Článek
Odmala měl umělecké zájmy, po maturitě se hlásil na DAMU, obor divadelní režie. Nebyl přijat, tak šel na Vysokou školu pedagogickou se zaměřením na matematiku a fyziku. Poté působil jako asistent Univerzity Karlovy na fakultě jaderné fyziky a vyučoval na gymnáziu v Brandýse nad Labem. Ovšem už za studií vedl divadelní kroužek, v němž režíroval. Do něho se přihlásili i dva studenti, s kterými následně spojil svůj život, Zdeněk Svěrák a Miloň Čepelka.
V roce 1960 opustil učitelský stupínek a začal psát jako externista recenze k televizní tvorbě do časopisu Kultura. Díky svým schopnostem přešel do prestižního Mladého světa, kde vedl kulturní rubriku. Právě tam ho napadlo uspořádat anketu o nejpopulárnějšího zpěváka Zlatý slavík, která se stala fenoménem. Prakticky trvá dodnes, jen v poněkud jiné podobě a pod jiným jménem. Ve filmu se poprvé objevil v krátkometrážním snímku Pavla Juráčka Postava k podpírání, ale v tak malé roli, že si ho nikdo nevšiml.
Sice neúčinkoval v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna u Pavouka (ta se stala kultovní a i když bylo již z názvu jasné, že nemůže existovat, spousta lidí se pídila, kde by ji mohli navštívit) kde se poprvé objevila postava zneuznaného českého génia Járy Cimrmana, ale poté, co ho znovuobjevili Zdeněk Svěrák, Miloň Čepelka a Jiří Šebánek. Ladislav ihned propadl jeho kouzlu a stál u začátků divadla, zasvěcenému Mistrovu odkazu. S tím, že v něm chtěl nejen hrát, ale i režírovat, však nesouhlasil Jiří Šebánek a odešel. Čas ukázal, že to bylo dobře.
V roce 1967 mělo v Malostranské besedě premiéru představení Akt. Původně měli podle dohody všichni zakladatelé napsat jeden dramatický kus, ale stihl to jen Zdeněk Svěrák. Aby představení mělo potřebnou délku, přidali z nouze seminář o životě a díle tohoto zapomenutého českého velikána. Hra měla takový úspěch, že po ní brzy následovaly další, celkem jich bylo uvedeno patnáct. To už ovšem Ladislav Smoljak pošilhával i po filmu. Nejprve opět jako herec, za zmínku stojí postava divadelního kritika v crazy komedii Pane, vy jste vdova!
Aby se dostal k vytoužené režii, nechal se zaměstnat ve Filmovém studiu Barrandov jako scénárista a doufal, že časem prorazí. Nebylo to však snadné. I přesto, že byl se Zdeňkem Svěrákem spoluautor kasovního trháku, Jáchyme, hoď ho do stroje, na který přišlo do kin téměř 3 miliony diváků (přesto s ním nebyl spokojen, vadil mu Luděk Sobota, vyjádřil se, že mu komedii zkazil, ale i Petr Nárožný.) Ten ze své malé role závodníka udělal grotesku a přiváděl svými nápady k mrákotám i režiséra Oldřicha Lipského.
I když to tak možná nevypadá, Ladislav Smoljak bytostně nesnášel improvizaci, a to ani v divadle, kde to k ní místy svádělo, všechny gagy pečlivě vymýšlel, mnohokrát se kvůli tomu nepohodl se Zdeňkem Svěrákem, ale vždycky se nakonec dokázali domluvit. Po úspěchu dalšího filmu, u kterého byl opět spoluautorem scénáře, Na samotě u lesa, se konečně propracoval k režii, ale neměl to jednoduché. Vládce Barrandova Ludvík Toman si prosadil, že bude jen asistent vedle zkušeného Zdeňka Podskalského v komedii Kulový blesk. Ten se ale k němu zachoval skvěle, nejdřív si vymohl, aby se z něj stal spolurežisér, a pak ho víceméně nechal natočit - až na pár scén - celý film.
Poté už nic nebránilo jeho samostatné práci v nezapomenutelné hořké komedii Vrchní prchni. K ní napsal scénář výjimečně jen Zdeněk Svěrák, představoval si přitom jako hlavní postavu Petra Nárožného. Ale s ním u Ladislava narazil. Nebylo v tom ale nic osobního, jen chtěl jako hlavního hrdinu Josefa Abrháma, protože od něj diváci komickou roli nečekali, nikdy předtím ji nehrál. A měl pravdu. Nebylo to ovšem poprvé, co se populární duo S+S rozhádalo.
Velký konflikt nastal poté, co Smoljak obsadil do hlavní role inspektora Trachty ve filmu Rozpuštěný a vypuštěný Jiřího Zahajského. Přitom šlo o filmovou verzi Cirmanovy hry Vražda v salonním coupé, kde ho hrál Zdeněk Svěrák. Nicméně dál spolupracovali ve filmech Jára Cimrman ležící, spící a Nejistá sezóna, inspirované „nejslavnějším“ Čechem. Poté ale Ladislav svět filmu opustil a začal se věnovat jen divadlu, založil vlastní studio Láďa, v kterém uvedl hry Hymna a Fantom Realistického divadla Zdeňka Nejedlého.
„Střihnul“ si vedlejší roli v pohádce Nesmrtelná teta a snímcích Kolja či Vratné lahve. Měl velkou slabost pro něžné pohlaví, byl třikrát ženatý, ale věrnost mu nic neříkala, jednou z jeho četných milenek byla i Dáda Patrasová. Speciálně pro ni vymyslel erotickou scénu ve filmu Vrchní prchni. Ta ale měla být ještě „peprnejší,“ podle jeho představ si měla sundat i kalhotky, což ovšem odmítla. V té době byl ženatý se Soňou Doležílkovou (1958-1973) měl s ní dva syny, Davida a Filipa.
Podruhé se oženil s Dagmar Čamrovou. V tomto svazku se narodily dvě dcery, Alžběta a Kateřina, které se na veřejnosti moc neobjevují. Proti jeho třetí manželce Alici, měl velké výhrady Zdeněk Svěrák: „Ona nás zdržovala od psaní, byla moc pracovitá, takže mu na něj vymezila určitý čas, pak musel jít třeba pomáhat zedníkovi. Myslím, že nebýt jí, vznikly by další geniální scénáře. Zase díky ní toho hodně postavil a vybudoval,“ prozradil po letech.
Na sklonku života měl Ladislav Smoljak dechové potíže a bolesti, přesto dál účinkoval v divadle. Když musel být nakonec hospitalizován, řekl Zdeňkovi Svěrákovi: „Neboj se, nepotáhneš to všechno sám, ke konci června už to dojedu já, doktor říkal, že to půjde.“ Bohužel se spletl, zemřel 6. června ve věku 78 let.
Zdroj: https://www.idnes.cz/kultura/divadlo/zemrel-ladislav-smoljak-odesel-do-ceskeho-nebe-rika-zdenek-sverak.A100606_080324_filmvideo_ipl
https://www.filmovyprehled.cz/cs/revue/detail/cimrman-rezirujici-aneb-jak-se-ladislav-smoljak-dostal-k-rezii-kuloveho-blesku
https://www.e15.cz/magazin/cimrmanolog-ladislav-smoljak-by-se-dnes-dozil-80-let-724714
