Článek
Té okamžitě propadla.„Jako samouk jsem pečlivě cvičila akordy, něco mne naučil i bratr a kamarádi. Ani zpívat jsem se neučila. Mým vzorem byli Beatles, hlavně starší skladby z doby kolem roku 1965. Později jsem si oblíbila jazz, Armstronga, Fitzgeraldovou a Arethu Franklinovou – tu poslouchám, když je mi smutno,“ řekla v rozhovoru. Vrstevnicemi byly Petra Janů či Jana Kratochvílová, ale proslavila se dřív než ony. Chodila na zdravotní školu, tu však nedokončila.
V roce 1969 se totiž zúčastnila soutěže Hledáme nové talenty, kde postoupila do finále. Její hlas i živelnost se zalíbily kapelníkovi skupiny The Lovely Sextet, který jí učinil lukrativní nabídku zúčastnit se velkého zahraničního turné. Neváhala ani minutu a vyrazila do světa. Maminka jí věřila a souhlasila, nechala ji dokonce zplnoletit. Následující tři roky zpívala v zábavních podnicích v Německu, Švýcarsku, Dánsku, Itálii, Nizozemsku a Jugoslávii.
Naučila se velmi dobře anglicky a německy, zkoušela i italštinu. Mohla klidně zůstat na Západě, byl o ni zájem.„Po koncertě v Hamburku mě manažer pozval do studia a chtěl se mnou hned natočit singl. Já se ovšem na druhou stranu bála, že o práci přijdu a zůstanu v cizině sama, bez prostředků. Po posledním turné ve Skandinávii jsem se proto vrátila natrvalo domů,“ svěřila se.
Poté se dozvěděla, že z divadla Semafor odchází Naďa Urbánková a šla zkusit své štěstí. Její hlas dohromady s nezkrotným temperamentem zaujal Jiřího Grossmanna a byla přijata. Přirovnávali ji, stejně jako Járu Cimrmana, k sopce, která ale, stejně jako u našeho velikána, zasypala sama sebe. Proslavila se tím, když se v televizním recitálu, vysílaném na Vánoce 1972, objevila následující scénka.
„Pane Gott, můžu si s vámi zazpívat?“ zeptala se ho svým nakřáplým sopránem opřená o piáno. „S tímhle hlasem? Asi těžko,“ reagoval. „Dovolíte?“ požádala ho a zanotovala kousek písničky. „Ovšem s tímhle hlasem – ano!“ prohlásil. Z toho vznikl tento velký hit https://www.youtube.com/watch?v=AG4V2qCNqfk. Po jeho boku nazpívala ještě jeden duet – předělávku jeho hitu Bum, bum, bum (Dám dělovou ránu.)
„Má hlas, o němž by se dalo klidně říct, že je odřený. Zní doslova tak, jako kdyby se sklouzl po struhadle. Ovšem po chvíli – právě jako příslovečné trpké víno – zachutná,“ napsal o ní před lety jeden známý publicista. Když se v roce 1973 vyhlašoval Zlatý slavík, vyšvihla se z 31. místa mezi špičku, skončila pátá, porazila Hanu Zagorovou, Marii Rottrovou a Věru Špinarovou! V první desítce se držela další tři roky.
Během kariéry měla v diskografii jen singlové desky, bylo jich kolem dvaceti, ale nikdy ne sólové album. Natáčení ztroskotalo proto, že nepřišla na několik frekvencí, které byly navíc zaplacené. V té době už začaly její problémy s alkoholem. Kvůli němu se nekonala ani další spolupráce s Karlem Gottem, dvakrát mu nepřišla na schůzku. On byl ale charakter, a tak to nikdy nikomu neřekl.
Jan Neckář, s jehož kapelou Bacily jeden čas vystupovala a nazpívala jednu z nejkrásnějších písniček Co je to láska? připomněl i její bulimii.„Stravovala se podobně jako v minulosti šlechta: pořád hodovala, když nemohla, tak aby neztloustla, vyzvracela jídlo ven. Nejedla proto, že by měla hlad, ale prostě jí hodně chutnalo,“ vzpomínal.
Trápila se především proto, že kvůli dvěma prodělaným mimoděložním těhotenstvím nemohla mít děti, po kterých velmi toužila. Dvakrát se provdala, ale ani jedno manželství nevyšlo a cítila se opuštěná. Později její pití vygradovalo do takového stádia, že spadla přímo na pódiu při vystoupení, jindy na koncert nedorazila nebo nebyla schopná vyjít na jeviště. Absolvovala dvě protialkoholní léčení, ale bohužel neúspěšně.
Pak se živila jako servírka, asi aby byla přímo u „zdroje.“ To už používala příjmení Kočová, které získala druhým sňatkem. V devadesátých letech měla několik hudebních nabídek, ale neklaplo to, snila o tom, že si otevře country hospodu. V roce 1996 se její stav prudce zhoršil, lékaři původně nevěděli co s ní, ale pak jí diagnostikovali rakovinu jícnu. Zemřela zapomenutá 4. srpna 1996 v pětačtyřiceti letech. Pohřeb se na její přání konal jen v úzkém rodinném kruhu.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/jana-robbova-zpevacka-alkohol-rakovina-kariera-karel-gott.A210323_102332_lidicky_iri
https://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/24101-jana-robbova.html
https://www.dotyk.cz/magazin/jana-robbova/
