Článek
Přestaňme si nalhávat, že digitální veřejný prostor je jen neutrální tržiště nápadů, kde proti sobě férově soutěží názory. Už dávno není. Evropská služba pro vnější činnost i NATO otevřeně mluví o tom, že Rusko a další aktéři vedou cílené operace informační manipulace a vměšování, jejichž cílem je zasahovat evropské demokratické prostředí, oslabovat důvěru ve stát a instituce a deformovat veřejnou debatu. Nejde o přehnanou metaforu ani o propagandistickou nálepku. Jde o bezpečnostní popis reality, kterou evropské instituce sledují už roky a kterou v posledních zprávách dokumentují stále podrobněji.
Z poslední zprávy EEAS je navíc zřejmé, že nejde o jednotlivé výstřelky, ale o infrastrukturu: sítě falešných účtů, podvržené weby, koordinované kampaně, přeposílání obsahu přes zdánlivě nesouvisející kanály a opakované testování toho, co se ve veřejném prostoru chytí. NATO StratCom i další alianční materiály popisují ruské informační operace jako dlouhodobý nástroj vlivu, nikoli jako občasný doplněk klasické politiky. Jinými slovy: Rusko se nesnaží jen „šířit svůj pohled“. Snaží se aktivně přetvářet informační prostředí cizích států tak, aby bylo chaotičtější, konfliktnější a náchylnější k nedůvěře.
A teď ta nepříjemnější část. Sociální sítě nejsou jen pasivní potrubí, kterým tohle všechno protéká. Jejich systémy odměn a doporučování často fungují tak, že největší šanci na šíření má obsah, který vyvolává silnou emocionální reakci, zejména pobouření, hněv nebo morální rozhořčení. Nedávné studie ukazují, že právě outrage výrazně pomáhá šíření misinformací a že sociální zpětná vazba podporuje emocionálně vyhrocený jazyk, zvlášť u politického obsahu. Není tedy přesné tvrdit, že algoritmy byly nutně „naprogramovány pro nenávist“. Přesné ale je říct, že byly optimalizovány na pozornost a engagement, a v praxi velmi často zesilují právě to, co je konfliktní, pobuřující a polarizační.
To ostatně není jen akademická úvaha. Uniklé interní materiály Facebooku, o nichž informoval Wall Street Journal, popisovaly, že změny algoritmu zvýraznily více senzačního a rozdělujícího obsahu a že uvnitř firmy existovalo vědomí, že systém uživatele spíše rozděluje, než spojuje. Tady už se nebavíme o dojmu kritiků sociálních sítí, ale o tom, že sama platforma měla indicie, že honba za interakcí může mít toxické vedlejší účinky pro veřejnou debatu.
V takovém prostředí pak ruské informační operace narážejí na ideální terén. Nemusí přesvědčit většinu společnosti. Stačí zasít dostatek výbušného obsahu, dostatek falešných účtů, dostatek zdánlivých „spontánních“ vln a nechat algoritmy, aby pracovaly za ně. Když platformy odměňují pozornost a emoce, cizí mocnost už nemusí veřejný prostor ovládnout přímo. Stačí, když se naučí krmit mechanismus, který sám zvýhodňuje křik, konflikt a podezření. Přesně proto jsou současné informační operace tak nebezpečné: spojují záměr geopolitického protivníka s obchodní logikou platforem, které vydělávají na tom, že uživatele udrží co nejdéle ve varu.
A do toho vstupuje ještě jeden faktor: automatizace. Případ Michaela Smitha v USA ukázal, že falešnou popularitu lze přeměnit ve skutečné peníze. Pokud je možné pomocí AI a botů vyrábět miliardy falešných přehrání hudby, je zcela rozumné předpokládat, že podobné principy lze použít i k výrobě zdánlivého zájmu, zdánlivé relevance a zdánlivé společenské váhy u politického či ideologického obsahu. Nemusíte ovládnout všechny. Stačí vytvořit iluzi, že „se o tom všude mluví“, a digitální systémy už zbytek často udělají samy.
Proto dnes nestačí říkat, že problémem jsou jen „dezinformace“. Problémem je celý ekosystém, v němž se cizí manipulace potkává s platformami nastavenými na maximalizaci pozornosti. Rusko tento prostor neničí samo. Ono ho cíleně zneužívá. A sociální sítě mu v tom příliš často pomáhají tím, jak mají nastavené pobídky. Kdo dnes tvrdí, že jde jen o svobodnou soutěž názorů, ten buď ignoruje dostupné důkazy, nebo nepochopil, že informační válka 21. století se nevede jen lží. Vede se i architekturou platforem, které z lži, hněvu a konfliktu dělají výkonný obchodní model.
