Článek
Ještě nedávno to znělo jasně. Andrej Babiš před volbami tvrdil, že pokud bude ANO ve vládě, nebude dávat Ukrajině peníze z českého rozpočtu na zbraně — padla i známá formulace „ani korunu“. Tomio Okamura zase opakovaně stavěl politiku SPD na odmítání zasílání zbraní a peněz Ukrajině. Právě na tomto slibu stála velká část jejich protivládní rétoriky: Fialova vláda prý zatahovala Česko do války, zatímco nová vláda měla přinést „mír“ a konec financování ukrajinské obrany.
Jenže před summitem NATO v Ankaře oznámil ministr zahraničí Petr Macinka, že Česko přesměruje část peněz z některých projektů do programu PURL. Ten slouží k tomu, aby evropské země a Kanada financovaly americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Nejde tedy o českou muniční iniciativu v původní podobě, ale politicky je pointa zřejmá: česká vláda má přispět na zbraně pro Ukrajinu. Přesně na to, co ještě nedávno její představitelé odmítali.
A pak přišel Tomio Okamura. Podle Deníku N ho informace zaskočila natolik, že kvůli věci volal premiérovi do Ankary. Veřejně SPD tvrdí, že se o zapojení Česka do programu PURL nikdy nejednalo na koaliční radě, že s ním zásadně nesouhlasí a že jde o rozhodnutí ministra Macinky. Jinými slovy: SPD je ve vládě, ale u jedné ze svých nejcitlivějších agend teď říká, že u toho vlastně nebyla.
To je politicky velmi nepohodlná situace. Okamura dlouhé měsíce učil své voliče, že jakákoli vojenská pomoc Ukrajině je špatně. Když pak ministr obrany Zůna mluvil smířlivěji o Ukrajině a označil Rusko za agresora, část voličů SPD na sítích reagovala velmi podrážděně. Podobná reakce se dá čekat i teď: pro tvrdé jádro SPD není rozdíl mezi „muniční iniciativou“, „PURL“ a „přesměrováním peněz“. Vidí hlavně to, že vláda, v níž SPD sedí, přispívá na zbraně pro Ukrajinu.
Celá kauza tak ukazuje limity protestní politiky ve chvíli, kdy se dostane k moci. V opozici se snadno říká „ani korunu“ a „zastavíme podporu“. Ve vládě ale přijdou spojenecké závazky, realita NATO, tlak partnerů a ruská válka, která se nedá odhlasovat pryč. Babišova vláda se tím snaží projít technickou kličkou: nejde prý o českou muniční iniciativu, ale o jiný program. Jenže pro voliče SPD to může znít spíš jako stará známá politika: před volbami velká slova, po volbách ankarská realita.
