Článek
V České republice větrné elektrárny nikdy nezaznamenaly příliš velký úspěch - téměř u nás nejsou. Mezi ostatními OZE mají zastoupení jen asi 5 - 10 % a OZE celkově netvoří ani 20 % spotřeby elekřiny. Na větrníky tak připadají jen asi 2 %.
Páteří české energetiky je tak stále jaderná a fosilní energie. První je problematická z hlediska nakládání s vyhořelým palivem a celkově bezpečností a druhá z důvodu klimatické udržitelnosti.
Je tedy nasnadě, že tento stav je neudržitelný a podíl OZE se bude muset razantně navýšit, máme-li si udržet náš životní standard.
Přesto však nová vláda v čele se svým ne-ministrem Turkem vyhlásila větrníkům nesmiřitelný boj. Její argumenty jsou ale mírně řečeno „přitažené za vlasy“ a postrádají elementární logiku.
Pojďme se na některé z nich podívat.
Zabíjejí větrníky ptáky?
Motoristé a jim podobní se podivuhodně stali velkými ornitology a milovníky ptáků. A větrné elektrárny je prý zabíjejí. To je sice věcně a objektivně pravda, ovšem pokud se na to podíváme z hlediska kvantity, je nám jasné, že od Motoristů je to neuvěřitelně licoměrné, když uvážíme, že jejich milovaná auta zabíjejí násobně více ptáků než větrníky.
V USA zahyne v důsledku srážky s větrnou turbínou asi 200 tisíc, až 1 milion ptůků ročně, zatímco po střetu s dopravními prostředky (tedy hlavně s auty, v USA se vlakům moc "nefandí") nejméně 90, ale možná až 340 milionů kusů ptáků.
Ovšem to je pořád nic oproti volně se toulajícím kočkám. Ty mají v USA (a v Evropě jistě podobně) na svědomí možná až 2,5 miliardy ptáků rok co rok.
Pokud tedy amatérským ornitologům tak záleží na opeřencích, měli by spíše lobovat za snižování nejvyšší dovolené rychlosti u automobilů a o zákazu vypouštět kočky ven.
Ještě k tomu se dá zabíjení ptáků větrnými vrtulemi výrazně omezit třeba tak, že se nebudou stavět v jejich migračních koridorech nebo že se vždy jeden list vrtule natře na černo, aby to bylo pro ptáky viditelnější.
V každém případě je však od strany, která má už ve svém názvu Motoristé, argumentace ochranou ptactva falešná, licoměrná a účelová.
Dělají větrníky infrazvuk?
Infrazvuk… ono to zní tak jako tajemně, že ano? Jako nějaké neslyšitelné, podprahové signály, které by měly nějak ovlivňovat naše zdraví. To, že větrníky dělají infrazvuk, je pravda, ovšem opět je to jen polovina pravdy.
Celou pravdou totiž je, že nikdy nikdo neprokázal žádné negativní účinky infrazvuku na lidské zdraví. Je to úplně stejné jako s „normálním“ zvukem. Poškozuje zdraví jen při extrémní síle. A v okolí větrníků zdaleka takové nedosahuje. A takto slabý infrazvuk nemá vliv na nic.
Ale i kdyby to snad bylo pravdou, tak je pravda, větrná turbína je zanedbatelným zdrojem infrazvuku. Mnohem významnějším jsou například klimatizační jednotky.
Možná i u vás v kanceláři, v moderní klimatizované budově, nebo u pana Turka doma, je vyšší hladina infrazvuku než na poli pod větrníky.
Větrníky hyzdí krajinu
A ačkoli uznávám, že za výše uvedenými argumenty je alespoň určitá věcnost, na tom třetím, který zdá se používají snad nejčastěji, není absolutně nic objektivně měřitelného. Prý větrníky hyzdí krajinu.
Jenomže to ji „hyzdí“ každá lidská činnost. V České republice už snad kromě malých ostrůvků v národních parcích (těch, které jsou Motoristům nepřáteli) není žádná krajina, kterou by člověk nějakým způsobem nepřevořil.
Máme třeba gigantické plochy polí, na kterých je jen pět měsíců v roce rostlinný pokryv a jinak je to po zbytek roku v podstatě poušť. To celé jen pro krmivo pro zvířata, aby lidé mohli uspokojovat svou touhu po mase.
Nehyzdí náhodou takové pouště krajinu? A co třeba vůbec takové budovy? Jdete po krajině, přijdete na kraj města a tam stojí obrovská hradba paneláků. To není hyzdění krajiny?
A například stožáry vysokého napětí? Ty jsem si schválně nechal naposled, protože ty stojí jen kvůli centralizovaným energetickým zdrojům. Pokud by se skutečně masivně rozšířily OZE, mohla by být energetika více decentralizovaná a nebyly by potřeba tyto obří strašidelné konstrukce (které mimochodem zabíjejí ptáky).
Takže takový argument, byť se zdá neprůstřelný (protože neměřitelný a neověřitelný), je naprosto mimo.
Takže tedy proč vlastně?
Nyní, když jsme si vyvrátili hlavní zdůvodnění odpůrců větrných elektráren, je nabíledni otázka, proč jsou vlastně proti nim. Co je k tomu vede?
A já už jsem se toho trochu dotkl výše. Větrné eletrárny totiž nabízejí decentralizaci. To znamená mnohem větší bezpečnost v kontextu neustále zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě. Tím krajním případem je pochopitelně válka. Nepřítel pak má jen několik málo bodů, které by mu stačilo vyřadit k ochromení celé energetiky. Zatímco decentralizované a do značné míry autonomní OZE by dalo ohromnou práci vyřadit jich alespoň dostatečné množství.
Ale k válce ani dojít nemusí. Může přijít nějaká teroristická skupina (a neonacismus a manosféra nabírají na síle), nějaký hacker, který, kdyby vyřadil z provozu jadernou elektrárnu, byla by to pro naši energetiku katastrofa.
Zatímco zničit několik vrtulí by ji neohrozilo a zničit jich velké množství by bylo prakticky nemožné.
A zde si uvědomme, jaké názory a postoje má Filip Turek k naší bezpečnosti. Šíří prokremelské konspirace, nemá zájem na obraně Ukrajiny (tedy si vlastně přeje, aby Rusko vyhrálo), v minulosti se na něj objevil skandál s návštěvou íránské ambasády… Takže čí zájmy on hájí?
Když si to uvědomíme, je nám jasné, proč Turek nechce decentralizované, ve svém celku obtížně zničitelné energetické zdroje.
A o moc víc bych v tom nehledal.
