Článek
Najdeme ho nedaleko soutoku Loiry a Vienny. Původně šlo o mohutnou obrannou pevnost, dlouhou 400 a širokou 70 metrů z první třetiny dvanáctého století. V nejstarší části, Fort Saint Georges (dnes už neexistuje) bydlel i zemřel anglický panovník Jindřich II.
Postupně docházelo k úpravám. Dnes se tu mísí hradní a zámecké prvky. V průběhu doby se tu začaly dít strašidelné věci. Podle pověsti přímo z kostela odnesl čert do pekla babičku krále Jindřicha Plantageneta (1133-1189).
Další neobyčejná událost se měla odehrát poté, co se jeho památce přišel poklonit Richard Lví srdce. Z nosu mrtvoly se náhle začala řinout krev. Prý to znamenalo prokletí ze záhrobí. Ve městě pak byla Johanka z Arku představena následníkovi trůnu Karlu VII.
Ta ho přesvědčila o svém božím poslání. Povolil ji osvobodit město Orleans a pak celou zemi od Angličanů, aby ji poté zradil. Chinon představoval ve středověku významný strategický bod. Hrál důležitou roli v mnoha bitvách. Jeho nejzachovalejší části pochází ze 14. století.
Má masivní zdi a zdobí jej majestátní hradby s vysokými věžemi. Dvě jeho části Château de Coudray a Château du Milieu jsou přístupné. Postupně se ovšem z hradu stalo vězení. To proslulo hlavně tím, že do něj byli zavřeni všichni význační členové prastarého rytířského řádu templářů.
K jeho likvidaci dal pokyn francouzský král Filip IV. (1268-1314). Obával se jejich moci a chtěl uloupit nevídané bohatství, kterým řád disponoval. To se mu úplně nepovedlo, spoustu cenností stačili po zatčení vedoucích členů řádu jejich podřízení ukrýt neznámo kam.
V Chinonu byl vězněn poslední velmistr řádu Jacques de Molay (1243-1314). Ten se nejdřív po tvrdém mučení přiznal k satanismu. Před upálením ale vše odvolal, panovníka proklel a vyzval na boží soud. Ten se vyplnil, zemřel na nehodu při lovu asi sedm měsíců po něm.
V kobkách nejen po něm, ale i dalších spolubojovnících zůstaly na zdech vyryté malby a znaky, jejich význam zůstává dodnes záhadou. Ani s těmi nejmodernějšími počítačovými dešifrovacími programy se zatím nepovedlo ani jednu rytinu rozluštit.
Ty mohou být klíčem k nesmírnému jmění, který řád za staletí své existence nashromáždil. Komplikací je, že templářských sídel, kde mohou být cennosti a zlato ukryty, je v Evropě hodně. Pár dokonce i u nás na Moravě.
Jedna kresba se týká symbolu řádu Bafometa, kterého měli uctívat. Znázorňuje ženu s křídly, hořící pochodní hlavou a kopyty kozla. Podle církve šlo o satanské božstvo, nápis na ruce prý připomíná alchymistické heslo Rozpust a sluč. Nicméně templáři byli právě ochránci víry.
Že proces vůči nim byl zinscenovaný, je dokázané. Templáři se o jeho přípravě dozvěděli a učinili preventivní opatření. Flotila jejich lodí odplula hned po útoku v pátek 13 (odtud pochází pověra o nešťastném datu). O tom, co všechno vezla a hlavně kam, se můžeme jen dohadovat.
Snílci věří, že na palubě mohly být prastaré náboženské relikvie ukořistěné při první křížové výpravě po dobytí Jeruzaléma (1099) a dokonce snad i ztracená legendární archa úmluvy, kterou Mojžíš přijal od Boha na hoře Sinaj a měla mít zázračnou moc.
Zajímavá je i návštěva města Chinonu. Stará část skrývá romantické dlážděné uličky. Hlavní třídu Rue Voltaire pak lemují hrázděné domy s unikátními vyřezávanými okny i vchody. Jde o dokonalou ukázku renesanční práce.
Zdroj: https://www.experienceloire.com/chinon-chateau.htm
https://forteressechinon.fr/en/discover-fortress
https://great-castles.com/chinon.html
