Článek
Jindřich Rajchl položil svým sledujícím zdánlivě nevinnou otázku: „Nevíte, v kolik běžela na ČT reportáž o každodenních masivních protestech proti Zelenskému na Ukrajině?“ Přidal poznámku, že jemu to asi „uteklo“. Kateřina Konečná šla rovnou k závěru. Své video nazvala „Co se to děje na Ukrajině aneb o čem český mainstream mlčí“. V rozhovoru pro Parlamentní listy potom prohlásila, že česká média o demonstracích informovala „jen okrajově, pokud vůbec“.
Tenhle příběh se na sociálních sítích se šíří virálně. Ukážete dramatické záběry z Kyjeva a divákovi řeknete, že je před ním média schovala. Protože nikdo nesleduje všechny pořady a nečte všechny články, část publika skutečně nic podobného nezaznamenala. Z osobního „já jsem to neviděl“ se pak během několika vteřin stane důkaz cenzury. Jenže archiv České televize není otázka pocitu. Je veřejný a dá se v něm hledat.
Nejdřív k samotným demonstracím. Vypukly v polovině července poté, co při obměně vlády skončil populární ministr obrany Mychajlo Fedorov, vnímaný jako reformátor a zastánce modernizace armády. Lidé požadovali jeho návrat, odchod tehdejšího velitele armády Oleksandra Syrského, lepší komunikaci vedení země a pokračování reforem. Do ulic vycházely tisíce lidí a pro Zelenského to byl vážný politický problém. Česká televize to nijak nezastírala. Už 16. července zveřejnila podrobný článek doplněný reportáží Horizontu ČT24. O den později psala o tisících demonstrantů a 20. července odvysílala další reportáž o pokračujících protestech a kritice Zelenského.
Na Rajchlovu otázku, kdy se protestům ČT věnovala, existuje ještě přesnější odpověď. Dne 21. července jim pořad 90’ ČT24 vyhradil samostatný blok, který začíná v čase 7:43 a končí až ve 36:47. Následující den vyšel celý díl pořadu Za Horizont nazvaný Zelenskyj vs. Fedorov. Zpravodajka Darja Stomatová v něm přímo z Charkova popisovala spor ve vedení země, únavu ukrajinské společnosti i sílu demonstrací. Když se na konci července konal další pochod, ČT znovu informovala o tisících účastníků a jejich požadavcích.
Téma nezmizelo ani během srpna. ČT 18. srpna přinesla zprávu o tom, že Fedorov žádá volby ještě za války a kritizuje korupci. O den později znovu připomněla protesty v článku o jmenování nového ministra obrany. Na facebookové stránce ČT24 se navíc objevila videoreportáž, která Fedorovovu výzvu označila za možná největší vnitropolitickou výzvu pro Zelenského od začátku ruského vpádu. Tak vypadá údajné mlčení v praxi.
Česká televize navíc nebyla sama. O demonstracích psaly Novinky už 17. července, následovala další česká média. Seznam Zprávy se věnovaly protestům i širšímu způsobu Zelenského vládnutí v samostatné analýze a CNN Prima News psala přímo o „masivních protestech v Kyjevě“. Lze diskutovat o tom, kolik prostoru mělo téma dostat nebo zda mělo být častěji v hlavních relacích. Tvrdit, že o něm média mlčela, je však něco jiného. A není to pravda.
Stejně zavádějící je z celé věci udělat prosté povstání „proti Zelenského režimu“. Kritika prezidenta během protestů nepochybně zaznívala a pozdější Fedorovova výzva k volbám spor dál vyostřila. Původním a hlavním požadavkem demonstrantů však byl návrat konkrétního ministra, změny ve velení armády a pokračování reforem. To je podstatně přesnější popis než dojem, že se Ukrajina jako celek bouří proti prezidentovi a česká média tuto skutečnost tají.
Rajchlovi tedy lze odpovědět docela konkrétně: protesty byly v Horizontu ČT24 16. a 20. července, v pořadu 90’ ČT24 dne 21. července a o den později v samostatném dílu Za Horizont. Vedle toho vznikla řada článků a další reportáže. Pokud je někdo neviděl, není na tom nic zvláštního. Z toho ale ještě neplyne, že je televize nevysílala. Konečná a Rajchl pouze proměnili obyčejné „mně to uteklo“ v příběh o médiích, která cosi záměrně zatajují. Archiv ČT jejich příběh kazí.
Zdroje:
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Vtipna-historka-za-6-5-roku-Konecna-uctuje-s-celou-Fialovou-vladou-795266
