Článek
Chtěl studovat medicínu, ale nevzali ho. Seznámil s hercem Františkem Vnoučkem a ten ho přesvědčil, aby zkusil přijímačky na DAMU. Studoval s ním Jan Tříska, Jan Kačer, Nina Divíšková a Libuše Švormová. Po škole odešel s několika spolužáky do ostravského Divadla Petra Bezruče, kde strávil šest let. V třiadvaceti letech se poprvé objevil na stříbrném plátně, v jedné z pěti povídek filmu Pět z milionu. V roce 1966 mu nabídli roli v oscarovém snímku Ostře sledované vlaky a dramatu Hotel pro cizince, kde si udělal jméno.
Díky vysoké, hubené a zdánlivě neohrabané postavě a vzhledu neměl o role nouzi, objevil se v legendárních filmech - Svatba jako řemen, Markéta Lazarová, Údolí včel, Případ pro začínajícího kata, Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky. Diváci si ho oblíbili, ale on sám sebe nesnášel. To ho později dovedlo k depresím, ty se prohlubovaly, zvlášť proto, že léky zapíjel alkoholem. Těžce snášel kritiku, upadal do úzkostných stavů, a pak zpravidla sáhl po lahvi.

Gangster
V druhé polovině šedesátých let odešel z Činoherního klubu, v němž působil deset let a svou osobitostí spoluvytvářel jeho umělecký profil a rozhodl se věnovat práci, v níž mohl být prospěšný společnosti. Stal se učitelem na literárně-dramatickém oddělení Lidové školy umění a metodikem Okresního kulturního střediska v Českém Krumlově kde vedl zájmový kroužek pro romské děti Poforos. Byl zároveň členem loutkového českobudějovického Malého divadla.
Za „roli“ Jiříka v loutkové Zlatovlásce získal cenu Josefa Skupy. Obýval historický byt v centru města a vlastnoručně ho opravoval. Nadšeně vyprávěl známým, co všechno našel pod vrstvami stoletých omítek, když je jako zedník strhával. Příležitostně hrál v Českých Budějovicích a Západočeském divadle v Chebu. V tomto šestiletém období ukázal sílu i vůli a abstinoval. Poté se vrátil do Prahy, když dostal nabídku z Divadla Na zábradlí, kde působil až do své předčasné smrti.
Za svou kariéru natočil téměř sto snímků, kromě toho se věnoval rozhlasovým hrám a dabingu. Velkou slávu zažil díky satirické trilogii o rodině Homolkových, kde hrál podpantofláka Ludánka. Režisér Jaroslav Papoušek se nijak netajil tím, že pro něj byl jedinou volbou do této role. V té době ale už pozvolna propadal alkoholu.„Můžu říct, že jsem ho střízlivého snad neviděla. Na druhé straně na něm pití nebylo při natáčení znát,“ prozradila manželka Josefa Šebánka, který hrál jeho tchána.

Rodina Homolkova
Františka si ale nemohli vynachválit jeho filmoví synové, dvojčata Petr a Matěj Formanovi. Doslova je adoptoval a v pauzách s nimi vyváděl nejrůznější alotria. „Nejvíc nám utkvělo skákání po postelích, k čemuž on hrál na housle a dělal bučící krávu,“ líčili. Velkou hlavní roli dostal i v komedii Všichni musí být v pyžamu, ocitl se ve společnosti velkých hvězd jako byli Karel Heřmánek, Petr Čepek, Josef Kemr, Marie Rosůlková, Iva Janžurová, Eliška Balzerová, či Blanka Waleská.
Jeho soukromý život byl nesmírně komplikovaný. Když se poprvé oženil s Marcelou Martiníkovou, všichni užasli, ulovil totiž jednu z nejkrásnějších z nejtalentovanějších tanečnic své doby. Později se stala hvězdou baletu Národního divadla a dostala Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. František byl z toho na vrcholu blaha, vztah bohužel dlouho nevydržel. Měli spolu dceru. Jeho druhou ženou se stala Věra, výtvarnice a vdova po grafikovi Vladimíru Boudníkovi, který se ji pokusil ve spánku uškrtit a když před ním v pyžamu utekla, tak se oběsil.

S Josefem Kemrem
I toto manželství zkrachovalo. Potřetí si vzal loutkoherečku Naďou Herbstovou. Ta ho sice přemluvila, aby nastoupil odvykací alkoholickou kúru, ale z léčebny ho vyloučili pro neukázněnost. Jeho několikadenní opilecké tahy byly stále častější, až Nadě definitivně došla trpělivost a rozvedla se s ním. Napočtvrté se oženil s herečkou Dagmar Průchovou, ale ani s ní nenašel štěstí, nakonec našel útočiště u maminky.
Občas přišel pozdě na zkoušku, přičemž se kolegové vždy těšili, s jakou originální výmluvou se vytasí. V pauze během natáčení komedie Jáchyme, hoď ho do stroje v opilosti usnul. Jeho parťák Josef Hlinomaz pak provolával do megafonu, ať se všichni přijdou podívat na ožralého Husáka, čímž narážel na tehdejšího prezidenta a byl z toho malér. Povahou byl milý, nekonfliktní, možná až příliš důvěřivý a dost snadno zneužitelný. Bez alkoholu však prostě nevydržel.

S Josefem Hlinomazem a Luďkem Sobotou
„Celé odpoledne byl v divadle, měli jsme ho na očích a nic nepil. Ale každý večer byl ožralý. Až jednou se ozvala ze záchodů strašlivá rána, šli jsme se tam podívat a prasklo to – měl schovanou flašku v nádobce na splachování, a když ji tam vracel, uklouzl a spadl. Ale na jevišti na něm nebylo nic znát.“ Prozradil Pavel Landovský. Na soukromý život zcela rezignoval. Režiséři ho dál obsazovali, role zvládal, neblábolil, nemotal se, neměl „okna.“ Jeho poslední film (televizní) Vykladač snů byl uveden až po jeho smrti.
K té došlo za nevyjasněných okolností. Kamarádi ho našli zkrvaveného na ulici, ale místo toho, aby zavolali sanitku, dopravili ho k mamince, aby vystřízlivěl. Jenže jedno z jeho zranění mu způsobilo krvácení do mozku. Druhý den přestal komunikovat a skončil v nemocnici. Pomoc přišla příliš pozdě. Lékaři měli podezření na násilnou smrt, měl na těle příliš mnoho ran, aby si je všechny způsobil jen pádem.
Všechno se seběhlo za chladné noci, takže nebyli žádní svědci. Mohl se vzhledem k opilosti stát snadnou kořistí lupiče, zvlášť kdyby předpokládal, že jako známý herec u sebe bude mít dost peněz. Policie prakticky nic nevyšetřila, a tak se musela rodina i známí spokojit s teorií o pádu v opilosti. Dlouhých devět měsíců se pohyboval mezi životem a smrtí, jeho utrpení skončilo 8. listopadu 1991, v jeho pouhých pětapadesáti letech.
https://www.krajskelisty.cz/praha/13149-ozenil-se-ctyrikrat-marne-bojoval-se-zavislosti-na-alkoholu-pak-k-nemu-pridal-jeste-prasky-zahadna-smrt-frantiska-husaka-nehoda-prepadeni-nebo-vrazda-tajnosti-slavnych.htm
https://www.lifee.cz/historie-a-tajemno/mysleli-si-ze-jen-zase-prebral-ale-frantisek-husak-uz-pomalu-umiral-byla-to-nehoda-nebo-vrazda_215301.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu