Článek
Tapiserie je nejen výjimečně kvalitním a detailně zpracovaným příběhem tažení Viléma Dobyvatele, ale také jedním z nejlepších zobrazení středověké bitvy vůbec. Slavná událost, která brzy dosáhla ohlasu i na kontinentě, si nepochybně zasloužila i zvěčnění pro časy příští. Nezůstalo u kronikářských zápisů Viléma z Poitiers, který tažení Viléma I. Dobyvatele zaznamenal perem, ale událost byla zachycena i tak, aby jí rozuměli i lidé o mnoho generací později. Celý příběh bitvy u Hastings byl zvěčněn monumentální výšivkou na téměř sedmdesát metrů dlouhý pruh látky o výšce půl metru. Pro unikátní památku se vžilo označení tapiserie z Bayeux, ve skutečnosti však nejde o tapiserii, ale výšivku, neboť tapiserie vzniká tkaním. To však nic nemění na skutečnosti, že jde o ruční práci.
Původ nejasný
O původu tapiserie existuje několik teorií, francouzská legenda ji po staletí připisovala královně Matyldě, Vilémově ženě, a jejím dvorním dámám. S největší pravděpodobností však dílo objednal Odo, biskup z Bayeux, který ji mohl dost pravděpodobně objednat v souvislosti se stavbou katedrály v Bayeux dokončenou roku 1077. Ostatně, sám Odo se na výšivce několikrát objevuje, identifikovat ho můžete snadno. Jako duchovní nesměl v bitvě používat meč, aby neprolil krev křesťana, a proto používal dřevěný kyj.
První dochovaná písemná zpráva o tapiserii z Bayeux pochází z roku 1476, kdy je uváděna jako součást inventáře katedrály v Bayeux, avšak dílo samotné je o celých 400 let starší. Stejně tak tapiserie nevznikla ve Francii, ale v Anglii, odkud v té době pocházely velmi kvalitní výšivky, tzv. Opus Anglicarum, známé v celé Evropě.
Dějiny psané nití
Příběh normanské invaze, vyobrazený na tapiserii, lze rozdělit do 13 samostatných, vzájemně na sebe navazujících obrazů, které se dále dělí na celkem 32 scén. Je zde vyšito 623 osob, 202 koní, 55 psů, 49 stromů, 41 lodí, více než pět stovek skutečných i mytických zvířat. To vše popisuje na dva tisíce latinských slov. Nutno rovněž poznamenat, že se dva díly tapiserie nedochovaly. Byly to jistě ty, které zobrazovaly vyvrcholení celého příběhu; zisk Londýna a Vilémovu korunovaci o Vánocích roku 1066. Tyto dva výjevy byly ve stejném provedení rekonstruovány ve 20. století.
Pro nás všechny pak jistě bude zajímavá skutečnost, že v letech 2004 – 2007 vznikla rukou olomoucké textilní výtvarnice Věry Mičkové přesná replika tapiserie jako gobelín.
...................................
Další zdroje a literatura:
Gravett, Christopher: Hastings 1066 – Pád anglosaské Anglie. Praha 2008.
Wilson, David M: The Bayeux Tapestry, London 2004.
