Článek
S manželkou Jacquelinou tvořili naoko dokonalý pár, stali se i módními ikonami, plnili společenské rubriky novin. Fotka dětí, hrajících si v oválné pracovně Bílého domu, jako by ztělesňovala ideál šťastné americké rodiny.
Byl první prezident katolického vyznání, pocházel z bohatého irského klanu Kennedyů. Absolvoval s vyznamenáním proslulou Harvardskou univerzitu, byl také držitelem prestižní Pulitzerovy ceny za knihu Profily odvahy.
Mohla být i o něm, touto vlastností vynikal. Od dětství ho provázely nemoci (lze říci, že s menšími či větším přestávkami měl zdravotní problémy pořád.) Přesto v roce 1941 díky intervenci otce nastoupil do armády, ve válce velel torpédovému člunu.
Po útoku nepřítele se skrýval s posádkou bez jídla na malém ostrůvku, než byli zachráněni, jednoho námořníka táhl kilometry oceánem do bezpečí na souš. Za to obdržel prestižní a nejstarší americké vojenské vyznamenání, Purpurové srdce. Ve válce utrpěl i zranění zad.
Tam už měl předtím úraz z amerického fotbalu, trpěl bolestmi, které obdivuhodně snášel díky neuvěřitelně pevné vůli. Vešel do místnosti, začal se smát a bavit okolí, ale jen co odešel, osobní stráž ho musela chytit, protože by jinak spadl na zem.
Krátce po válce, v roce 1947, byl jeho zdravotní stav tak vážný, že k němu rodina zavolala kněze, aby mu dal poslední pomazání. Ale dokázal se z toho „vylízat.“ Všechno se ještě zhoršilo, když mu byla diagnostikována Addisonova choroba.
Ta mu likvidovala nadledviny a imunitní systém, dostával silné injekce. Nicméně ani tehdy na sobě nedával nic znát, šířil kolem sebe optimismus a dobrou náladu, stal se z něj miláček lidí i novinářů.
Když se ho po roce ve funkci ptali na jeho pocity, humorně odpověděl: Mám krásný dům, do kanceláře to není daleko, plat je také dobrý.“ Měl i odvrácenou tvář, byl nenapravitelný sukničkář, i když se snažil tyto sklony tajit.
Pokud se nějaká eskapáda dostala na veřejnost, jen to tak prošumělo, americké veřejné mínění bylo v té době kupodivu mnohem tolerantnější než dnes.
O panictví přišel v sedmnácti letech dost zvláštním způsobem. Pozval totiž spolužáky do nevěstince, vše financoval, peníze pro něj nebyly problém. První sex v něm zažehl neutuchající touhu po ženském těle.
Byl hypersexuál, svému příteli se svěřil, že už jednodenní sexuální abstinence mu způsobuje silné bolesti hlavy, což je pro tuto psychickou poruchu docela typické.
Reputaci playboye si udržel po celou dobu studií. Pletky se ženami mu ale málem překazily vojenskou kariéru, intimně se totiž stýkal s dánskou novinářkou Ingou Arvadovou, později obžalovanou ze špionáže ve prospěch nacistů.
Po válce zahájil politickou kariéru v Kongresu a rád se obklopoval společností krásných dam. Některé prohlašovaly, že s ním zažily zklamání, sex prý trval jen krátce a při něm se neustále díval na hodinky.
Nejbližší přítel George Smathers o něm tvrdil, že se jednalo o člověka s nejsilnějším charisma, jakého kdy potkal. Jeho favoritkami byly jinak herečky, modelky, baletky a dámy z polosvěta.
Když se ale konečně odhodlal k ženitbě, vybral si Jacquelinu Bouvierovou, ženu z ušlechtilé rodiny, elegantní, atraktivní. I přes její nespornou krásu jí „zahýbal,“ nemohl si prostě pomoci. „Jackie“ nejprve odpor k nevěře skrývala. Nicméně když zálety byly moc okaté, stěžovala si u tchána.
Ten ji dal milión dolarů „držhubné“ a pozval si syna na kobereček s tím, aby krotil vášně a neponižoval manželku. Sice ho neuposlechl, s otcem neměl obecně dobrý vztah, ale snažil se milostné avantýry víc skrývat.
Ne vždy se mu to povedlo, Jacquelina tak jednou našla v manželské posteli kalhotky. S nadhledem mu řekla: „Podívej se po někom, komu patří. Není to moje velikost.“
Užíval si zejména, když odešla s dětmi ven, v bazénu Bílého domu se to hemžilo nahými krasavicemi a osobní strážci vypověděli, že si někdy připadali jako v harému. V sexuálních službách vynikala dvojice žen nazývaná Fiddle a Faddle.
Jmenovaly se Priscilla Wear a Jill Coven a sloužily prezidentovi pro jeho milostné potřeby. Ten mnohdy dokázal i využít situace. Striptérka Blaze Starr s ním prožila dvacetiminutové dobrodružství v hotelovém pokoji, zatímco její snoubenec byl na party ve druhém!
Dlouhodobou milenkou byla Judith Campbell Exner, měla s ním poměr, ještě když byl jen pouhým senátorem. Barvitě popisovala, že požadoval polohu jízdmo – nejvíc totiž ulevovala jeho bolavým zádům.
