Článek
Jsem z Kolína, Kutnou Horu mám doslova za rohem, a netajím se tím, že se mě téma práv LGBT lidí osobně týká. Přesto se přiznám: o Kutná Hora Pride jsem vlastně nevěděl. Možná by mi v běžném provozu zpráv a sociálních sítí úplně unikl. Jenže pak přišla protiakce „stoupenců tradičních hodnot“ — a rázem jsem se dozvěděl nejen o samotném Pridu, ale i o tom, že se kvůli němu budou v Kutné Hoře vytahovat jezuité, starý Řím, Ernst Röhm, Nikolaj Ježov a Karel Čapek.
To je na celé věci možná nejzábavnější. Akce, která má údajně reagovat na „plivnutí do očí“ těm, kdo Kutnou Horu budovali, nakonec dělá Kutná Hora Pride větší reklamu než jeho vlastní plakáty. Bez svolavatelů tradičních hodnot bych možná vůbec nevěděl, že se nějaký duhový průvod chystá. Díky nim už vím nejen to, ale i to, že součástí programu je třeba bohoslužba. Což do obrazu „útoku na křesťanskou civilizaci“ zapadá poněkud hůř.
Největší bizár je ale argumentace. Dozvídáme se, že homosexuální zaměření není automaticky spojené s demokracií a lidskými právy, protože homosexuální styky měli mít také Röhm nebo Ježov. To je asi tak silný argument, jako kdyby někdo dokazoval nebezpečnost heterosexuality tím, že heterosexuálové byli Hitler, Stalin nebo Pol Pot. Ano, mezi lidmi jakékoli orientace se najdou hrdinové, zbabělci, demokraté i zločinci. Sexuální orientace není očkování proti charakterové mizérii. Jenže Pride nikdy nestál na tvrzení, že LGBT lidé jsou automaticky lepší. Stojí na mnohem prostší myšlence: že nemají být ponižováni, ostrakizováni a vytlačováni z veřejného prostoru.
Zvláštní je i práce s „tradičními hodnotami“. Kutná Hora je město s obrovskou historií, ale opravdu nevím, zda je nejlepší její odkaz hájit tím, že se proti současné komunitní akci vytáhne Antonín Koniáš, starý Řím a Röhmova homosexualita. Tradice může znamenat kulturní paměť, odpovědnost, úctu k místu a lidem, kteří v něm žijí. Ale také se z ní dá udělat jen dekorace pro strach z toho, že někdo jiný projde městem s duhovou vlajkou. A když se za tradiční hodnoty vydává potřeba vysvětlovat, že „někteří homosexuálové byli špatní lidé“, není to obrana civilizace. Je to jen hodně pracně vystavěná vina asociací.
Každý má samozřejmě právo Pride kritizovat. Stejně tak má každý právo uspořádat protiakci, nést transparent a říkat, že se mu duhové průvody nelíbí. Ale tahle kutnohorská historka ukazuje něco jiného: jak snadno se z nesouhlasu stane historicko-morální koláž, v níž se vedle sebe poskládají jezuité, nacismus, stalinismus, Čapek a „tradiční hodnoty“, jen aby vznikl dojem, že místní Pride je něco zlověstného. Výsledek je paradoxní. Odpůrci chtěli varovat před Pridem. Mně ho tím hlavně připomněli.
