Článek
Na videu šířeném na Facebooku se muž během policejního zákroku dovolává postavení „živého člověka“ a policisty označuje za představitele jakési korporace. Příspěvek záznam uvádí slovy, že „živý člověk Petr bojuje s korporátní policií“, a jako zdroj zmiňuje YouTube kanál Dejavu. Nejde tedy o původní záznam a z veřejně dostupných informací nelze spolehlivě určit místo, datum ani to, zda video zachycuje celý průběh události. Je proto namístě nečinit ukvapené závěry o totožnosti muže nebo okolnostech zákroku.
Použitý slovník však žádnou velkou záhadou není. Odkazuje na pseudoprávní antisystémové hnutí, jehož příznivci sami sebe označují za „živé lidi“, „suverénní občany“ nebo občany Československa. Tvrdí, že Česká republika není skutečným státem, ale soukromou korporací, s níž neuzavřeli smlouvu. Z toho dovozují, že se na ně české zákony nevztahují. Často také věří, že správně sestaveným prohlášením, zvláštním podpisem nebo několika naučenými větami mohou zrušit svou právní identitu a vystoupit z působnosti státu.
Ministerstvo vnitra tuto scénu přirovnává k americkému hnutí takzvaných suverénních občanů. Nejde přitom o jednu centrálně řízenou organizaci a ze samotného videa nelze dovozovat, že zachycený muž patří ke konkrétnímu spolku. Jednotlivé skupiny ale spojuje chybný výklad práva, odmítání osobních dokladů a přesvědčení, že státní orgány nemají nad jejich příznivci pravomoc. Hnutí má výrazné sektářské rysy: nabízí jednoduché a zdánlivě zázračné řešení dluhů, exekucí či konfliktů s úřady a viní z problémů nelegitimní „systém“.
Právní realita je přitom jednoznačná. Česká a Slovenská Federativní Republika zanikla uplynutím 31. prosince 1992 na základě ústavního zákona přijatého Federálním shromážděním. Jejími nástupnickými státy se staly Česká republika a Slovenská republika. Člověk může rozdělení federace litovat a může se kulturně nebo osobně cítit jako Čechoslovák. Nemůže však jednostranným prohlášením obnovit zaniklý stát ani si tím zrušit povinnosti vyplývající z platného práva.
Obzvlášť zřetelné je to v silničním provozu. Řidič se nemůže z policejní kontroly „odhlásit“ oznámením, že je živým člověkem, Čechoslovákem nebo občanem jakéhokoli jiného státu. Jak vysvětluje Policie České republiky, řidič je povinen prokázat svou totožnost a podrobit se zákonem stanoveným úkonům. České doklady už sice na území republiky zpravidla nemusí vozit ve fyzické podobě, policie však jejich platnost i totožnost řidiče ověřuje v evidencích. Odmítnutí dechové zkoušky nebo vyšetření na přítomnost návykových látek také není projevem osobní suverenity, ale může být přestupkem se závažnými následky.
Právě tady přestává být podobná konspirace jen zdrojem internetové zábavy. Samotné video nedokazuje, že muž před zákrokem někoho bezprostředně ohrožoval. Ukazuje však, jak snadno může víra v neexistující právní výjimku vyhrotit běžnou kontrolu. Člověk přesvědčený, že policista je únosce a stát podvodná firma, nebude jeho výzvy vnímat jako výkon zákona, ale jako útok, jemuž se smí bránit. Ministerstvo vnitra právě před tímto konfliktním potenciálem dlouhodobě varuje.
Na Manipulátoři.cz jsme se už dříve věnovali například Společenství legitimních věřitelů České republiky, které pracuje s velmi podobnou představou nelegitimního státu a údajně neplatných povinností. Přestože pseudoprávní návody u soudů ani úřadů nefungují, stále si nacházejí nové příznivce. Pro někoho představují poslední naději, jak uniknout dluhům nebo trestu, pro jiné potvrzení hluboké nedůvěry vůči státu. Výsledek však bývá opačný: místo osvobození přicházejí další pokuty, soudní spory a někdy také trestní odpovědnost.
Videu se tedy lze zasmát. Bylo by ale chybou skončit pouze u toho. Dezinformace není neškodná jen proto, že zní směšně. Jakmile člověk s přesvědčením, že pro něj neplatí pravidla, usedne za volant a začne se podle něj skutečně chovat, nejde už pouze o jeho soukromou fantazii. Česká republika nepřestane existovat tím, že ji někdo odmítne uznat. Riziko, které může svým jednáním vytvořit, je však zcela skutečné.
