Článek
Přibližně 80 % žen již bylo na veřejnosti obtěžováno. Týká se to všech kultur, zemí, náboženství… A 76 % lidí - žen, mužů i nebinárních - již někdy bylo svědky obtěžování.
Obtěžování může zahrnovat například nevhodné oslovování, zírání, rádoby komplimenty (ve skutečnosti obtěžování), nežádoucí doteky, včetně fingovaně náhodných (například položení ruky na ruku, kterou se obět drží tyče v tramvaji), vydávání zvířecích zvuků („č-č“) atd.
Útočníci se často neberou servítky a obtěžují třeba i v plné MHD. A prochází jim to. Většina lidí totiž obvykle nedělá vůbec nic. „Není to moje věc“, nechtějí si způsobit případné problémy nebo prostě jen nevědí, jak zasáhnout. Jistě, kdyby byli svědky opravdu násilí či znásilnění, většina lidí se asi odhodlá zvednout telefon a zavolat policii, jenomže co když je situace taková, že „jí přece nedělá nic tak strašného“? Kvůli tomu, že nějaký muž „jen“ říká mladé dívce jak jí to sluší a že má prázdný byt, přece nebudeme volat policii. Jak tedy správně zasáhnout a oběti pomoci?
Rozpoznání obtěžování
Nezbytným předpokladem pro jakékoli zakročení proti obtěžovačům a predátorům je samozřejmě rozpoznání toho, že se vůbec nějaké obtěžování děje. A to je jednodušší, než se zdá; člověk nemusí být mistr psycholog na mimoslovní komunikaci ani právník znalý přesných hranic a skutkových podstat přestupků, aby mohl obtěžování na veřejnosti rozpoznat. Řiďte se zkrátka jediným pravidlem. Svojí intuicí. Když si myslíte, že něco není v pořádku, obvykle to v pořádku není. Tak prosté to je.
Metoda pěti D
Obtěžování jsme poznali. Dějí se věci, které by se dít neměly. Co teď s tím?
Odbornice a odborníci vydali tzv. Metodu pěti D podle anglických slov Distract, Delegate, Direct, Delay a Document. Pojďme si je podrobně probrat:
Distract - odlákání pozornosti. Přímá otázka na obět „Potřebujete pomoc?“ Není paradoxně příliš vhodná. Útočníka to může vyprovokovat k agresi, protože začne mít pocit, že už jste ho z obtěžování obvinili. A pokud sám ví, že se nechová, jak by měl, může to spustit teatrální až agresivní odpověď.
Mnohem lepší tedy je se mezi obtěžovatele a oběť nějak nenápadně „vmísit“. V MHD například můžete říci, že nejste místní a potřebovali byste poradit, jak se dostat tam a tam. Nebojte se hovor prodlužovat. Oběť si raději bude povídat o linkách autobusů než o svých tělesných partiích.
Vmísit se můžeme i fyzicky. Pokud je obtěžovatel s obětí například na „čtveřičce“ sedadel vlaku, můžeme si prostě se zdvořilým „promiňte, je tu místo?“ přisednout. Už to může obtěžovatele odradit.
Delegate - požádání o pomoc. I když si sami netroufnete na žádnou reakci, případně to z různých důvodů nejde, může být vaše pomoc klíčová, když o svých poznatcích uvědomíte druhého člověka. Například ochranku v baru. Ale klidně i někoho „normálního“. Lidé dnes v MHD mají obvykle oči sklopené k displeji telefonu. Proto si sami nemusí ničeho všimnout. Otázka „promiňte, co si myslíte o támhleté situaci?“ vám může dát alespoň „spojence“ a pak se věci řeší mnohem lépe. Je také možné, že se najde svědek, který situaci vidí už delší dobu než vy. Ale čeká, co se bude dít. A vaše reakce může být tím spouštěčem, aby se něco dělo.
Je-li to vhodné, můžete větu o tom, „co se to děje“ pronést naschvál tak hlasitě, aby to obtěžovatel slyšel. Mnoho z nich pak jednoduše vyměkne a s obtěžováním přestane, když vidí, že je „přistižen při činu“.
Direct - přímá akce. Toto už je věc, která vyžaduje sebevědomí a určitý odhad. Klidně, slušně a zdvořile (tj. samozřejmě s vykáním) vyzvěte obtěžovatele, aby nevhodného chování zanechal. Pro oběť bude nesmírně hřejivé, když uvidí, že se jí někdo zastává a není v tom již sama.
Delay - záznam. Mnoho obtěžovatelů spoléhá na to, že by jim při případném řešení situace policií nebylo co prokázat. A stejně tak mnoho obětí své nepříjemné zkušenosti často nikomu neřekne, protože si myslí (často bohužel správně), že by jim nikdo neuvěřil.
Dnes, kdy v podstatě každý z nás nosí v kapse kvalitní kamerku, není nic jednoduššího, než si situaci prostě natočit. Nebojte se, že se tím sami dostanete do problémů. Natáčet na veřejnosti za situace, kdy máte pocit, že se páše něco špatného, je legální.
Ovšem zde pozor - „pověsit“ takové video někam na internet (a pokusit se třeba obtěžovatele veřejně zostudit), už může být problém. Pokud tedy vytvoříte záznam, pamatujte na to, že předat ho smíte pouze policii či oběti.
Direct support - Po odeznění incidentu (třeba proto, že obtěžovatel utekl) je pro každou oběť neocenitelné, když získá podporu. Neříkejte si proto „už je to pryč, naštěstí“, ale nabídněte oběti pomoc. I prosté „vím, jaké to je, zažila jsem něco podobného“, pro ni může být obrovskou vzpruhou. Vlastní situaci už nezachráníte, ale možná oběti ušetříte pár nočních můr. Neboť nejhorší strach je ten, kna který jsme sami.
Pokud už došlo k vážnému incidentu a na cestě je policie, vydržte s obětí na místě. Jednak kvůli svědectví, jednak jako podpora pro minuty čekání na policii, které se nekonečně vlečou.
Na úplný závěr pak jedna drobná poučka: pomocí nemůžete nikdy nic zkazit. Můžete jen zlepšit.
