Článek
Partner/ka přijde domů z práce, utahaný/á jako pes, ale přesto se těší na společný večer. Chce potěšit svou drahou polovičku, vypít si skleničku vína a společnou koupelí smýt stres uplynulého dne. Již na první pohled je patrné, že protějšek je v dobré náladě. Člověk by si myslel, že se těší na to samé. Skutečnost je však zcela odlišná. Večerní milostné představení bude pouhou reprízou něčeho, co se v ložnici událo během dne - jen s jinými aktéry.
Každý to má jinak, třebaže se všichni oficiálně shodnou, že nevěra je cosi špatného. Čísla však odhalují naši netečnost a lhostejnost, jelikož morální zásady na pomyslném papíře se nám jaksi nedaří přenášet do reality. Skoro to vypadá, že máme tendenci odsuzovat pochybení druhých, zatímco naše vlastní nám nepřijde zdaleka tak palčivé. Z povahy lidských charakterů pak nepřekvapivě vyplývá, že svou nevěru neneseme tak těžce jako nevěru svého protějšku. Alibismus a egoismus vládne bohužel i lásce.
A přitom se všichni považujeme za ty, kteří neradi ubližují. Všichni podvědomě cítíme, že okrást kolemjdoucího je amorální, že bít děti je hrozné. Kouzlo? Kdepak. Všimněte si jednoho zásadního rozdílu. Když někoho přepadnete, stáváte se delikventem, a právě z toho mají mnozí z nás strach. Z trestu. Ne že by je tížilo svědomí. Jenom se bojí trestu. U nevěry víme, že jediným trestem nám bude bolest drahé polovičky, možná pohled na proplakané kapesníky a následná tichá domácnost, která s největší pravděpodobností vyvrcholí rozchodem. Ale to je vše, co se nám může stát. Nevěra nám tedy ukazuje, jací doopravdy jako lidé jsme. Pro vlastní potěšení klidně zradíme lásku a důvěru, neboť cítíme, že nám nehrozí žádný postih. Žádné vězení a soud. Ale je to vůbec spravedlivé?
Považte. Když nezaplatíte složenku, přijde vám upomínka, pak druhá, a když ji nebudete akceptovat, věc připadne vymahačům a soudu. Proč? Protože jste někde podepsali smlouvu. Jenže co takové manželství? Co „ano“ vyřčené před bohem? Před svědky a knězem… Evidentně ani bůh nepředstavuje takovou váhu jako smlouva na tři stovky paušálu za telefon. A láska nejbližšího člověka nemá ani takovou cenu jako podpis na nevýznamném kusu papíru. Co je tedy nevěra? V první řadě jeden z mála legálních zločinů. Protože i u přepadení tak činíte vůči cizímu. U nevěry dost možná vrážíte kudlu do zad člověku, pro kterého znamenáte všechno, a to vůbec není málo.
