Článek
Na sociálních sítích se šíří tvrzení, že ruská raketa Orešnik měla při pokusu o odpálení na Ukrajinu explodovat přímo na ruské odpalovací rampě. Zní to lákavě a informace šířili i někteří přátelé. Zní to jak z filmového scénáře: Raketa, kterou Kreml prezentuje jako další zázračnou zbraň, místo letu na Ukrajinu zničí vlastní základnu. Problém je, že pro toto konkrétní tvrzení zatím chybí spolehlivé důkazy.
Problém je, že texty, které se šíří, neuvádějí přesné místo, datum, jednotku, satelitní snímky, ověřené video ani důvěryhodný zdroj. V otevřených zdrojích není vidět potvrzení od seriózních médií, OSINT analytiků ani ukrajinských oficiálních míst. A to je důležité: právě u podobně velké události by se obvykle velmi rychle objevily lokální záběry, satelitní snímky, hlášení požárů, reakce ruských regionálních úřadů nebo alespoň několik nezávislých stop.
Neznamená to, že se to nemohlo stát. Znamená to jen, že zatím nemáme dost důkazů, abychom to mohli vydávat za fakt. A právě v tom je rozdíl mezi přáním a ověřenou informací. Ruská armáda si sice svou pověst ničí velmi pilně sama, ale ani u ní nestačí napsat „podle předběžných informací“ a přidat oblak dýmu, který nikdo neviděl.
Na druhou stranu je fér říct, že obecný obraz ruské vojenské „preciznosti“ tím nijak nezachraňujeme. Rusko má opakovaně doložené problémy s vlastní municí dopadající na vlastní území nebo na území, která okupuje. Už v roce 2023 ruské ministerstvo obrany přiznalo, že jejich Su-34 omylem shodil munici na Belgorod. Později se objevily zprávy o desítkách dalších ruských klouzavých bomb, které neskončily na ukrajinských cílech, ale v Belgorodské oblasti či na okupovaných územích.
A nejde jen o bomby. V průběhu války se opakovaně mluvilo také o palbě do vlastních řad, včetně případů, kdy ruská protivzdušná obrana zasáhla vlastní letoun. Před pár dny pro změnu vrtulník. Do galerie ruského vojenského absurdna patří i wagnerovská vzpoura, během níž Rusové bojovali s Rusy a Wagnerovci sestřelovali ruskou techniku. Kdyby to nebylo smrtelně vážné, působilo by to jako groteska o armádě, která je někdy nebezpečná i sama sobě.
Jaké závěr tedy lze vyvodit? Zprávu o explozi Orešniku při startu zatím nešiřme jako ověřený fakt, protože doložená není. Zároveň ale platí, že podobná fáma nevzniká ve vzduchoprázdnu. Ruská armáda za poslední roky mnohokrát ukázala, že vedle brutality, propagandy a raketového teroru zvládá i pozoruhodnou míru chaosu, technických selhání a střelby do vlastních řad. Jen i u protivníka, který si o ironii říká každý týden, se pořád vyplatí držet faktů.
