Článek
Vždy dávala přednost divadlu, zatoužila v něm hrát už v šesti letech, kdy ji rodiče vzali na hru Radúz a Mahulena v Národním divadle. Maminka ji v tom záměru povzbuzovala, ale opatrnější tatínek rozhodl, ať nejdřív vystuduje gymnázium a pak se teprve rozhodne.
Věděl, že dětské touhy bývají pomíjivé a nechtěl, aby rozhodnutí později litovala, nebo ještě hůř, ve svém cíli neuspěla. O filmové role nikdy neusilovala, ani se nesnažila je získat, ale tak výrazný herecký talent režiséři nemohli nechat bez povšimnutí.
Objevila se v legendárních seriálech – F.L.Věk, Nemocnice na kraji města. Taková normální rodinka, kde si „střihla“ jednu z mála komických rolí. Nejvíc zazářila po boku Karla Högera v komorním melodramatu Romeo a Julie na konci listopadu.
Štastné dětství které prožila s rodiči, kteří ji milovali a ona je, kontrastovalo s životem v dospělosti, kde zažila několik tragédií. Tou největší byla smrt prvního syna v sedmi měsících. Přesto v den jeho pohřbu statečně odehrála divadelní představení.
I její manžel Václav Vydra to snášel těžce. Byl o 18 let starší a dobře si uvědomoval, že už dalšího potomka mít nemusí. Nicméně jejich vztah překonal i tuto těžkou zkoušku, ale trvalo dalších dlouhých deset let, než se spatřil světlo světa Václav Vydra junior. Ten vzpomíná, jak se o něj rodiče báli, když nemohli být s ním, hlídala ho babička.
Ta byla hybnou pákou domácnosti a zároveň výbornou kuchařkou. Daně Medřické totiž vaření k srdci moc nepřirostlo. Začala s ním až po jejím odchodu na onen svět a výhradně čerpala z jejích receptů. Další těžká zkouška ji čekala v roce 1979, kdy zesnul její manžel, celoživotní i první láska.
Z toho se jen těžko vzpamatovávala. Naštěstí syn už byl dospělý, takže se nestala samoživitelkou. Nicméně se o něj stále bála, nedovolila mu koupit vysněnou motorku. Jak ale bylo pro ni typické, na jejím herectví nikdo nic nepoznal, zrovna v této době asi nejvíc excelovala v divadle filmu i televizi.
Tvrdila, že herečka je na tom podobně jako prostitutka – nikoho nezajímá, co prožívá uvnitř. Divák si koupil lístek a za své peníze čeká zábavu. Po odchodu manžela se věnovala naplno své práci a sledovala začínající kariéru syna.
Diváky byla milována díky tomu, jak dovedla bravurně zahrát svou roli. Kolegové si jí zase vážili a respektovali, byla skromná, nikdy si nepotrpěla na hvězdné manýry, ke všem se chovala přirozeně, nikdy se na nikoho nepovyšovala.
Měla sociální cítění i levicové myšlení, nakonec její tchán i manžel byli kovaní komunisté. Ona ale ze strany vystoupila v roce 1968 na protest proti sovětské okupaci. Jako málokdo z umělců měla odvahu postavit se stranické disciplíně, důležitější pro ni byl charakter, čest a vlastní zásady.
Přitom dobře věděla, že ji to může stát kariéru – a v tom se tak úplně nemýlila. Od začátku normalizace v roce 1970 pět let nenatočila žádný film. Nebýt jejího velkého hereckého umění bylo by to asi mnohem déle, ale režiséři (i ti „nahoře“ dobře zapsaní) si prosadili svou a pak už role dostávala.
Nucenou pauzu moc neprožívala, nikdy se nehonila za penězi, odmítla hrát v televizních inscenacích (i přes vysoké honoráře), pokud se ji scénář nelíbil, nejraději měla divadlo. I tam se jí soudruzi snažili znepříjemnit život, ale ironií osudu šlápli hodně vedle. V rámci plánu „uklizení“ z očí diváků ji obsadili do hry u nás tehdy neznámého maďarského autora Istvána Örkényho Kočičí hra.
Mysleli, že bude pro nezájem brzy stažena z repertoáru. Stal se pravý opak, hrála se bez přestání devět let, měla více než 400 repríz, dodnes patří k legendám české divadelní historie. Famózní výkon v roli svérázné Eržiky Orbánové dosáhl věhlasu i v zahraničí, včetně země vzniku, Maďarska.
Po smrti manžela už v další životní štěstí moc nedoufala. Nakonec si ji našlo, ironií osudu ne na dlouho. Jejím dlouholetým ctitelem byl vzdělaný i bohatý Španěl Artemio Precioso Ugarte. Když mu zemřela manželka pokusil se změnit platonický cit na láskyplný a uspěl.
Kolegyně Dany Medřické říkaly, že po jeho boku rozkvetla, na stará kolena se zamilovala jako školačka. Líbily se ji časté cesty do teplého Španělska. Asi v polovině ledna 1983 se necítila zdravotně dobře a navštívila lékaře.
Ten měl podezření na srdeční onemocnění, nařídil EKG vyšetření. Jeho termín herečka ale o pár dní odsunula kvůli premiéře divadelního představení syna. Šlo o osudové rozhodnutí. Tehdy by se asi ještě dalo včas zabránit infarktu, který ji pak postihl a na jeho na jehož následky po krátké hospitalizaci v nemocnici v pátek, 21. 1. 1983 skonala v 62 letech.
Zdroj: https://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/20567-dana-medricka.html
https://vltava.rozhlas.cz/dana-medricka-nejen-za-mikrofonem-vzpominame-na-legendu-ceskeho-herectvi-8401349
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/64028/dana-medricka
