Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Zálohování PET lahví. Ekologická past, na kterou můžeme ošklivě doplatit

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Hyena / Wikimedia Commons / volné dílo

Zálohovat PET lahve se může zdát jako dobrý nápad. Funguje to jinde, proč by to nefungovalo u nás. Popravdě? Možná by to fungovalo tak, jak nechceme. Vyšší ceny, další ekologická zátěž, možná zdravotní rizika. To asi nikdo z nás nechce.

Článek

Začíná se o tom mluvit čím dál víc a ještě se o tom hodně mluvit bude. Zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky by ministerstvo životního prostředí rádo zavedlo co nejdřív. Je totiž nutné dbát nejen přání Evropské unie, ale zejména dbát o životní prostředí, udržitelnost a naši planetu. A v tom je právě ten problém. Ačkoliv je zavedení záloh na petky někdy prezentováno jako spása, může to být celkem snadno cesta do pekel. Proč? Fakta postačí …

V třídění nejlepší v EU

V ČR máme zavedený, velmi efektivní systém „žlutých kontejnerů“, přinášející výsledky nad evropským průměrem, do něhož byla v minulosti investována hromada peněz. Podle dat EKO-KOMu jsme už nyní schopni vytřídit 82% nápojových PET obalů. S ohledem na snadnou dostupnost představuje z pohledu občanů systém třídění velmi komfortní řešení, které je nenutí doma skladovat „nesešlápnuté“ petky či plechovky a poté s nimi cestovat do obchodu, jak to předpokládaná navrhovaný zálohový systém.

Podle analýzy zpracované Centrem ekonomických a tržních analýz (CETA) by vyšel přechod na nový zálohový systém jen na úrovni maloobchodu na 5,2 miliardy korun a další 1,3 miliardy by stál jeho roční provoz. Kdo to celé zaplatí? Náklady budou v nemalé míře logicky přeneseny na zákazníky. Můžeme tak počítat s dalším zdražováním potravin. A vzhledem k současné ekonomické situaci je otázkou, zda extrémně drahý systém zavádět. Mnohem rozumnějším řešením by bylo splnit požadavky EU zefektivněním a rozvojem stávajícího systému „žlutých kontejnerů“. Mimochodem, ve stejné studii se uvádí, že stávající český systém třídění „je nejlépe fungujícím systémem na třídění plastů v EU“.

Foto: Jan Hrdina

V Dánsku je výkup PET lahví a plechovek dlouhodobě zavedený. U nás by postrádal smysl.

Potraviny zabalené v odpadu

Ministerstvo se ve shodě se zastánci zálohovaných petek a evropskou rétorikou zaklíná magickým slovem cirkularita, lidově řečeno ze staré petky vznikne nová. To znamená, že zatímco potraviny budeme balit do obalů z odpadků, čistý, tzv. virgin PET bude sloužit k výrobě průmyslového zboží. Děkuji, nechci …! Obaly mohou být v kontaktu s potravinou klidně i celý rok a nikdo zatím neprokázal, že tam nemůže docházet ke spoustě nejrůznějších zdraví škodlivých procesů, o nichž dosud nemáme ponětí. Přece jen rPET, tedy PET vyrobený recyklací, bude muset procházet nákladným a ekologii zatěžujícím čištěním, v důsledku kterého mohou vznikat následná zdravotní rizika. Takový materiál je logicky vhodnější pro výrobu koberečků do auta a ne pro obaly na potraviny.

Chápu, že je třeba plnit cíle vytyčené EU. Na druhou stranu, EU neříká „musíte zavést zálohový systém“. Je třeba si uvědomit, že PET představuje pouhé procento ze všech odpadů, ale debata se zužuje právě na tento ekonomicky zajímavý materiál. Ono vlastně v tomto případě o ekologii tolik nejde, důležitý je byznys. Někdo musí systém řídit, někdo musí vyrobit a servisovat stroje, někdo musí vyrobit pytle, svážet vykoupené obaly. Pak je tu samozřejmě otázka toho, kdo vykoupený materiál získá. To je vskutku obrovská hromada peněz. A ekologie dostane na zadek.

Další rána pro životní prostředí

Vedle aut, které dnes svážejí z barevných kontejnerů, vyjede nová flotila náklaďáků, které budou vozit zálohovaný odpad. Vyjedou nejen kamiony, ale také řada zákazníků bude navážet vzduch v petkách autem do prodejen. Pak je tu navýšení výroby pevných plastových pytlů, čímž vznikne obrovské množství nového odpadu. Dále je tu výroba strojů na výkup, které mají určitou životnost a budou se muset ekologicky likvidovat a vyrobit nové, což je další zátěž. A lépe si nepředstavovat hektolitry chemikálií, jichž bude třeba k vyčištění vykoupeného PETu, aby se do něj mohly opět dát potraviny.

Chceme-li zlepšit situaci s tříděním plastu, je tu mnohem snadnější, levnější a efektivnější řešení. Již nyní máme automatické třídící linky na komunální odpad. Rozvíjejme raději tuto cestu, pořiďme nejnovější linky do každého kraje a budeme schopni dotřídit odpad ještě lépe tak, jak je zapotřebí dle cílů EU. A nebudeme muset investovat miliardy do systému, který pro nás nemá prakticky žádný smysl. Ano, nechť ho zavádějí tam, kde jsou teprve na startovní čáře nebo nemají tak dobré výsledky jako my v ČR. Ideálně třeba v Asii, Africe či Americe, které chrlí takové množství odpadu, že i kdyby Evropa neprodukovala odpad žádný, nic by se pro planetu nezměnilo.

Další informace a zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz