Článek
Tyto vlastnosti dobře znali už starověcí Římané, říkali ji proto „ryba, která přináší sny.“ Konzumovali ji kvůli tomu hlavně věštci a vždy ve velkém množství, protože tyto schopnosti nemá ani zdaleka každá.
Efekt, podobný tomu, které vyvolává třeba látka LSD, není totiž v jejím mase jako takovém. Jde vždy o následek spolknutí určitého druhu mořské řasy, na které si rády pochutnávají. Problém je ale v tom, že je to vlastně celé trochu o náhodě.
Můžete sníst vrchovatý talíř a jediné, co cítíte, jsou potíže z „přežrání“, nebo jen jednu a jste v rauši. Pokud se to ale s konzumací přežene, důsledkem je hypnotický trans, který netrvá pár hodin, ale třeba i několik dní.
Ten může být život i ohrožující, proto už tehdy byla konzumace očnatce vyhrazena jen těm, co měli zkušenosti s užíváním bylin či látek navozující stavy podvědomí a uměli s ním pracovat.
Ovšem ani oni samotní netušili, co je způsobuje, jenže byli zvědaví, tak zkoušeli různé metody tepelné úpravy (kromě prostého opékání nad ohněm) ovšem žádný recept z té doby se bohužel nezachoval.
Dlouho tápali i dnešní vědci, nebyli příliš moudří nebo spíš neviděli, co přesně vidiny způsobuje, bývají totiž velmi intenzivní, zlověstné, mystické, nesouvisící nijak s životem konzumenta, nelze je nikdy předem odhadnout.
Dřívější tvrzení, že je halucinogen obsažen pouze v hlavě ryby, je zpochybňováno, pravděpodobně konzumují fytoplankton, který roste na vodní rostlině Posidonii mořské (Posidonia oceanica).
Takto do svého těla dostávají toxin, který se poté ukládá v tkáních. Charakteristickým znakem, podle kterého se poznají, je (obvykle) 11 zlatožlutých podélných pruhů na bocích, někdy se ji říkalo :"ryba v pyžamu."
V roce 1994 požil čtyřicetiletý muž na Francouzské riviéře očnatce, načež se u něj dostavilo rozostřené vidění, svalová slabost, zvracení, poruchy paměti. U dalšího se projevily halucinace v podobě křičících lidí a ptáků.
Očnatci nejsou nijak moc velcí, dorůstají do délky 45 cm, ale většinou měří jen 30.Žijí v hejnech, až v uspořádaných formacích, nad skalnatým nebo písčitým dnem porostlým řasami, v mělkých vodách se spokojí i s 5 metry hloubky, maximálně se potopí do 300 metrů.
Nejsou samotáři, klidně si plují s podobnými druhy. Vzhledově jsou oválné, tělo mají ze stran zploštělé, pokrývají ho, stejně jako část hlavy, šupiny, Hlavu i ústa mají malé, oči a rty velké.
Rybáři je skoro neloví, jejich maso je z toho, že se pohybují u dna, příliš často cítit bahnem. Špatná zpráva pro potencionální chovatele, v zajetí se nerozmnožují…
Zdroj: https://www.irybarstvi.cz/cesti-rybari-ulovili-v-chorvatsku-unikatni-rybu-kdyz-ji-snite-nasledky-jsou-podobne-uziti-lsd/
https://www.fishbase.se/Summary/Sarpa-salpa.html
https://web.natur.cuni.cz/ekologie/galleries/brac2003/imagepages/image89.htm
