Co skrýval tajemný hrob v anglickém Glastonbury? Jeden z největších podvodů středověku

Žil legendární král Artuš? Zřejmě ano, ale rozhodně nebyl oním králem, jak ho známe z populární kultury. Žádní rytíři kulatého stolu, meč Excalibur, svatý grál ani výstavný hrad Camelot. Již ve středověku byl Artuš legendou a symbolem. Příběhy a epické básně o Artušovi byly tehdejšími bestselery. Kde dávný král Artuš žil? Na to se lidé tehdy neptali. Ptají se ovšem současní historici a archeologové.

Nemálo badatelů se domnívá, že Artuš pocházel z Dumnonie, dnešního Cornwallu, na jihozápadě Anglie či z anglického jihu. Při svých teoriích se vedle písemných zmínek opírají i o archeologické nálezy. Jedním z nich je kus břidlice s nápisem „Pater Coliavificit Artognov“, který byl objeven roku 1998 na hradě Tintagel. O nápisu, jenž byl přeložen jako „Artognou, otec následovníka Collova, dal toto postavit“, se ihned začalo uvažovat jako o autentickém důkazu Artušovy existence a cornwallském původu. Nápis byl datován do 6. století, což potvrzovala i středomořská keramika nalezená spolu s kamenem, avšak musíme být skeptičtí k tomu, že by nápis hovořil právě o slavném Artušovi. Víme, že v 6. a 7. století bylo jméno Artuš - Arthur poměrně často užíváno v královských rodinách. Navíc ani to, že se podle pověsti Artuš narodil na Tintagelu, nemusí nic znamenat. Zároveň to ale nevylučuje spojitost Artuše s Tintagelem a mužem z nápisu.

Nápis z Tintagelu však není jediným odkazem na jih Anglie. Mnohem slavnější je jeden z nejspornějších a zároveň i nejslavnějších nálezů, souvisejících s „králem“ Artušem. Roku 1191 byl v opatství Glastonbury zdejšími mnichy objeven velmi podivný hrob. Když roku 1184 opatství vyhořelo, přišli mniši s plánem velkolepé přestavby, při které nečekaně objevili kříž s nápisem „Zde leží pohřben slavný král Artuš a Guinevere, jeho druhá žena na ostrově Avalon“ a poté i rakev v podobě vykotlaného dubového kmene, v níž byly uloženy kosti vysokého muže, malé kosti a pramen blond vlasů. O nálezu nešlo pochybovat. Byl objeven hrob slavného Artuše i královny Guinevery a navíc bylo potvrzeno, že Glastonbury je bájným Avalonem. Lze však tomuto fantastickému objevu věřit?

Podíváme-li se na celý nález v širších souvislostech, pak o něm musíme pochybovat. Hrob legendárního Artuše byl „zázračně“ nalezen právě v době, kdy se Glastonbury vzpamatovávalo z ničivého požáru a chystala se velkolepá přestavba. Aby nebylo pochyb, kdo se v hrobě nachází, byl objeven i jednoznačný nápis identifikující celý nález, včetně místa uložení, což je rovněž velmi podezřelé. Ostrov Avalon nebyl nikdy ztotožňován s žádným místem, byl to ostrov ležící na západě, kdesi v širém Atlantiku, což bychom mohli přirovnat k mýtickému zásvětí. Bylo to místo, které lze srovnat s biblickým rájem nebo severskou Valhalou a rozhodně nešlo o ostrov smrtelníků. A najednou se Avalon z ničeho nic objevil v bažinatém kraji na jihu Anglie, kde leželo skomírající opatství. Stejně tak ani Artuš nebyl s tímto místem nikdy spojován. Jak je tedy možné, že se v Glastonbury objevil Artuš i Avalon? Existuje prosté vysvětlení. Celý nález byl podvrh.

Důvody podvodu mohou být dva, politický a ekonomický. Podle dobových zpráv Geralda z Walesu dal podnět k hledání Artušova hrobu na přesně specifikovaném místě sám král Jindřich II. V době jeho vlády byl ostrov ještě stále rozdroben, a protože se králův vnuk jmenoval Arthur, mohlo by se stát, že by keltské obyvatelstvo, v představě znovuzrozeného keltského válečníka, povstalo proti králi. Proto bylo žádoucí všem ukázat, že Artuš je mrtev a už se znovu nezrodí.

Druhým důvodem, snad pravděpodobnějším, je to, co už bylo naznačeno výše. Mniši potřebovali nemalé finanční prostředky k přestavbě kláštera a nebylo lepšího způsobu, jak přijít k penězům než z Glastonbury vytvořit věhlasné poutní místo. Jak dosvědčuje další vývoj událostí, podvodný plán se zdařil a z Glastonbury se stalo bohaté a velkolepé opatství, které bylo zrušeno až za náboženského převratu Jindřicha VIII. Tudora. Ten roku 1539 do opatství vtrhl a vyplenil ho. Tehdy přestal existovat i Artušův hrob. Nicméně houževnatá, fakticky nepodložená hypotéza o králi Artušovi a Avalonu v Glastonbury žije dál a nemálo lidí nemá ani ponětí o středověkém podvodu.

Zřejmě nejpádnějším důkazem proti pravosti nálezu je už samotný latinský nápis na olověném kříži, hovořící o Artušovi a Avalonu. Po pečlivé analýze textu dospěli filologové k jednoznačnému závěru, totiž že nápis není autentický a vůbec neodpovídá latině, jaká se užívala v 6. století. Nápis je kombinací středověké latiny 10. a 12. století, který byl vytvořen snaživými mnichy tak, aby budil dojem starobylosti. Tento pokus mohl uspět v době svého vzniku a snad i později, ne však pod drobnohledem moderní jazykovědy. Slavný Artuš v Glastonbury nikdy pochován nebyl, stejně tak ani Avalon nemůžeme ztotožňovat s tímto místem a zřejmě ani s žádným jiným.

Zdroj:

Hrdina, Jan: Skotsko: Země dávných tajemství, Praha 2017.