Tento vztah se stal ale vysoce rizikový, když se ukázalo, že jejím milencem byl i šéf chicagskémafie Sam Giancana a další její význačný člen John Roselli. Je otázkou, zda Kennedy o jejich identitě a zločinné činnosti věděl. Podle všeho ano.
Mafie se podílela na tajné operaci Mongoose, zaměřené na destabilizaci Castrova režimu na Kubě, kde měla své zájmy, šlo hlavně o kasina, které byly po revoluci znárodněné a zavřené.Blízko k ní měl i zpěvák Frank Sinatra, s kterým se Kennedy také často stýkal.
Ten mu otevřel dveře do Hollywoodu a seznámil ho se slavnými herečkami. Sex měl mít s Gene Tierney, Jane Mansfield, Anitou Ekberg či Marilyn Monroe. S tou poté, co mu při narozeninové oslavě zazpívala Happy birthday, prý spolu dokonce strávili víkend.
Její známá Susan Strasberg ale milostný románek popírala. „Nebyl vůbec typ muže, který by ji přitahoval, měl moc velký sexappeal, byl na její vkus také moc mladý, pokud vůbec k něčemu došlo, tak to byla jednorázová záležitost.“
Měl poměr i s Marlene Dietrich, ta řekla: „Většinu toho, co se stalo, si nepamatuji, bylo to rychlé, ale sladké. Nevadilo mu, že mi je 61. Zeptal se, jestli jsem spala i s jeho otcem. Já to lživě popřela a on utrousil: „„Já věděl, že ten hajzl lže.““
Prožil i odmítnutí, pokusil se svést spisovatelku Margaret Louise Coit. Když neuspěl, začal se s ní jakoby nic bavit o literatuře. Ta se ho pak zeptala: „Musíte mít každou ženu, kterou potkáte?“ „Proboha ne,“ odpověděl, „na to bych neměl sílu.““
To, že na sex nenaléhal, ani si ho nevynucoval, potvrzuje i epizoda s herečkou Angie Dickinson. Noc před jeho inaugurací se zúčastnila slavnostní večeře, poté s Johnem v ložnici nezávazně flirtovala, ale nic víc nechtěla.
Akceptoval to, v „balení“ žen spoléhal hlavně na svůj šarm. Z trochu jiného soudku byl osmnáctiměsíční románek se stážistkou Mimi Alfordovou, tu připravil o panenství. Později na to vzpomínala takto:
„Byla jsem zaskočená a nevěděla, co dělat. Já neřekla ne, i když jsem tušila, že by toho nechal. Ale bylo mi devatenáct a toužil po mně nejslavnější a nejmocnější muž Ameriky, které dívce by něco takového neudělalo dobře? Nikdy jsem mu neřekla jménem, jen Pane prezidente. A nikdy jsme se nepolíbili na ústa.“
I když vyhledával další a další milostná dobrodružství, udržoval dlouhodobý vztah s malířkou Mary Pinchot Meyer. S tou se seznámil už v 21 letech, jejím guru byl Timothy Leary, „otec“ LSD. Možná tuto drogu také zkusil, mohla mu ulevit od bolesti.
Rok po jeho smrti byla také zastřelena, motiv není znám, vraha nikdy nedopadli. Pro Kennedyho byl sex přirozená potřeba, stejně jako jídlo. Nikdy se nezamiloval, dokud se neseznámil se Švédkou Gunillou Von Post.
Potkal ji, když jí bylo 21, na Francouzské riviéře. „Něžně mě políbil a mně se zatajil dech, oči měl modřejší než moře. Ale milovali jsme se až za dva roky poté. Řekl, že mě chce udělat šťastnou a vzít si mě. Myslel to vážně, volal otci, že se chce rozvést, i kdyby musel na prezidentský úřad rezignovat.“ Ale nakonec to z neznámých důvodů nedopadlo.
Jeho zdravotní stav se horšil, musel nosit speciální krunýř, který mu ulevoval od bolesti zad. Chtěl se ho zbavit, ale až po návštěvě Dallasu, kde potřeboval být v top formě. Ten paradoxně způsobil jeho smrt.
První kulka, do krku, ho totiž nezabila, normálně by se sesunul na sedalo či předklonil a střelec mohl minout. Protože to nešlo, druhý, smrtící výstřel ho zasáhl do hlavy.
I když mu scházela část mozku, tělo bojovalo a srdce stále tlouklo. Po atentátu se – kromě oficiální verze, kdy měl být vrahem L.H. Oswald – objevily další teorie (některé divoké): atentát měl zorganizovat viceprezident Lyndon Johnson, Fidel Castro, mafie, KGB, nacista Otto Skorzeny, FBI. Pravdu se nejspíš nikdy nedozvíme.
Ve své funkci úspěšně čelil nejvážnější krizi, jakou svět dosud zažil, kdy se dostal kvůli sovětské raketové základně na Kubě na práh jaderné třetí světové války. I když byl jeho sokem prohnaný aparátník Chruščov, dokázal mu čelit a dosáhl stažení raket, které USA přímo ohrožovaly.
Zdroj: https://www.jfklibrary.org/learn/about-jfk/life-of-john-f-kennedy
https://www.marieclaire.com.au/life/marilyn-monroe-jfk-relationship/
https://millercenter.org/president/kennedy/life-before-the-presidency
