Článek
V české debatě se podařilo vytvořit dojem, že hlasování o dočasné výjimce z pravidel ePrivacy je právě teď největším ohrožením evropské demokracie. Není. Chat Control je důležitý spor o hranice soukromí a o to, zda je přípustné automatizovaně prověřovat obsah soukromých zpráv. Není to banalita, kterou bychom měli odbýt slovy, že „kdo nic nedělá, nemá se čeho bát“. Současně ale nejde o právě zavedený evropský totalitní systém, v němž by úředníci četli všechny zprávy.
Dočasné nařízení umožňovalo soukromým platformám dobrovolně vyhledávat materiály sexuálního zneužívání dětí. Platnost výjimky skončila 3. dubna 2026 a pokus o její obnovení zatím není dokončen. Evropský parlament navíc prosadil výslovné vyřazení koncově šifrované komunikace. Rada EU teprve rozhodne, zda tuto pojistku přijme. Přesto se na českých sítích mluví, jako by už byla otevřena nová kapitola totality.
Kritika je legitimní. Kdo hájí koncové šifrování, neobhajuje pachatele zneužívání dětí. Hájí bezpečnost komunikace novinářů, aktivistů, lékařů, právníků, státních institucí i obyčejných lidí. Jakmile by do šifrování vznikla univerzální zadní vrátka, nebyla by k dispozici pouze demokratickému státu. Snažily by se je využít také zločinecké skupiny a cizí zpravodajské služby. Právě proto je správné, že Parlament šifrovanou komunikaci z dočasné výjimky vyňal.
Vedle tohoto dílčího legislativního sporu však existuje hrozba, která není hypotetická. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost ve strategii na roky 2026 až 2030 označuje Rusko za dlouhodobou a bezprostřední hrozbu pro českou bezpečnost a za největší přímou dlouhodobou hrozbu pro evropskou kybernetickou bezpečnost. Rusko podle úřadu kombinuje kybernetické útoky s vlivovými operacemi, sabotáží a pokusy oslabovat důvěru v demokratické instituce, destabilizovat společnost a snižovat podporu napadené Ukrajině.
Nejde pouze o anonymní komentáře pod články. NÚKIB, BIS, Vojenské zpravodajství a zahraniční partnerské služby v květnu 2025 veřejně popsaly dlouhodobou kampaň ruské vojenské rozvědky GRU. Jednotka známá jako APT28 útočila na logistické a technologické společnosti podporující Ukrajinu, na státní správu, dopravu, obranný sektor a další organizace v zemích NATO. Součástí aktivit bylo také napadání kamerových systémů a sledování dopravních tras.
Rada EU mezi ruské hybridní aktivity řadí kybernetické útoky, sabotáž, narušování kritické infrastruktury, manipulaci informačního prostoru, vměšování do demokratických procesů i snahy ovlivňovat volby. Tyto operace podle evropských institucí zesílily po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu. K 13. červenci 2026 podléhalo evropským sankcím za hybridní aktivity 80 osob a 20 organizací. To nejsou projevy neurčité „rusofobie“, ale reakce na konkrétně zdokumentované operace.
Také BIS opakovaně upozorňuje, že část dezinformačního obsahu přichází přímo z Ruska, zatímco další přebírají a šíří domácí aktéři. Sociální sítě umožňují cizímu státu zasahovat do veřejné debaty levně, rychle a pod falešnými identitami. Cílem nemusí být přesvědčit všechny o jedné konkrétní lži. Často stačí vytvořit chaos, zahlcovat veřejný prostor vzájemně protichůdnými verzemi, zpochybnit všechny instituce a vyvolat pocit, že pravdu stejně nelze zjistit.
Právě zde česká debata selhává. Nad každým sporným návrhem Evropské unie se okamžitě objeví tisíce příspěvků o nastupující totalitě. Když bezpečnostní instituce popíší ruské kybernetické operace, sabotážní sítě nebo systematické ovlivňování veřejného mínění, bývá reakce mnohem slabší. Přitom Chat Control lze v demokratickém legislativním procesu změnit, odmítnout nebo napadnout u soudu. Zahraniční zpravodajská operace se pravidly evropského Parlamentu řídit nebude.
To ovšem neznamená, že odpovědí má být cenzura. Stát nemá určovat jediný povolený názor a trestat občany za kritiku vlády, NATO nebo Evropské unie. Musí však rozlišovat mezi svobodným názorem a koordinovanou operací financovanou či řízenou nepřátelským státem. Jiné je napsat, že nesouhlasím s pomocí Ukrajině, a jiné provozovat síť falešných účtů, skrývat zahraniční financování, napadat infrastrukturu nebo se podílet na sabotáži.
Evropský Akt o digitálních službách již po největších platformách požaduje, aby vyhodnocovaly a omezovaly systémová rizika spojená s manipulací veřejné debaty, volbami a koordinovanými dezinformačními kampaněmi. Současně musí respektovat svobodu projevu. Evropský přístup k zahraniční manipulaci počítá s odhalováním operací, větší transparentností, posilováním odolnosti společnosti, diplomatickou reakcí a sankcemi.
V praxi to znamená důsledně odhalovat falešné a koordinované účty, zprůhlednit financování politické reklamy a vlivových projektů, umožnit nezávislým výzkumníkům zkoumat fungování algoritmů, rychle zveřejňovat důkazy o zahraničních operacích a trestat kybernetické útoky či sabotáž. Stejně důležité je investovat do kybernetické ochrany státu, škol, nemocnic, médií a energetiky, podporovat nezávislou žurnalistiku a učit děti i dospělé rozpoznávat manipulativní techniky.
A především je nutné pokračovat v pomoci Ukrajině. Ruské informační a kybernetické operace nejsou vedlejším produktem války, ale její součástí. Jedním z jejich cílů je přesvědčit evropskou veřejnost, že podpora napadené země je zbytečná, příliš drahá nebo nebezpečná. Čím slabší bude odolnost evropských společností, tím méně bude muset Rusko dosáhnout vojenskou silou.
Chat Control proto kritizujme. Požadujme ochranu šifrování, přesné vymezení technologií, soudní kontrolu, transparentní údaje o chybovosti a účinnou možnost obrany proti nesprávnému zásahu. Nedělejme z něj však konec evropské svobody, zatímco skutečná nepřátelská mocnost systematicky testuje, zda dokáže naši demokracii rozložit zevnitř.
Obrana soukromí a obrana před ruskou hybridní válkou nejsou protiklady. Jsou to dvě části stejného úkolu: udržet otevřenou společnost svobodnou, bezpečnou a schopnou bránit se těm, kteří její svobody zneužívají proti ní.
