Hlavní obsah
Věda

Velká Adria: Pod Evropou je ukryt obří ztracený kontinent. O jeho existenci se donedávna nevědělo

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Jan Hrdina

Legendy o potopených kontinentech vždy přitahovaly pozornost, moderní věda je ale často odsouvala do říše pohádek. Donedávna neznámý kontinent Velká Adria, pohřbený pod jižní Evropou, ale staví dávné legendy do zcela jiného světla.

Článek

Pravděpodobně každý slyšel o Atlantidě, velkém ostrově, obývaném vyspělou civilizací, který v důsledku obří katastrofy nenávratně zmizel v mořských hlubinách. První zprávu o Atlantidě měl z Egypta přinést učenec Solón v 6. století př. Kr., o Atlantidě samotné se ale dočítáme u filosofa Platóna o století později. Existence Atlantidy, podobně jako kdysi města Trója, je zpochybňována a považována spíš za podobenství a výplod fantazie. Geologické objevy posledních let však stavějí otázku ztracených kontinentů do trochu jiného světla.

Foto: Athanasius Kircher / Wikimedia Commons / public domain

Fiktivní mapa Atlantidy podle Athanasia Kirchera z roku 1669. Na mapě je sever dole.

Kontinent hluboko pod Evropou

Bylo září roku 2019, když Douwe van Hinsbergen, profesor globální tektoniky a paleogeografie Utrechtské univerzity, představil světu výsledky svého dlouholetého výzkumu ve Středomoří a ohlásil existenci dosud neznámého ztraceného kontinentu Velká Adria. Podle zjištění profesora van Hinsbergena se Velká Adria oddělila od prakontinentu Gondwana před cca 240 miliony let a svou velikostí je srovnatelná s Grónskem, které je největším ostrovem na planetě.

Po svém oddělení od Severní Afriky se Velká Adria začala vlivem působení tektonických sil posouvat k severu, takže nakonec narazila do budoucího evropského kontinentu. A právě tehdy, před přibližně 140 miliony let, došlo ke srážce Evropy s Velkou Adrií, která se začala postupně potápět a zasouvat pod evropskou desku. Mocné síly země kontinent roztrhaly na kusy, ten největší s tloušťkou zhruba 100 km byl zatlačen pod dnešní Itálii, Řecko a Pobaltí, kde je pohřbena v hloubce 1000 km pod zemským povrchem. Je ale stále v pohybu, což vyvolává občasné seismické otřesy.

Foto: Mario1952 / Wikimedia Commons / public domain

Mapa Itálie s vyznačením Apeninskho pohoří, jež vzniklo působením Velké Adrie.

Stopy dávného světa

Během dávného tektonického procesu došlo k postupnému seškrabávání vápencových hornin z Velké Adrie, v důsledku čehož postupně vznikla významná evropská pohoří; italské Apeniny, Alpy, balkánské hory, řecké pohoří Pindos a Taurus v dnešním Turecku. Původní horniny Velké Adrie lze dnes nalézt v celkem 30 zemích Evropy a Asie, od Španělska až po Írán. Jedinou částí Velké Adrie, která se dodnes zachovala je potom část pevniny, táhnoucí se od italského Turína směrem k Benátkám a Jaderskému (Adriatickému) moři až k patě italské boty a pak také chorvatská Istrie. Na ztracený kontinent tak můžete vyrazit na dovolenou.

Přesto se ale s relikty Velké Adrie můžeme setkávat ještě v jedné, možná trochu nečekané formě. Pohybem tektonických desek se totiž vápencové horniny dostaly z hlubin země zpět na povrch v podobě kvalitního mramoru, který Řekové a Římané hojně využívali jako stavební materiál i k výrobě jedinečných sochařských děl …

Další informace:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz