Článek
Na natáčení si dodnes s láskou vzpomene, přestože bylo hodně specifické a náročné: „První díly jsme asi měsíc točili jenom v noci. Oni nás prostě nějak nemohli dát dohromady, i když Ilja Prachař, Zdeněk Řehoř, Hanička Maciuchová i já jsme hráli na „Vinohradech.“ Jediný František Peterka byl z Liberce. Moc jsem toho nenaspal, v deset dopoledne mě totiž čekaly zkoušky v divadle. Ale dělali jsme to rádi a na pohádce je to myslím vidět.“
Jako kluk hrál v Braníku na plácku fotbal s budoucím reprezentantem Václavem Maškem - později se stal členem i legendární Amfory - ale také závodně jezdil na kánoi. Neměl velké úspěchy, ale bavilo ho to, i když to bylo náročné. „Závodíte a trénujete i v nepříznivém počasí, navíc na vás stříká studená voda. Dá vám to ale pocit pokory, uvědomíte si, jakou má voda sílu a jak malí jsme proti přírodě,“ líčí Jaroslav své mládí. Nicméně ochotničení kvůli sportu neopustil, naopak se mu stalo osudné.
Právě v divadle totiž potkal svou životní lásku: „Moje žena Libuška se mnou začala chodit, když jí bylo 15 a půl. Mně o dva roky víc. Vzali jsme se v roce 1961 a manželství vydrželo 59 let, až do její smrti před 4 lety. Byla mi vždy oporou. I když měla jinou profesi, dělala v projekci, chápala mé povolání, to je vzácné. Vždy se přizpůsobila a vycházela mi vstříc. Moc mi schází, ale takový je život,“ říká posmutněle. Naštěstí má dceru, Martinu, dva vnuky, Jakuba a Jana, i dvě pravnoučata.
Kromě manželky hořce oplakal i odchod kolegyně Hany Maciuchové. S tou ho spojilo nejen natáčení Krkonošských pohádek, strávili spolu téměř půl století na jednom jevišti. „Ta zpráva o její smrti mi doslova vyrazila dech, nemohl jsem ani mluvit. Říkala mi sice, že chodí na chemoterapie, ale já netušil, jak moc vážné to je. Byla to má druhá osudová žena, spojovalo nás velké přátelství a moc jsme si rozuměli herecky i lidsky.“
Jaroslava Satoranského dlouho „pronásledoval“ seriál Nejmladší z rodu Hamrů: „Já měl tu smůlu, že role podobných mladíků se hodily k mému hereckému naturelu i celkové vizáži. Nemohl jsem v mladické naivitě tušit, co role Honzy Hamra udělá. Dostával jsem spoustu dopisů, hlavně od maminek a babiček, které by za mě rády provdaly dcery a vnučky, jedna dívka mi posílala pravidelně svůj deníček.
Měla mě za vrbu, které se svěřovala. Byl jsem tak svědkem rozchodu rodičů, první lásky, nakonec mi poslala svatební oznámení a fotografii rodinky s malým dítětem. „To bylo hodně potěšující.“ Možná divačky vycítily, že je slušným člověkem nejenom na plátně a obrazovce. F.R. Čech v nadsázce tvrdí, že se ze všech herců dostane do nebe jenom on a Marek Eben. Nepotrpěl si ani na přepych, většinu života strávil v paneláku na Proseku.
Ve filmech často neměl hlavní úlohu, musel se spokojit s vedlejšími (Causa králík, Farářův konec, Utrpení mladého Boháčka) životní role se dočkal “ na stará kolena" v oblíbeném kriminálním seriálu Policie Modrava. „Je dobře napsaný, také jsou tam nádherné exteriéry a sešla se skvělá parta herců. Byl jsem moc rád, že si na mě režisér Soukup vzpomněl a já si mohl majora Koutného zahrát. A také z toho, že jsem se s ním spřátelil,“ líčil natáčení.
I když žije sám, samotou zdaleka netrpí, denně je v kontaktu s dcerou, navštěvuje vnuky i pravnuky. Stále hraje v divadle, 4. 4 bude mít na Vinohradech premiéru hra Hana podle románového bestselleru Aleny Mornštajnové, již od roku 2018 účinkuje v divadle Kalich v úspěšné komedii Hrdinové, kde se po letech setkal se spolužákem Petrem Kostkou. Je duševně aktivní, i ve svém věku si skvěle rozumí s počítačem.
Často najde na Google nějaký recept a podle něj si uvaří, „hraje“ si s fotkami, dělá různá přáníčka a také skládá hudbu!„Nedávno si na mě vzpomněl dirigent Orchestru Karla Vlacha Dalibor Kapras. Jeho syn má lesáckou kapelu, a tak mě dal dohromady s Miloněm Čepelkou, on píše texty a já dodám hudbu. A kapela už dvě písničky natočila, a dokonce je dala na YouTube.
Já už v mládí jsem hrál na klavír a skládal písničky. S Jaromírem Hanzlíkem jsme kdysi dokonce chtěli napsat dětský muzikál, ale nějak to nedopadlo,“ pochlubil se. Nad svou budoucností neuvažuje, nechává to v rukou osudu. Jen doufá, že k němu bude milosrdný, chtěl by tady ještě nějaký čas pobýt se svou rodinou. Můžeme mu jen popřát, ať se mu to vyplní.
zdroj.https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/jaroslav-satoransky-libuse-satoranska-krkonosske-pohadky-z-padu-honzy-dedka.A241112_151650_lidicky_nh
https://www.csfd.cz/tvurce/972-jaroslav-satoransky/biografie/
https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-jaroslav-satoransky-nekdo-vydrzi-vic-a-nekdo-min-172936
