Článek
Miloš Zeman se v novém příspěvku na Facebooku vrátil ke svému letitému sporu s ředitelem BIS Michalem Koudelkou. Tvrdí, že služba pod jeho vedením nepřinášela odpovídající výsledky, že informační výstupy Vojenského zpravodajství byly kvalitnější a že nový ředitel nesmí zneužívat informace, rozehrávat mediální hry ani napodobovat metody komunistické Státní bezpečnosti. Poslední část je formulována jako přání do budoucna, z celého textu je ale zřejmé, komu má být výtka určena.
Pravdivé jádro Zemanova argumentu spočívá v tom, že jako prezident patřil mezi zákonné adresáty zpravodajských informací. Zákon o zpravodajských službách stanoví, že služby podávají prezidentovi a vládě zprávy jednou ročně i kdykoliv na požádání a neodkladná zjištění předávají bezprostředně. Prezident také může službám s vědomím vlády ukládat úkoly. Z toho ale neplyne neomezený přístup ke všem živým operacím, zdrojům, odposlechům a surovým zpravodajským poznatkům. Za činnost služeb odpovídá a koordinuje je vláda, nikoliv prezident.
Tvrzení o vyšší kvalitě Vojenského zpravodajství veřejně ověřit nelze. Obě služby navíc nemají totožnou působnost. BIS se věnuje především hrozbám uvnitř státu, kontrašpionáži, terorismu nebo organizovanému zločinu, zatímco Vojenské zpravodajství zajišťuje informace důležité pro obranu a spojuje rozvědnou i kontrarozvědnou činnost. Pozoruhodné je, že už v roce 2018, kdy Zeman BIS poprvé označil za „čučkaře“, docházely veřejné zprávy obou služeb k obdobným závěrům o aktivitách Ruska a Číny. Lišila se především ostrost jejich formulací.
Veřejně známé výsledky navíc obrazu nečinných „čučkařů“ neodpovídají. BIS už v reakci na první Zemanův útok uvedla, že rozbila síť ruské zpravodajské služby, zamezila činnosti desítek ruských a čínských zpravodajských důstojníků a podílela se na případu radikalizovaného imáma Sámera Shehadeha. V dubnu 2021 pak právě Koudelka předal vládě ucelenou zprávu o důvodném podezření, že za výbuchy ve Vrběticích stáli příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Tehdejší premiér Andrej Babiš označil BIS i NCOZ za profesionály uznávané po celém světě. Zeman tehdy navržené vyhoštění ruských agentů nejprve plně podpořil.
Nejzávažnější částí současného Zemanova textu je naznačování zneužívání informací, politických ambicí a metod StB. Pro nic z toho však bývalý prezident neuvádí konkrétní případ ani důkaz. Podobná obvinění přitom Hrad vznesl už v roce 2021 v souvislosti s údajným nezákonným odposloucháváním Zemanova okolí. Sněmovní komise následně prostudovala předložené dokumenty i právní analýzu a konstatovala, že BIS postupovala v souladu se zákonem. Podle členů komise pro tvrzení o zneužívání služby chyběly důkazy.
To samozřejmě neznamená, že BIS nebo její ředitel nesmějí být kritizováni. Zpravodajské služby musí podléhat vládní, parlamentní i soudní kontrole právě proto, že disponují mimořádnými pravomocemi a velká část jejich práce zůstává utajená. Jenže čím závažnější obvinění zazní, tím konkrétnější důkazy musí jeho autor předložit. Přirovnání k StB není běžná politická výhrada, ale obvinění z jednání neslučitelného s demokratickým právním státem.
Zemanův argument se nakonec uzavírá do pohodlného kruhu: viděl jsem utajované zprávy, nemohu je ukázat, a proto mi musíte věřit. Takto lze vyjádřit osobní nedůvěru, nikoliv doložit profesní selhání nebo zneužívání moci. Označení „čučkaři“ proto ani po letech nevypovídá tolik o skutečných výsledcích BIS jako o dlouhodobém osobním konfliktu Miloše Zemana s Michalem Koudelkou.
