Článek
Na fotografii, kterou zveřejnil Ondřej Langr, někdo popsal interiér vozu protiukrajinskými vulgaritami. Nejvíc do očí bije spojení „špíne ukrajinské“. Má-li jít o oslovení jednoho člověka, správně by bylo „špíno ukrajinská“; v množném čísle pak „špíny ukrajinské“. Ironie je těžko přehlédnutelná: člověk, který se vymezuje proti cizincům, nezvládl vlastní jazyk. Jenže chybná koncovka je vedlejší problém. Hlavní je nenávistný obsah a ničení cizího majetku.
Protiukrajinské nápisy ve vlaku ČD
A nejde o první podobný případ. Pražská Drbna v září 2023 popsala nápisy ve vozech metra, mezi nimi výzvu „Paraziti z Ukrajiny táhnětě domů.“ Ani její autor neuspěl v češtině, zato popsal vůz fixou. Další nápisy se v metru objevily v lednu a únoru 2024. Jeden z nich hlásal: „Paraziti z Ukrajiny netahejte nás do vaší války.“ Zachytila je monitorovací zpráva organizace In IUSTITIA.
Stejná zpráva evidovala od roku 2022 do 17. února 2025 celkem 101 protiukrajinských incidentů. U 73 procent z nich se objevil slovní útok, u 41 procent fyzické násilí; jeden incident přitom mohl mít více podob. Autoři výslovně upozorňují, že nejde o úplný soubor ani reprezentativní vzorek. Je to sonda, nikoli statistický obraz celé společnosti. Přesto dokládá, že protiukrajinská nenávist není jen internetová póza nebo jeden hloupý nápis. Fotografie, o níž se nyní vede spor, ovšem sama neříká, kde a kdy vznikla ani kdo držel fix.
Právě tady Langrův komentář přestává být kritikou konkrétního činu a mění se ve vymyšlený životopis pachatele. Neznámého autora označuje za „nulu“ a „debila“, který nic neumí, v ničem nevyniká a kterého pracovitější Ukrajinci předběhli. Z fotografie však nezjistíme jeho příjem, vzdělání, povolání, bydliště ani životní úroveň. Gramatická chyba není potvrzením sociálního původu. Odsoudit nápis je snadné a oprávněné; vydávat vlastní domněnky o jeho autorovi za vysvětlení už oprávněné není.
Dan Přibáň na Langrův příspěvek reagoval kritikou ponižování lidí na spodních příčkách společenského žebříčku. V podstatné věci má pravdu: Česko skutečně trápí nízká sociální mobilita. Úspěch dětí ve škole je podle shrnutí ČT24 výrazně spojen se vzděláním rodičů, finančním zázemím rodiny i regionem. Výsměch lidem, kteří startují z horší pozice, jejich situaci nezlepší. Jenže také Přibáň vkládá neznámého pachatele mezi chudé, frustrované či obyvatele vyloučených lokalit, ačkoli pro to nemá z fotografie žádný důkaz.
Chudoba není diagnóza xenofobie a diplom není osvědčení o slušnosti. Spojit nenávist automaticky s lidmi z okraje společnosti je dvojí křivda: paušalizuje ty, kteří nic podobného nenapsali, a současně zakrývá roli klamných informací, které podle citované zprávy mohou k nárůstu protiukrajinských útoků zásadně přispívat. Sociální problémy je nutné pojmenovávat a řešit. Není ale důvod používat chudé jako univerzální vysvětlení každé ohavnosti.
Mohou tedy současně platit tři věci. Nápis je xenofobní vandalismus. Jeho jazyková úroveň působí absurdně. A povýšený výsměch domnělé chudobě či nevzdělanosti autora nikam nevede. Kritika má mířit na čin, na předsudek a na ty, kdo jej přiživují — ne na životopis, který jsme si k neznámému člověku sami dopsali. Nenávist je problém i bez gramatické chyby. A pohrdání zůstává problémem, i když je napsáno spisovně.
