Která z českých hvězd má doma nejtajnější paní Columbovou a kdo z herců byl největší tajnůstkář?

Den jejich svatby byl zřejmě výjimečný, spolu s nimi se totiž jeho kolega a přítel Petr Kostka vzal za ženu Carmen Mayerovou. I ti jsou stále spolu. Manželé Němcovi vychovali dvě dcery, starší pracovala ve správě opery a později baletu Národního divadla, mladší jako produkční Komorní filharmonie. Zůstaly tedy věrné kultuře, jen stranou zájmu. Ivana Němcová svého chotě nedoprovází na žádnou akci, pokud se někde přece jen objeví, je to svátek. Ani František o ní moc nemluví.

U veřejně známých osobností je naopak časté, že vychvalují drahou polovičku, on o ní řekl jen pár vět v bilančním rozhovoru pro deník Právo, který vyšel v září 2012 u příležitosti jeho padesáti let na jevišti: „Ona by nebyla ráda, kdybych o ní mluvil. Neměla to se mnou lehké. Herectví je, pokud jde o vztah, sobecké povolání, jste často mimo domov, přicházíte v noci. Vyžaduje to velkou toleranci partnera, proto si tolik z nás bere kolegyně, které to chápou. Ale každý den si říkám, že jsme udělali dobře, když jsme se vzali a obdivuji ji, že to se mnou ta dlouhá léta vydržela.“

František Němec byl idolem žen, zvlášť poté, co hrál tatínka Tomáše Holého v úspěšných komediích Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny, ale nechávalo ho to chladným. Své ženě zůstal věrný, nikdy se nešířily drby, že by měl milenku, ono se to v hereckém prostředí většinou proflákne. V mládí míval s problém s alkoholem, občas se v hospodě popral, ale konflikty nezačínal. Připustil, že v životě jsou momenty, které by nejraději „vyzmizíkoval.“ Pokud oběma bude sloužit zdraví, oslaví příští rok velmi vzácnou smaragdovou svatbu (55 let spolu.)

František stále hraje, v divadle Ungelt bude načínat dvanáctou sezónu hry Pan Halpern a pan Johnson Němec (má kolem 350 repríz!) kde jeho partnerem Petr Kostka. Od doby, co si vzájemně svědčili na svatbě, zůstali přátelé, což je v žárlivém hereckém prostředí dost vzácné. Případů, kdy se kolegové rozkmotřili kvůli roli, najdeme slušnou řádku. Vzácná je i Františkova uzavřenost, rozhovory až na výjimky nedává, na akce se nehrne - pokud nemusí. Nejraději je na chalupě v severních Čechách, kde si čte a chodí do přírody.

I Ondřej Vetchý si soukromí tvrdě chrání. Ženu Irenu, která je profesí dětská psycholožka, rozhodně „nevystavuje.“ Zvlášť od doby, kdy ji výjimečně vzal na vyhlášení Českého lva a neblaze proslulý - tehdy ještě ne politik, ale bulvární novinář - Pavel Novotný, z ní udělal jeho milenku. Přitom ji velmi dobře znal, šlo mu jen o senzaci a zvýšení nákladu. Manželé si to ale nenechali líbit a hnali to k soudu, ten jim nakonec přiznal 700 000 Kč odškodného. Byla to pro ně úleva, redakce časopisu Spy, kde článek vyšel, se stále na něco vymlouvala.

„Jsem spokojen. Boj to byl dlouhý a jsme oba unavení, ale v tom článku o mně není nitka dobrého. Ani kdybych byl kurevník nebo gay, který se na záchodcích schází s muži, tak ani tehdy by nebylo vyznění tak jednoznačně zahanbující jako v tomto případě, nevadila mi jen lživost, ale zejména zlý záměr. Nesnažili se realitu interpretovat bulvárním způsobem, ale likvidačním.“ Řekl po verdiktu herec. Omezil účast na premiérách a objevuje se jenom na pečlivě vybraných oficiálních tiskových konferencí - převážně v těch na podporu Ukrajiny.

Je otcem dvou dětí, syna Arona a dcery Rebeky. I ta se rozhodla věnovat herectví, ne, že by z toho měl radost, ale smířil se s tím. Takže ta se na veřejnosti objevuje, občas ji doprovází máma. Protože Ondra je můj dlouholetý kamarád, měl jsem zprvu zábrany o něm psát, ale nakonec jsem použil jiné zdroje, než vlastní paměť a vzpomínky na to, jak jsme v šatně po skončení představení probírali u piva všechna možná témata. Seděl tam s námi další herec, který se pečlivě chrání před novináři, Petr Nárožný.

S manželkou Ivou, bývalou aranžérkou výloh, se k sobě chovají na první pohled s úctou, on ji často bere za ruku, při řeči se vzájemně dívají do očí. Jsou spolu skoro šedesát let, jemu bylo tehdy přes třicet. Tehdy ještě jen moderoval koncerty skupiny Rangers, k čemuž ho přemluvil Pavel Bobek, stejně jako on, stavební inženýr. K tomu, aby přesedlal na herectví, ho vyzval režisér Ján Roháč, který poznal jeho - nejen komický - potenciál. Debutoval ve filmu v roce 1974 malou rolí závodníka (improvizacemi ji, k nelibosti režiséra, protože tím se natáčení natahovalo, vylepšil) v komedii Jáchyme, hoď ho do stroje, to mu bylo 36.

O manželce nerad hovoří, ale něco přece jen řekl o tom, jak ji poznal: „Rangers hráli v Liberci, tak jsem šel předtím do kavárny. Tam se objevila hezká slečna a jak se říká, přeskočila pověstná jiskra. Zaujala mě - kromě vzhledu - i výřečností, ženy bývají při seznamování občas dost plaché, což nebyl její případ. Pracovala jako aranžérka výloh. Nevím, co ji na plešatém muži středního věku přitahovalo, ale vzali jsme se a vydrželi. Ona nikdy nestála o pozornost, ale má ráda divadlo, chodila na všechny moje premiéry.“

Iva trávila velkou část dětství strávila u babičky v Krnsku. Tam na ni pamětníci vzpomínají jako na veselou, výřečnou a chytrou holku, která o kluky ve vesnici příliš nestála. Zároveň měla vzácnou vlastnost, uměla urovnávat spory. To se hodilo, když mu, jako otci, jediný syn Petr - také chtěl být hercem, on mu to ale rozmluvil - přiznal, že je gay. To bylo pro muže jeho generace nepřijatelné, několik let s ním nemluvil. Měl strach, že zostudí rodinu. Nakonec se díky Ivě smířili a přijal i synova partnera. Zásluhu na tom měla i Květa Fialová.

Ta mu totiž řekla: „Je takový, jakýho sis ho udělal!“ Přesto, že jako herec není vůbec žádný milovník, přitahoval ženy a jejich zájem si užíval: „Nevadilo mi, když se mnou flirtovaly, dál jsem to nikdy nenechal zajít. Choť nežárlila, věří mi. Když o vás projeví zájem krásná a někdy inteligentní žena, zvedne vám to - ne, to co myslíte - sebevědomí, říkáte si, stačilo říct ano nebo projevit víc zájmu a měl bych ji v posteli. Jinak jsou tu proto, aby činily svět přitažlivější, a zaplať pánbůh, když tak fungují.

Nemusím jen ty holky, u kterých musím nejdřív luštit, jestli nejsou kluci – mají jako oni na zádech batůžek, jsou nenalíčené, neupravené, vypadají usouženě, chuděrky. Přitom, kdyby o sebe dbaly, byly by krásné, popírají vlastně svou přirozenost. Ženy se chtěly už od doby kamenné líbit, aby přilákaly největšího samce ve smečce. Ale to je jejich věc a má zbytečná starost.“ Čas od času vezme Ivu na společenskou akci, jako byla třeba premiéra muzikálu Maminy, kde dokonce ochotně zapózovali.

Bál jsem se, že se mi snímek přes dav fotografů nepovede pořídit, ale naštěstí jsem našel skulinu. Poté, co v září 2024 upadl po divadelním představení ve Zlíně a zlomil si stehenní kost, ukončil svou dlouhou a bohatou divadelní kariéru, i když mu Činoherní klub přirostl k srdci. Exceloval tam třeba v Moliérově Lakomci či hořké komedii Hejtman z Kopníku. Ven už nevychází, pokud nemusí, když už, tak o holi, radost a společnost mu dělají dvojčátka Emma a Anička jeho dcery Kateřiny.

Mezi paní Columbovou patří i Zuzana Ledecká. S manželem se seznámila už za studií na právnické fakultě, když pak začal zpívat už v devatenácti letech se skupinou Žentour, která se záhy proslavila, myslela si o tom své. Ale jeho kariéra pokračovala, vydal se na sólovou dráhu kde měl - a má - úspěchy. Také ona se nikdy nezviditelňovala, věnovala se dětem, dceři Ester, ze které se stala trojnásobná olympijská vítězka a synu Jonášovi. Učila je sama, do školy chodily na přezkoušení a vždy prospěly s vyznamenáním.

Když viděla, že z Ester roste velmi dobrá lyžařka a snowboardistka, podílela se i na systému jejího tréninku a závodění. Ke sportu měla odmalička blízko, její otec je bývalý hokejový reprezentant Jan Klapáč. I ona na čas podlehla kouzlu ledové plochy, v mládí se věnovala krasobruslení. Janek o ni řekl. „Patří jí svatozář. Hrozně si toho vážím a jsem šťastný, že naše manželství všechny krize přečkalo. Jsem hrdý na to, co se nám se spolu podařilo vytvořit. Máme krásný vztah a dvě skvělé děti.“

Renáta Suchánková je bývalá tanečnice a především vynikající choreografka. S hercem a bavičem Michalem má syna Jáchyma a dceru Bereniku. Je skvělá povahově, stála po jeho boku i poté, co si otevřel hospodu a jeho zaměstnanci mu ji rozkradli, dluhy šly do milionů. Přecházela mlčením i fámy o jeho údajných nevěrách a milostných extempore. Dnes, kdy jsou děti už velké, se naplno věnuje svému řemeslu, je autorkou kompozic muzikálů Krysař a Bílý motýl, spolupracovala i na dvou dalších (Hello, Dolly! Evita.)

Na závěr jsme si nechali Josef Beyvla, kterému se podařilo utajit soukromí tak dokonale, že o něm nikdo nic neví. Je známý zejména jako nepoctivý hostinský z pohádky Obušku, z pytle ven, či ze seriálu Chalupáři. Scéna, kdy šel vrátit v automatu Koruna Smažený sýr, který považoval za řízek, se stala legendární, stejně jako jeho postava lakotného „strejdy“ Brabce. Jeho nemusel ani moc hrát, byl takový i v normálním životě. Půjčil si třeba od kolegy 10 korun a vrátil mu 5. Když se ohradil, vyčetl mu, že si to špatně pamatuje!

Měl komediální talent, díky kterému ho režiséři obsazovali, hrál hlavně bodré muže z lidu. „Já ho měl rád. Nikdy jsem ho neviděl naštvaného, rozzlobeného. Miloval srandu, ale spíš na úkor jiných. Když se někdo bavil na jeho účet, tak se mu to už moc nelíbilo. Vždy se ale rád družil a v legraci hašteřil s ostatními. Ale za ta dlouhá léta, co jsme se znali, se ani jednou nezmínil o svém životě, což je u herců neobvyklé, my na sebe obvykle všechno vykecáme, zvlášť po pár skleničkách v divadelním baru.“ řekl o něm kolega Jan Skopeček.

Z filmů si připomeňme alespoň Tři přání, Procesí k panence, Ta naše písnička česká, Zabil jsem Einsteina, pánové, Ďábelské líbánky, Aféry mé ženy, Tři chlapi na cestách, Jáchyme, hoď ho stroje!, Což takhle dát si špenát. Mohl hrát po náhlé smrti Rudolfa Deyla mladšího i krále Dobromysla v Šíleně smutné princezně, ale z pověrčivosti ji odmítl. Patřil k předním dabérům, nezapomenutelný byl jako Sam Hawkins z filmových „Mayovek“, replika: „Jestli se nepletu“ doprovázena svérázným smíchem se stala kultovní.

Jednou z posledních rolí byl zřízenec v seriálu Nemocnice na kraji města. Zemřel měsíc po svých 72. narozeninách. I když se v roce 1939 na radnici v Praze na Vinohradech oženil s herečkou Klárou, roz. Přeučilovou (1910–1988) nikdy o ní nemluvil. Když ještě žili, oslovil jsem kolegy, kteří s ním hráli nejčastěji, jako byl František Smolík, Rudolf Hrušínský, Otto Šimánek, Ladislav Pešek, nikdo z nich ji nejen nikdy neviděl, ale ani si nevzpomínali, že by o ni utrousil půl slova.

Navíc je nikdy nepozval domů, nevěděli, kde bydlel, ani jaký měl byt. Pražské čtvrti se rády chlubí tím, kdo ze slavných osobností tam bydlí nebo bydlel, včetně udělování čestného občanství. O něm se nezmiňuje žádná, i když zcela určitě jde o veřejně dobře známou postavu. Jinak asi ani neměl ani děti, alespoň se mi je nepodařilo dohledat. Navíc většina o svém slavném otci napíše knihu, kromě vzpomínek jim to přinese i slušné peníze. Dnes by jim také bylo asi přes osmdesát.

Protože se ženil na Praze 2, mohl tam bydlet, ale nemusel, v obřadní síni Novoměstské radnice jsou svatby módou. Webové stránky čtvrti ho nezmiňují, není ani v této databázi https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_osobnost%C3%AD_Prahy#1901_a%C5%BE_1910.ypVypadá to, že Josef Beyvl žil ve vzduchoprázdnu a nebýt jeho rolí a hrobu na Olšanech, šlo by asi pochybovat o jeho existenci…

Zdroj: https://www.centrum.cz/clanek/nemela-to-se-mnou-lehke-priznal-nemec-o-manzelce-se-kterou-zije-uz-54-let-dodnes-ji-chrani-pred-verejnosti-274693

https://zeny.iprima.cz/herec-josef-beyvl-hostinsky-z-obusku-pytle-ven-dotocil-a-zemrel-jaky-byl-v-soukromi-353119

https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/renata-suchankova-tanecnice-choreografka-umeni-folklor-komik.A240118_202525_lidicky_albe

https://www.denik.cz/spolecnost/zuzana-ledecka/

https://www.kafe.cz/celebrity/petr-narozny-manzelka/