Článek
Když se dnes část protiukrajinské scény pohoršuje nad ukrajinskými vlajkami, ukrajinskými obchody, ukrajinskou poštou nebo větším počtem Ukrajinců v českých městech, často zcela zamlčuje základní příčinu. Ukrajinská migrace do Česka nevznikla ve vzduchoprázdnu. Je přímým důsledkem ruské agrese proti Ukrajině, která začala už v roce 2014 anexí Krymu a podporou ozbrojených separatistů na Donbasu a dramaticky eskalovala 24. února 2022 plnohodnotnou invazí ruské armády.
Rusko před rokem 2014 skutečně mělo na Krymu vojenskou přítomnost, především základnu Černomořské flotily v Sevastopolu. To je ale důležité přesně formulovat: smluvní pronájem části vojenských zařízení není bianko šek k obsazení celého poloostrova. Přítomnost ruské flotily neopravňovala Moskvu k tomu, aby neoznačené jednotky obsadily krymské instituce, letiště a komunikace, aby pod vojenskou kontrolou proběhlo narychlo zorganizované „referendum“ a aby si Rusko následně část území sousedního státu připojilo. Valné shromáždění OSN v rezoluci 68/262 potvrdilo územní celistvost Ukrajiny a označilo krymské hlasování za neplatné z hlediska změny statusu poloostrova.
Ruská verze událostí se dodnes snaží tvrdit, že šlo o „sebeurčení Krymu“. Jenže svobodné sebeurčení nevypadá tak, že území nejdříve obsadí vojáci cizí mocnosti a teprve poté se pod tlakem a bez standardního mezinárodního dohledu koná hlasování. Manipulátoři.cz už k tomu připomněli, že referendum na Krymu nebylo svobodné ani legální, že probíhalo po ruském vojenském zásahu a že na lístku chyběla možnost zachovat dosavadní stav, tedy setrvat jako součást Ukrajiny. Krym nebyl „navrácen“, ale anektován.
Rok 2014 přinesl také válku na východě Ukrajiny. Ani ta nebyla izolovanou „občanskou válkou“, jak ji často líčí ruská propaganda. Ozbrojené struktury v Doněcké a Luhanské oblasti byly podporovány Ruskem a konflikt se od počátku odehrával ve stínu ruského vojenského, politického a materiálního zapojení. Tragickým symbolem této fáze války se stal let Malaysia Airlines MH17, sestřelený 17. července 2014 nad východní Ukrajinou. Nizozemský soud konstatoval, že letadlo bylo zasaženo raketou systému Buk z oblasti ovládané proruskými silami, a podle Reuters soud zároveň uvedl, že Rusko mělo nad separatistickými silami v té době celkovou kontrolu. Manipulátoři.cz opakovaně vyvraceli i narativy, podle nichž soud údajně „očistil“ Rusko nebo potvrdil ruské verze pádu MH17.
Plnohodnotná invaze z února 2022 pak nebyla „začátkem konfliktu“, ale jeho masivní eskalací. Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci „Aggression against Ukraine“, která ruskou invazi odsoudila poměrem 141 hlasů pro, 5 proti a 35 se zdrželo. Evropská unie po ruském útoku poprvé aktivovala směrnici o dočasné ochraně, aby umožnila milionům lidí prchajících z Ukrajiny získat legální pobyt, přístup na pracovní trh a základní podporu. Podle Reuters je v EU pod dočasnou ochranou přes čtyři miliony Ukrajinců a mezi největší hostitelské země patří Německo, Polsko a Česko.
Česká čísla jasně ukazují, co ruská invaze způsobila. Podle ČSÚ žilo v roce 2021 v Česku 196 637 občanů Ukrajiny. Po invazi jejich počet prudce vzrostl: Prague Process uvádí, že počet legálně pobývajících Ukrajinců se zvýšil z necelých 200 tisíc v roce 2021 na více než 635 tisíc v roce 2022. K 31. prosinci 2025 evidovala cizinecká policie podle ČSÚ 612 953 občanů Ukrajiny, tedy více než polovinu všech cizinců v Česku. Bez ruské agrese by tedy ukrajinská menšina v ČR velmi pravděpodobně zůstala výrazně menší, zhruba na předválečné úrovni nebo jen s pozvolným nárůstem pracovní migrace.
Je pravda, že část lidí z Ukrajiny odcházela a odchází za prací, studiem nebo lepšími životními podmínkami. To ale nemění základní realitu: masový příchod po roce 2022 byl vyvolán válkou. Lidé neutíkali před abstraktní geopolitikou, ale před raketovými útoky, okupací, mobilizací společnosti do války, zničenými domy, výpadky energií, rozbitou dopravou a nejistotou, zda jejich město nebude další na řadě. Tvrdit, že ukrajinská přítomnost v Česku je „kolonizace“, znamená obracet příčinu a následek. Příčinou není ukrajinský obchod v Praze ani ukrajinská vlajka na budově. Příčinou je ruská válka proti Ukrajině.
Debata o integraci, školách, bydlení, pracovním trhu nebo sociální pomoci je legitimní. Stát má řešit praktické dopady tak rozsáhlé migrace a veřejnost má právo se ptát na konkrétní pravidla. Ale tato debata musí začínat fakty. A prvním faktem je, že za masový útěk Ukrajinců nenesou odpovědnost Ukrajinci. Nese ji agresor. Tím agresorem je Ruská federace. Kdo nadává na důsledky války, ale omlouvá nebo relativizuje její příčinu, nevede poctivou debatu. Vyrábí propagandu.
