Článek
Přesto, že Motoristé Babišovi asi dělají vrásky na čele, a dřív nebo později se jich zbaví a bude raději zkoušet menšinovou vládu, o tom, že jeho podpora klesne, si můžeme nechat zdát, spíš se ještě zvýší. Na vině jeho stálé přízně je důsledně a léta mnoha ostatními stranami propagovaný program Antibabiš, podpořený občasnými aktivitami jako Milion chvilek, kterým se musí uznat, že umí zblbnout davy. Zkouší to ale znovu a znovu, bez výsledku, příznivců AB neubývá, spíš naopak, na koho se útočí, mívá podporu.
Teď sice má opozice k odporu legitimní důvod - některé kontroverzní kroky vlády a zcela očividná neschopnost některých současných ministrů, kterým bych nesvěřil ani obecní úřad s desítkou obyvatel. Ale nic se neděje. Funkční opozice přitom hrála vždy důležitou úlohu, pokud se dva mocichtiví staříci nerozhodli ji zrušit opoziční smlouvou. Od té doby ztratila dost na významu a je - teď zvlášť a oprávněně - kritizována. Problém ovšem nastal, už když se moci ujala předchozí vláda, lépe řečeno společenství stran s odlišnou voličskou strukturou či, ideály - pokud nějaké měly.
Dát dohromady umírající konzervativní strany, TOP 09 a KDU ČSL, byl už na první dobrou špatný nápad. Ostatně Churchill tvrdit, že většinová vláda je ideál a dvoučlenná manželství před rozvodem. U tří a víc už jde o chaos a anarchii. Podle toho vláda také jednala, popřela většinu předvolebních slibů, státní kasy se ujal elektromontér, pardon, elektrotechnik, Stanjura, kterému bych nedal hlas ani ve vedení vesnické kampeličky. Asi stejně to cítili voliči, kterých bylo tak málo, že se vloni do parlamentu ani nedostal.
Jinak se vláda místo řešení spíš hašteřila, zejména s piráty, což je mimochodem asi jediná strana na světě, co se v názvu odkazuje na vrahy, námořní lupiče a zločince. Premiérem se stal navíc školometský profesor, bez chuti a zápachu, který se až na konci volební kampaně a sportovními a různými jinými aktivitami marně snažil přesvědčit veřejnost, že je také v podstatě normální člověk. Vystřídal ho v čele politik stejného ražení, který má ovšem navíc charisma houpacího koně. Chyb, které udělala minulá vláda, bylo víc než dost.
Porušení slibu o nezvyšování daní přijetím konsolidačního balíčku, neumění vysvětlit reformy, dále se snažila působit optimisticky, i kdy realita a nálada ve společnosti byla zcela opačná - hlavně - kvůli dopadům na reálné příjmy obyvatel, nebo lživé čarování s rozpočtem. Vrcholem byla bitcoinová aféra ministra spravedlnosti Blažka, nenazývaným „Don Pablo“ nadarmo. To vše posadilo Babiše do sedla, k tomu přispěla nesmyslná nenávistná kampaň, opíraná stále o nekonečnou kauzu Čapí hnízdo, která je 18 let stará!!
A stále bez vynesení definitivního rozsudku. („taťka“ Klaus by ji už dávno podle svého vzoru amnestoval) a kdyby ji Babiš poslal do Štrasburku, bezesporu by uspěl. To všechno vedlo k pádu „společné vlády“ na které je pozoruhodné snad jen to, že přežila celé volební období - i přes závěrečný odchod pirátů zavánějící záchranným kruhem. Koalice se stala opozicí a všichni čekali na její kroky (až na Antibabiše, kterého už v mají v genech.) Ničeho zásadního se nedočkali. Pochopitelně se zvednul - ještě před žněmi - odpor vůči Turkovi.
Ale ten měla - a má - většina společnosti. Podpořit skomírající opozici přišlo jen Milion chvilek v souvislosti se změnou veřejnoprávních poplatků (ty mimochodem nejsou stále schválené.) Toto svérázné hnutí nechávaly celkem v klidu kauzy jako Dozimetr, kde se kradlo, že se ani polední pauza nedržela, či bitcoiny, tam se teda mírně ozvala. Dovedu si představit to haló, kdyby za nimi stále místo Blažka Schillerová, to by se Letenská pláň musela nafouknout. ODS, už od doby, co rozjela projekt Spolu, přestává být samostatná značka, která něco znamenala, tradovalo se, že v Praze by vyhrála i raketa Václava Klause.
Mimochodem, toho si před časem, vzal velmi necitlivě do úst Kupka. Nějak pozapomněl, že bez něho by strana neexistovala, a i když ho nemám v oblibě, objektivně musím uznat, že jeho zásluhy jsou nepopiratelné. To je, jako kdyby někdo zpochybnil význam v náhlé oblibě České strany pokrokové, po příchodu T.G. Masaryka. ODS se v podstatě kromě kritiky vlády neprojevuje, i proto Češi podle výzkumu považují za nejvýraznějšího opozičního politika prezidenta Petra Pavla, který s ní nemá nic společné. Další výzkum je ještě nepřijatelnější. Pouze pětina Čechů považuje současnou opozici za věrohodnou alternativu vlády Andreje Babiše (ANO).
Ještě méně občanů pak soudí, že je opozice vidět a je srozumitelná. Vyprázdněnost vnímají voliči napříč politickým spektrem. „Nejde jen o chybějícího silného lídra, chybí i reálná schopnost dělat politiku, nabídnout důvěryhodnou personální alternativu a kvalitně informovat veřejnost o tom, co se děje,“ popsala Tereza Friedrichová, politická analytička NMS. V následující anketě dostal nejvyšší počet hodnocení (73 %) názor - je to hrůza. Z výše uvedeného to vypadá, že mám z tohoto stavu radost, případně jsem fanda Andreje Babiše.
Nic není tak daleko od pravdy. Posledních voleb jsem se poprvé nezúčastnil, vždy jsem se snažil jít cestou nejmenšího zla, ale teď jsem ho nenašel. Jistou sympatii ve mě vzbuzovali „stanaři“ jenže to by v jejich čele nesměl stát člověk, kterému nevěřím ani, že je Rakušan. Je mi jasné, že podle tohoto úzu nemám právo na vládu nadávat, což také nečiním. Jsem z ní jen hluboce zklamaný, nejen proto, že premiér neumí ani o dlouhých letech obstojně Česky - můj přítel, Brazilec Fabio Golgo za kratší dobu mluví mnohem lépe, ale hlavně z angažmá SPD a čím dál víc pro mě nepřijatelnějších Motoristů.
Ti se na svých ministerstvech chovají jako bolševici, vyhazují odborníky (nebo kvůli nim i po letech odcházejí) prosazují své potomky či přátele, i těsně po maturitě bez zkušeností. A to už vůbec nemluvím u Turkovi, který by nejraději hajloval lidem do ksichtu. U politika se předpokládá určitá společenská úroveň, vychování a odolnost i k vulgární kritice. Vždy si přitom vzpomenu na slova Velkého Vonta ze Stínadel k Mažňákovi. Neovládáš ani sám sebe, jak chceš ovládat jiné?
