Seriál Taková normální rodinka diváci milovali. Přitom neměl vůbec vzniknout a byl „násilně“ ukončen

Po uvedení měla - už pod změněným názvem Taková normální rodinka - tak obrovský divácký ohlas, že vzniklo dalších sedm dílů. Ty psala Fan Vavřincová spíš po večerech, nechtěla opustit jistotu stálého zaměstnání. Věděla, že je v televizi spíš černou ovcí. Přitom sama netušila, že vytvořila první český sitcom.

Velké štěstí spočívalo i v tom, že se režie ujal zkušený Jaroslav Dudek. Dovedl se, stejně jako později v Hospodě, vypořádat s tím, že se veškeré scény točily v jedněch kulisách, prakticky jen v obýváku a kuchyni, takže si nemohl pomoci prostřihy na jiné prostředí, které by vyplnily pauzy kdy se toho před kamerou nic moc nedělo.

Navíc o něm bylo dobře známo, že při obsazení postav dává přednost těm hercům, kteří umí dobře improvizovat a vyžaduje to od nich. A dokáže si je také prosadit. Boj sváděl hlavně o Eduarda Cupáka, který se jako uhlazený homosexuál nehodil, navíc byl v hledáčku STB.

K úspěchu ovšem přispěl i celý herecký ansámbl. „Vraždící“ babička Marie Rosůlková, Zdeněk Řehoř se svými želvami Poldinkami, či „pěvkyně“ Dana Medřická tvořili jádro. Jim zdařile sekundovali herci mladší generace Jana Štěpánková a zmíněný Eduard Cupák i benjamínci Dana Kolářová a Jaromír Hanzlík, díky kterým vlastně dílo vzniklo.

Ale nešlo jen o hlavní postavy, role účetního Koníčka byla napsána na tělo Oldřichu Novému. Ten, společně s další pozapomenutou legendou, Jiřinou Šejbalovou, předvedl dokonalý herecký koncert. Odkopnutou milenku si pak v jednom díle s gustem „střihla“ Jiřina Bohdalová. Nezapomenutelná byla i kreace metrákového stěhováka Víťi Černého.

Raubíře si zahráli synové dirigenta Václava Hybše a dostáli své pověsti, často zlobili tak, že některé výchovné pohlavky, které dostali, nebyly ve scénáři. Stejně tak jako dva ze šesti způsobů násilné smrti babičky, původně použila jen jed, pletací jehlici, oprátku z pásků a pilku.

Marie Rosůlková si ale jednou všimla zapomenutého dětského samopalu a tím střílela přes okno a pak z budíku vytvořila časovanou bombu.

Mnohé scény, hlavně z dílu Škola manželů, byly doslova opsány ze života, zejména ta, kdy naivní Jaromír Hanzlík koupí manželce bez důvodu kytku. Za zmínku stojí i skvělá ukázka pasivní rezistence v podání dvojice Zdeněk Řehoř a Eduard Cupák.

Velkým plusem pro diváky byla v sedmdesátých letech zcela nevídaná naprostá apolitičnost. To ovšem leželo normalizačním cenzorům hodně v žaludku. Kvůli nim musel být přetočen díl s malířem. Toho hrál famózně Pavel Landovský a svými hláškami odbourával kolegy. Protože ale měl u soudruhů škraloup kvůli častým průšvihům, místo něj se objevil na obrazovce straník Jaroslav Moučka.

V posledním natočeném díle Dáreček byl zase Eduard Cupák „uklizen“ na Kubu. V pokračování se s ním už totiž nepočítalo. Jenže to se nakonec vůbec nekonalo.

Další natáčení bylo totiž ukončeno poté, co tvůrci i herci svorně odmítli novou podobu seriálu. Jejich postavy se totiž měly aktivně účastnit schůzí ROH a probírat doma politické události, z raubířů se měli zase stát vzorní pionýři a na besídkách přednášet budovatelské básně.

Vedení televize poté vyhlásilo seriál za „pokleslou buržoazní zábavu“, ve které chybí „dnešní socialistický kvas“. Tento postoj jim tlumočil Vladimír Dvořák.

V roce 2008 vznikl - i přes odpor Fan Vavřincové - stejnojmenný celovečerní film s naprosto jinými herci, který ale ani náhodou nedosahoval kvality původního díla. Původní seriál je ale možné shlédnout zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/899654-takova-normalni-rodinka/

Zdroj: https://www.csfd.cz/film/74232-takova-normalni-rodinka/prehled/

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Taková_normální_rodinka