StarDance zná vítěze: Pavlovičová zlatá, vzestup Vávry, návrat sedmi statečných a Eben opět perlil

Hned v úvodu navodilo dobrou náladu boogie woogie v podání švédských tanečníků. Možná by stálo za úvahu, jestli do budoucna StarDance nerozšířit právě o takové tance. Ve finále každý z párů zatančil svůj nejlepší latinskoamerický tanec, standardní tanec, nejoblíbenější tanec a free style. Jak bývá zvykem, na parket se také vrátili všichni tanečníci, kteří vypadli v předchozích kolech. Sedm statečných se krátce připomnělo svými tanci, při nichž si člověk uvědomil, že někteří vypadli dříve, než by museli a naopak. A rozhodně tím nemyslím Josefa Maršálka, který byl dobrým duchem tohoto ročníku.

Darija Pavlovičová tančila první a první skončila i v soutěži, což ji samotnou zaskočilo. Možná i ona čekala, že to vyhraje Eva Adamczyková. Mladá nadějná filmová a divadelní herečka a jak vidno také zdatná tanečnice, kterou ty největší úspěchy teprve čekají. Přesto se jeden už dostavil, finálová trojice ve StarDance nebyla zadarmo a oprávněně byla jednou z favoritek na vítězství.

Ohnivá samba v arabském rytmu, v níž se Darija opět představila jako arabská tanečnice, byl jejím prvním tancem. Skvěle jí to sedlo a slušelo, byla uvolněná, zároveň ale energická a celá zářila. Její tanečník Dominik Vodička se uvedl jako princ z Persie a báječně jim to spolu ladilo. Dostali výborné hodnocení, ale čert ví, proč jim porotkyně Drexler dala jako jediná devítku. Za další tanec už ale dostala Pavlovičová absolutní hodnocení. Pohádkový waltz byl dokonalý, něžný a krásný. A v jistém slova smyslu byl pohádkou i free style, inspirovaný přírodou. Výrazový tanec Darije sedí asi nejvíc, zřejmě i díky její herecké průpravě a harmonicky jí to ladí i s partnerem. I proto si zřejmě jako svůj čtvrtý tanec vybrala opět výrazový tanec, který předvedla v minulém kole.

Eva Adamczyková, zlatá medailistka ve snowboardcrossu v ZOH v Soči a držitelka šesti dalších zlatých medailí z nejrůznějších vrcholových soutěží v jízdě na snowboardu, je bez nadsázky tanečním fenoménem. Od začátku podává konstantně skvělé výkony. Její tanečník Jakub Mazůch ji vede bezchybně a jejich vítězství by bylo více než zasloužené. Ovšem stříbro je famózní výsledek. Prvním tancem Adamczykové byla rumba. Osobitá, profesionálně provedená rumba byla výbornou volbou, v níž Adamczyková potvrdila svůj pohybový dar od boha.

Zkušenosti Evy Adamczykové ze snowboardu jí zjevně pomáhají, skvěle drží rovnováhu, sleduje cíl, cítí rytmus. To prokázala i ve druhém tanci, jímž byl lehký a ladný valčík, navíc opět s obtížnou choreografií. A poté … opět změna. Dynamická a bravurně zvládnutá salsa s překvapením, kdy se Evě v průběhu tance změnily šaty. Překvapením byla i samotná salsa, která vybočovala z free stylu tohoto ročníku. Posledním jejím tancem bylo paso doble – energie, emoce, síla. To Evě Adamczykové sedí.

Jako svoji nejlepší latinu si Vavřinec Hradilek vybral paso doble. Při tanci občas zavrávoral, ale tanec zvládl dobře a samozřejmě ho vyšperkoval fenomenální zvedačkou, kterou jeho tanečnice Kateřina Bartuněk Hrstková jistě ocenila. Zlepšil se také v tanečním rytmu, takže hodnocení poroty bylo příznivé. Jeho celkové zlepšení bylo znát i v druhém tangu. Bezpochyby nejlepším tancem byl ale free style, výrazový tanec s tématem vody. V něm kajakář využil všech svých předností a stálo to za to. Byl jako vodník, v němž se při dotyku s vodou probudila nová síla. A ta v něm zůstala i při čtvrtém tanci, kterým byl hravý quickstep.

Vavřinec Hradilek je skvělý sportovec. Stříbrná medaile v kanoistice z LOH v Londýně, čtyři zlaté medaile z mistrovství světa a dvě zlaté z mistrovství Evropy jsou jednoznačným důkazem. Stejně jako z Josefa Maršálka, který se stal mnohým trnem v oku, také z „Vávry“ srší charisma. Tančil, jak nejlépe mohl, zároveň diváky bavil a byl prostě sympaťák. A co víc, udělal obrovský pokrok a je z něj obstojný tanečník. Mnohem větší než pozér Krajčo, který prý patřil k favoritům. I když to někteří asi neslyší rádi, bronz ve finále si zasloužil, i když to bylo na úkor Ivy Kubelkové, která by si finále rovněž zasloužila. Jenomže finále není nafukovací a někdo musel z kola ven.

V nebývalé kondici byl tentokrát Marek Eben, který si finále StarDance očividně užíval. Nehledal slova a byl takový, jak ho máme rádi. Velmi se mu například povedla charakteristika Vavřivce Hradilka, který má „oči básníka, paže zápasníka a úsměv rošťáka“. Kdo by to dokázal říci lépe … Pobavila také narážka na Taťánu Drexler a její neustále vytýkání „vystretí“ či „nevystretí“ toho či onoho.

„Bylo to krásné a bylo toho dost“, řekla po posledním tanci Eva Adamczyková a jistě si to mysleli i další. Tedy sláva vítězům, čest poraženým a vzhůru do dalšího ročníku. Pokud o něj budou diváci stát …