Článek
Vlámové jsou potomci Nizozemců, kteří nepatří, co se pokrmů týče, mezi vyhlášené experimentátory, spíš si potrpí na klasiku. Jednou z nich je Vlámská kachna, která je upečená v troubě. Chutná skvěle! Na rozdíl od naší se do ní totiž přidává na kostičky nakrájená anglická slanina, mletý pepř a sušená mateřídouška. Servíruje se obložená kuličkami hroznů.
Pestřejší je Valonská kuchyně, vychází z francouzské, v okolí Lutychu se však často setkáváme i s německou, leží u jejich hranic, specialitou je tu bílá klobása a Le boulet à la liégeoise. Jde o velké koule z mletého hovězího a vepřového masa zalité králičí omáčkou (i když v ní po něm není ani stopa) šalotkou a cibulí. Přílohou jsou brambory nebo hranolky.
Boulets_à_la_liégeoise_1
Právě o jejich původ místní tvrdě válčí s Francouzi. Podle nich vznikly v městě Namur už v sedmnáctém století, kdy zamrzla řeka Meuse. Místní nemohli lovit a pro iluzi nahradili malé rybičky bramborami v jejich tvaru.
Ale to jen pověst. Naproti tomu francouzská historička Madeleine Ferriereová vypátrala, že se na mostě Pont Neuf v Paříži prodávaly krátce po roce 1789, což doložila fakty. Nicméně spory neustaly.
Ať už je pravda kdekoli, chutnají opravdu výtečně. Prodávají se jen tak, u pouličních stánků, na ty v Belgii narazíme všude, dalším sortimentem jsou neméně chutné vafle pro mlsouny. V okolí zmíněného Lutychu jsou hutnější, menší, sladší, liší se od těch z Bruselu, lehkých, křupavých, připravených z kvašeného těsta. Každý z obou druhů má své příznivce a odpůrce.
Společné mají to, že se podávají vždy čerstvé, teplé, s čokoládou, sirupem, čerstvým ovocem, zmrzlinou a šlehačkou. Také ne nadarmo je Belgie považována za království cukrovinek. A nejde zdaleka jenom o proslulé pralinky (nemají nic společné s našimi z rumové tresti) náplně se různí, včetně neobvyklých jako je levandule, nebo lanýže s chilli.
V belgické gastronomii lze nalézt i různé pochoutky charakteristické pro jednotlivé regiony, například ardenská paštika, do které se - kromě obvyklých masových ingrediencí a koření - dává i brandy. Na pobřeží Severního moře mají zase v oblibě tomatte-crevette, oblíbený druh korýše spolu s majonézou vloženého do vydlabaného rajčete.
Hodně konzumované je i Moules et frites, kdy se slávka jedlá vaří v bílém víně s cibulkou, je to jakási varianta britského „národního“ pokrmu fish and chips. A také kultovní hustá polévka Waterzooiz kuřecího či rybího masa, vaří se zvolna ve vlastní šťávě se smetanou, bílým vínem, mrkví, celerem, pórkem, cibulí a brambory.
Je hodně sytá, takže ji lze podávat jako hlavní chod, stejně jako Stoemp, šťouchané brambory s vařenou zeleninou a opečenou klobásou, záleží na množství, kdo si dá plný talíř, je plný a neschopen transportu. Velmi oblíbená je i čekanka zabalená v šunce a dušená spolu s bešamelovou omáčkou a sýrem - Chicons au gratin.
I když je pouliční prodej hodně oblíbený, místní restaurace určitě nekrachují. Tam ovšem vládnou steaky. Populární je américaine, „tatarák“, mažou ho na sendvič a zakusují k němu hranolky.
Zdroj: https://www.belgium.be/en/about_belgium/tourism/belgian_gastronomy
https://www.cntraveler.com/galleries/2014-09-08/10-things-you-should-eat-in-belgium
https://belgian-presidency.consilium.europa.eu/en/news/belgian-cuisine-varied-hearty-and-delicious/
