Článek
Poruchy čití, rozostřené vidění, fascikulace nebo zhoršení motoriky - tak se může projevovat obávané onemocnění, známé jako roztroušená skleróza (RS). Ačkoli většina lidí si sklerózu spojuje především se zapomínáním, pravá RS nemá s úbytkem kognitivních funkcí mnoho společného. V praxi se o ztrátu paměti nejčastěji postará jiný strašák, a to Alzheimerova choroba. Ve skutečnosti je RS způsobena pozvolným ubýváním stavebního obalového materiálu nervů - tzv. myelinu. Skupina onemocnění, která jsou způsobena tímto procesem, se označuje jako demyelinizační choroby.
Zatím, třebaže existuje symptomatická léčba, nikdo nedokázal poškozený myelin opravit. S revoluční léčbou však již několik let kalkuluje kanadská farmaceutická společnost NervGen, která si klade za cíl boj s roztroušenou sklerózou, ale v rámci svého výzkumu tamní inženýři dospěli k přesvědčení, že jejich experimentální lék s pracovním označením NVG-291 dokáže s validními výsledky účinně bojovat také s dalšími chorobami nervového systému. Jednou z nich je třeba obávaná amyotrofická laterální skleróza (ALS), kterou téměř po celý život trpěl světoznámý fyzik Stephen Hawking. Na rozdíl od RS, kterou již lidstvo umí alespoň kompenzovat do té míry, aby pacient vedl komfortní život, se ALS nedá ani zpomalit.
Tento stav by mohl experimentální prostředek NervGenu zvrátit již v nejbližších letech, a to z pozice schválené terapie, která bude pacientům ordinována jako konvenční způsob léčby. Zdá se to být tak trochu sci-fi? Protonovým paprskům v léčbě rakoviny ještě před deseti lety nevěřila řada odborníků a dnes je tato terapie hrazena ze zdravotního pojištění. Vývoj jde ohromně kupředu a zatím vše nasvědčuje tomu, že Paul Brennan, ředitel NervGenu dostojí svým slibům. V září tohoto roku firma oznámila spuštění nové fáze testování, přičemž doposud se léku ve všech ohledech podařilo naplnit očekávání. V nejbližších měsících by tak firma mohla oznámit, v jakém horizontu by mohl její medikament obdržet potřebnou registraci.
Zdroje:
