Hlavní obsah
Věda

Jak se žilo v Praze před 600 lety? Některá místa byste poznali už tenkrát

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Norimberská kronika, 1493, zdroj: Wikimedia Commons

Vyobrazení Prahy v Norimberské kronice z roku 1493.

Jak vypadala Praha na sklonku vlády Václava IV.? Jak ji znaly osobnosti jako Jan Hus nebo Jan Žižka? Vydejme se na malý exkurz do středověké Prahy v době, kdy se schylovalo k dramatu první pražské defenestrace.

Článek

Mocenské centrum Českého království i celé Svaté říše římské sice bylo o mnoho menší než dnes, avšak pozorný návštěvník z budoucnosti by si v pražských ulicích jistě dokázal poradit. Většina známých monumentů totiž už existovala v rozpoznatelné podobě, zejména ty, které charakterizují Staré a Nové Město pražské. Prašná brána, věž Staroměstské radnice, dům U kamenného zvonu, Novoměstská radnice, Karlův (Kamenný) most s oběma věžemi. Stejnou trasou se ubírala ulice Celetná i Karlova, vytyčena byla i hlavní náměstí, Staroměstské (Velké), Václavské (Koňský trh) a Karlovo (Dobytčí trh). Orientaci by rovněž usnadňovala jedinečná geografická dispozice Prahy s dominantou královského hradu s katedrálou, i když je pravda, že velmi odlišné podoby.

Královo pražské souměstí

Lucemburská Praha však nebyla celistvým organismem jako dnes. Vedle Starého (Většího) Města se skládala z města Nového, jehož okázalá výstavba byla dílem Karla IV., Menšího Města pražského (Malé Strany) a součástí pražského souměstí byly i purkrabské Hradčany. Počet obyvatel pražské aglomerace v době předhusitské odhaduje profesor Šmahel na 50 tisíc, což z Prahy dělá skutečné evropské velkoměsto, srovnatelné svou rozlohou pouze s Římem a Konstantinopolí. V žádném případě však nelze pražská města chápat jako homogenní celek. Lišila se v sociální skladbě, národnostech, bohatství i intelektuální úrovní.

Praha, přirozené centrum království, byla rezidenčním městem s velkými nároky na spotřebu, kde se tak soustředilo obrovské množství specializovaných řemesel s převládajícím podílem v oblasti potravinářství, oděvnictví a zpracování kůže a kovu. Řemeslnící se sdružovaly do cechů, tehdy ještě dobrovolně, což pomáhalo nejen obraně jednotlivců a pevnější pozici odvětví, ale také vnitřní i vnější regulaci řemesla. Přirozenou součástí městského života byl rovněž obchod. Bohatá pražská města patřila ke královskému majetku, z něhož měl král nemalé příjmy. Obyvatelstvo – měšťany můžeme rozdělit do tří společenských vrstev: na patriciát, který představovaly nejbohatší měšťanské rody, řemeslníky, sdružené do cechů a žádající si podíl na rozhodování a chudinu, žijící v závislém postavení na dvou předchozích.

Dva světy

Praha byla nejen sídlem panovníka, arcibiskupa a nejvyšších zemských úřadů, ale také nejstarší univerzity severně od Alp. Za časů posledních Lucemburků se jí říkalo Pražská a sídlila na Starém Městě, které bylo ve srovnání s Novým Městem bohatší, učenější a žilo tu více cizinců, zejména Němců. Naproti tomu Novoměšťané byli převážně Češi, řemeslníci a radikálnějšího smýšlení. Z této skutečnosti pak vycházely i různé husitské frakce. Zatímco Staré Město, kde prostřednictvím univerzitního mistra Jana Husa vznikla husitský ideový program, bylo velmi umírněné, konzervativní a žijící učenými disputacemi, Nové Město přetavilo Husovy myšlenky v reálné skutky, od počátku naplňované poněkud radikálnější formou.

................................

Další literatura:

Čornej, P. - Bělina, P. - Státníková, P.: Dějiny Prahy I, Praha 1998.

Šmahel, František: Husitská revoluce I, Praha 1995.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz