Článek
Řada lidí, mnohdy i s vysokým vzděláním, pokládá populismus za příčinu rozkladu společnosti. Jenomže tímto se dopouští zásadního omylu, který jim znemožňuje odhalit samotnou příčinu. Populismus je ve skutečnosti důsledkem společenského rozkladu. Populismus nemá šanci na prosazení se, pokud je společnost soudržná.
Pokud chcete porozumět jakémukoliv problému, musíte se zajímat o samotné základy dané problematiky. Nevystačíte si s povrchním pohledem a snadnými řešeními. Takový přístup naopak celý problém jen prohlubuje.
Pokud tedy mluvíme o populismu, coby erozi společnosti, co vyjadřuje samotné slovo společnost? Na počátku vzniku života se objevily prosté, jednobuněčné organismy. Z nějakého důvodu po čase došlo ke spolupráci buněk a jednotlivé buňky se začaly specializovat. Tato specializace se ukázala být velmi přínosnou. Vývoj života pak prošel dlouhým procesem přizpůsobování se a fatálních katastrof. Evoluce přišla s řadou zajímavých způsobů, jak získat převahu a zajistit si tak co nejlepší podmínky pro zachování vlastního druhu. V průběhu času se ukázala být dobrou ochranou velikost a tím i velká síla. Přírodní katastrofa globálních rozměrů však ukázala, že ani tato cesta není bez rizik. Hrubá síla se ukázala být další slepou větví evoluce. K slovu se dostal tvor, který nedominoval dobrým zrakem, sluchem, ani čichem. V tom směru byl spíše průměrným. Nebyl dokonce ani nejsilnějším, či nejrychlejším. V tom všem ho jiní živočichové předčili. Měl však jiné vlastnosti, které ho učinily dominantním predátorem. Vlastnosti, které mu zajistily převahu, byly schopnosti myslet, používat nástroje, a především schopnost spolupráce. Lidé nebyli dostatečně silnými, ani rychlými, aby dokázali obstát ve světě, v kterém přežijí jen ti nejsilnější. Právě spolupráce se ukázala být hlavní evoluční výhodou.
Pokračování příště…
