát vyplácí důchody lidem starým 150 či dokonce 300 let. Ve skutečnosti šlo o záznamy bez uvedeného data úmrtí, nikoli o miliony staletých příjemců dávek. Samotný americký úřad Social Security Administration evidoval na konci roku 2024 necelých 89 200 vyplácených starobních důchodů lidem ve věku 99 let a více. Ani tady nebylo složité původní tvrzení zkontrolovat – jen bylo třeba udělat to před jeho šířením, ne až po něm.
Označení „šiřitel dezinformací“ proto v tomto případě není trestem za Vávrovy politické názory ani pokusem zpochybnit jeho práci na počítačových hrách. Popisuje opakované jednání: přebírání nepravdivých fotografií, videí opatřených smyšleným kontextem a nedoložených obvinění, která zapadají do jeho vidění světa. Nevíme, zda jednotlivým nesmyslům skutečně věří, nebo je pouze zveřejňuje bez dostatečného ověření. Pro jejich dopad je to ale vedlejší. Člověk s tak velkým dosahem nenese menší odpovědnost než novinář, kterého tak rád kritizuje. Daniel Vávra může být zároveň výjimečně úspěšným herním vývojářem i člověkem, který opakovaně posílá do veřejného prostoru nepravdivé informace. Jedno druhé nevylučuje.
