Článek
Mýtus první – jde výlučné o nemoc stáří
Je fakt, že až 58 % postižených je ve věku nad 80 let, ale není to pravidlo, může postihnout už třicátníky! Hrozí i ve středním věku, a to dost často. Proč tak enormně brzy, se zatím neví. Odborníci se shodují, že vliv má genetická dispozice, podpořena extrémní stresovou zátěží, depresemi, psychickými potížemi. U žen může jít o nečekané důsledky menopauzy. Nicméně pravá příčina, i to, proč se objevila tak masivně až v druhé polovině minulého století (i když ji německý lékař Alois Alzheimer popsal už v roce 1906) je spíš neznámá.
Mýtus druhý – lidem se zdravou životosprávou nehrozí
Bohužel ano. U „Alzheimera“ aktivní životní styl, zdravá a vyvážená strava, abstinence či nekuřáctví nemá až takový význam jako u jiných civilizačních nemocí. Sice se zjistilo, že udržování nízké hladiny cholesterolu, krevního cukru a další prospěšné zdravotní zvyklosti mohou riziko redukovat, ale spíš jen mírně.
Stejně tak nehraje roli životní prostředí, podnebí. Pokud jde o možnosti obrany, je hodně nízká. Nemoc může vzniknout třeba až o dvacet let dřív, než dojde k napohled viditelnému snížení rozumových schopností! Výzkumné týmy svorně uvádí, že až 65% případů mají na svědomí faktory, co nelze žádným způsobem ani chováním ovlivnit ani odvrátit.
Mýtus třetí – jde o dědičnou nemoc související s demencí
Pouze sedm až osm procent případů je prokazatelně dědičných. Často se Alzheimerova choroba označuje jen jako jeden z projevů demence, což je nepřesné. I když je fakt, že z ní tvoří až 70 procent případů, stále zbývá 30% těch, u kterých nebyla nikdy diagnostikována, přesto se u nich projevují totožné následky – časté výpadky paměti, problémy se slovní zásobou, vyjadřováním a celkovou komunikací, zhoršené vnímání okolí, koncentrace a uvažování, orientace v prostoru.
Mýtus čtvrtý – hliník zvyšuje riziko nemoci
Tato nepodložená teorie vznikla v sedmdesátých letech minulého století a stále se bohužel, najdou ti, co ji věří. Některé studie tehdy totiž tvrdily, že se v mozku lidí s Alzheimerem se při pitvě nalezly vyšší hladiny hliníku. Ihned se dostaly na černou listinu hrnce, plechovky na nápoje, pánve a další výrobky z tohoto materiálu. Byla provedena řada výzkumů a žádný z nich neprokázal, že by kontakt s hliníkem měl být nějak nebezpečný.
Mýtus pátý – na Alzheimerovu chorobu se neumírá
Umírá, jen hodně pomalu, tak se často stane, že pacienta dostihne dřív nějaká jiná nemoc, související se stářím. I když postupně ničí čím dál víc mozek, až z něj v podstatě zbývá jen prázdná nádoba, ten, kdo má dobrou fyzickou kondici, může žít - nebo spíš přežívat - léta. Trápení cítí hlavně jeho blízcí. Včasná diagnostika a zahájení léčby lze zhoršování stavu zpomalit – někdy i výrazně, i na 6 až 10 let. Každá chvíle, kdy nemocný může být v domácí péči, je pro něj nesmírně cenná.
Mýtus šestý – Nemoci se dá předejít učením
Ne. Zatím neexistuje žádný opravdu účinný způsob, jak Alzheimerově chorobě předejít. Lze mírně redukovat riziko tělesnou aktivitou, zatěžováním mozkových buněk. Nicméně tím vzniku nezabráníme. Nikdo neví, jestli tím, když se ve stáří začneme učit cizí jazyk, už v sobě nemáme faktory, co ji způsobují.
Určitě neuškodí vyhýbat se stresu, chodit na pravidelnou kontrolu krevního tlaku a cukru, sledování hladiny cholesterolu, pomůže účast na sociálních aktivitách. Nebezpečné může být vážnější zranění hlavy, kardiovaskulární onemocnění, diabetes druhého typu. Určité výsledky má ginkgo biloba, může ovlivnit ranná stádia nemoci, ale spoléhat na to nelze.
Mýtus sedmý – Alzheimerovou chorobou trpí nejvíc muži s vyšším IQ
Oboje špatně. Podle statistik ženy onemocní o něco častěji! Roli mohou hrát hormony, ale i to, že se obvykle dožívají vyššího věku. Klíčový ukazatel je úbytek acetylcholinu, látky potřebné pro vedení nervových vzruchů. Buňky ztrácí schopnost výměny informací, to vede k narušení mozkových funkcí.
Důvodem může být i shluk betaamyloidu, jinak běžné bílkoviny. Proti nemoci je odolnější často zatěžovaný mozek, takže u osob s nižším vzděláním je výskyt naopak častější. Pověra možná vznikla proto, že u inteligentních lidí probíhá rozvrat osobnosti rychleji, zákeřněji a důsledky jsou na nich mnohem víc patrné. Nejvíc ohroženi jsou boxeři, i přes nošení příleb bývají časté údery do hlavy vražedné.
Mýtus osmý – nemoc se nedá léčit
Dá. Jen ne vyléčit. Přípravky, co průběh nemoci umí zpomalit, jsou na předpis a pojišťovna je plně či částečně hradí. Jde o kognitiva, látky zlepšující vnímání, pozornost, koncentraci, rychlost myšlení, učení, paměť. Dále inhibitory acetylcholinesteráz (látky zlepšující mozkové funkce), užívá se i lék memantin.
Dále nootropika podporující duševní funkce zlepšením, prokrvením a přísunem živin do centrální nervové soustavy. Jejich význam je preventivní či podpůrný, často mají přírodní původ, jako již zmíněná Ginkgo biloba, Ženšen pravý (Panax ginseng), dále piracetam, existuje i řada dalších. Přestože jsou tyto přípravky volně prodejné, je i jejich užívání třeba konzultovat s lékařem.
Zdroj: https://www.alzheimer.cz/alzheimerova-choroba/
https://www.nzip.cz/clanek/1314-alzheimerova-choroba
https://www.alzheimer.cz/alzheimerova-choroba/co-je-demence/alzheimerova-nemoc/
