Článek
Antidepresiva sice dokáží zvýšit koncentraci endorfinů, které ovlivňují naši náladu, ale neodstraní příčinu, která k tomu stavu vedla. Nepomáhají ale ani zdaleka ihned, je třeba týden, ale i déle, než lze pozorovat nějaký účinek. Sice nevzbuzují závislost, ale vedlejší efekt přesto mají, spočívá v úniku od řešení problému, či okamžité stresové situace.
Rychleji působí takzvané benzodiazepiny, silné tlumivé léky (Neurol, Xanax, Lexaurin, Diazepam, aj.) které ale navozuji rychlý vznik závislosti (fyzické i psychické), poruchy paměti, únavu, sníženou pozornost, riziko útlumu dýchání. Dají se bez rizika užívat maximálně měsíc, pak přijde dramatické zvýšení denních dávek.
Přitom duševních poruch podle statistik nijak dramaticky nepřibývá. Prostě jsme si zvykli vyřešit své problémy pilulkou, nebo, v úplně nejhorším případě alkoholem či drogami. V asijských zemích, kde mají odlišný přístup k duševnímu zdraví, je spotřeba antidepresiv výrazně nižší.I díky tomu, že používají metodu, která je navíc zadarmo-meditaci.
Ta prokazatelně fyzicky mění mozek zmenšuje míry a aktivity amygdaly (část mozku odpovědnou za strach a stres) a zahušťuje prefrontální kortex, což vede k většímu klidu a trpělivosti. Pomáhá lépe zvládat stresové situace, snižuje krevní tlak a srdeční rytmus, může být při úzkostných poruchách stejně - ne li víc - účinná jako léky.
Základ tvoří dechová cvičení, což zní sice jednoduše, ale právě že jen zní, máme totiž osvojené špatné návyky. Dýcháme lehce, povrchně, mluvíme rychle, slova ze sebe až vyrážíme, jako by nám je někdo chtěl ukrást, chceme říct všechno, nejlépe ihned. Jsou metody, jako jóga, nebo pilates, nicméně je to dost náročné na čas.
Cvičení navíc musí být v začátcích kontinuální, v každé lekci se učí něco nového, co navazuje na už získané dovednosti a každá pauza je znát. K osvojení základů meditace přitom stačí tak čtvrthodina. Je ovšem zapotřebí si zároveň vypěstovat jednu důležitou vlastnost – trpělivost. Špatné dýchání máme totiž zažité.
Jen tak lehce se ho nezbavíme. Napoprvé je lepší nesnažit se zasahovat do jeho rytmu a hloubky, jen vnímat interval a to, zda používáme nos nebo ústa. Pro začátečníka je nejsnazší cesta sledovat svůj dech ve chvíli, kdy je sám a ví, že ho nic a nikdo nevyruší a může věnovat pozornost každému detailu.
„Je zapotřebí, aby nádech vycházel z břicha, nejlépe pomáhá dát si na něj ruku, abychom ho cítili a byl opravdu co nejhlubší. Výdech může být i nosem i ústy. Nespěcháme, klíčová je pomalost, pravidelnost. Jak si zvykneme, vlastní instinkt nás už dál povede.“ Říká MUDr. Jan Sedmík, rehabilitační lékař a cvičitel jógy.
Jestliže se budeme meditaci věnovat dennodenně, což nám zabere minimum času, změn si na sobě všimneme brzy. Ideální čas je večer, v polotemné místnosti, osvětlené svíčkou, malou lampičkou – nejlépe solnou. Pak jen vnímáme, jak dech pozvolna prochází tělem, přináší uvolnění, mysl přechází do lehké podvědomé, uklidňující fáze.
V ní se dá zbavit obtěžujících myšlenek i představ, toho co nás čeká druhý den. A na místo nich otevřít prostor pro vnímání pocitů pohody, harmonie. Nejlepší poloha je v leže, v sedě raději ne, záda totiž musí být stále rovná a vzpřímená! I když se to zdá být snadné, jen málokdo zvládne vydržet v této poloze, jsme zvyklí se hrbit.
Ideální jogínská poloha lotosového květu vyžaduje pořádný trénink! Kdo ji ovšem zvládne, dostane se o nejhlubších zákoutí duše a mysli, je schopen ale také ovládat dokonale své pocity A tělo.
Jednoduchou meditační metodu nabízí ajurvéda. Jmenuje se Šavasána a patří k jednomu z pilířů tohoto učení Má výhodu, každý se jí snadno naučí. Neděláme totiž nic jiného, než že mírně roztáhneme nohy a ruce ve stejné poloze. Seshora bychom měli vypadat asi jako když dítě nakreslí stromeček, ležíme s dlaněmi položenými vzhůru a klidně dýcháme – ale jen nosem. Většina lidí na to ale není zvyklá, musí se kontrolovat, což jim vyžene myšlenky z hlavy.
Výsledkem je uvolnění, ze svalů zmizí napětí, z mozku všechno rušivé. Stává se, že člověk nakrátko usne, což není na závadu, mikrospánek je nejlepší lék pro unavenou mysl. Tyto změny probíhají postupně, nicméně během tří týdnů je akceptujeme, pak už šavasánu provádíme automaticky.
„I lehká meditace je ale důležitá, eliminuje následky stresových situací, zabraňuje negativním reakcím, zejména afektu, agresi, emoce jsou pod kontrolou. Při únavě pomůže obnovit sílu, je proto vhodné ji praktikovat po cvičení, tréninku v posilovně. Vytvoříme si jakýsi pravidelný rituál, podle něho se pak řídíme. “ Říká Jan Sedmík.
Při první meditaci je ale nutné připravit se na to, že ji mohou doprovázet dlouhodobě potlačované emoce – nepříjemné vzpomínky, traumatické zážitky, pocity viny – ty ji ruší. V tom případě v nich nepokračujeme, je to signál, že v naší duši je něco v nepořádku a vyžaduje to jiné řešení.Nejjednodušší cesta je poradit se s psychoterapeutem,
Změněné stavy mysli se nedoporučují těm, kdo mají za sebou tragické zážitky. Meditace je důležitá, ale nikdy nemůže nahradit odbornou psychiatrickou péči v případech jako je panická ataka, schizofrenie a další závažné psychotické stavy. Ale ublížit nemůže.
Autorský rozhovor s Jenem Sedmíkem
