Článek
Nechal se pokřtít už jako mladík a svou vírou se netajil, což se mu mohlo stát osudným. Při masivním pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána se musel ukrývat v lesích poblíž Říma. Z této události vzniklo i jeho jméno, pochází z latinského slova silva, les. Později byl kanonizován, stal se ale nechvalně známým kvůli tomu, že přesvědčil prvního křesťanského císaře Konstantina, aby Židům zakázal žít v Jeruzalémě (podle jedné legendy ho také vyléčil z malomocenství a pokřtil.)
Za své služby získal darem pozemek, na kterém později vznikl Vatikán. Jako první papež byl pohřben v bazilice sv. Priscilly, kde později spočinuli i mnozí následovníci. Nicméně se jeho svátek začal slavit až mnohem později, v šestnáctém století, kdy ve většině Evropy začal platit gregoriánský kalendář a Nový rok byl ustanoven na 1. leden. Silvestr byl patron dobré úrody a domácího zvířectva. Obvykle bývá zobrazován v papežském ornátu s knihou a mušlí.
Časem se jeho výročí začalo spojovat s lidovými oslavami. Lidé také navštěvovali kostely, aby modlitbou poděkovali za všechno dobré v uplynulém roce. Obvykle se vařila stejná či podobná jídla jako na Štědrý den, kromě nich i ovar a vejmrda (nastrouhaný křen a jablka.) Někdy chodívaly po domech tzv. ometačky, staré, černě oděné ženy s hlavou zavázanou bílým šátkem. Třikrát zaklepaly, poté vešly do stavení, přišly k plotně u kamen a třikrát ji ometly se slovy: „Ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého.“
Zaklínání mělo zabránit tomu, aby na plotnu přišlo během dalšího roku něco nezdravého či škodlivého. Nakonec popřály hospodáři úspěch. Přípitek s přáním zdraví a štěstí, poté co se hlasitě odpočítává konec svátku Silvestra, se stal tradicí, dodržovanou dodnes ve většině zemí, často spojenou s polibkem či obětím všech přítomných. Vznikl až později, stejně jako to, že se začal slavit příchod Nového roku nejen v kruhu rodiny, ale i ve společnosti přátel, nebo dokonce masivně, na náměstích měst či ulicích.
Existují různé obyčeje, někdy svérázné, zmíníme ty nejznámější. Ve Španělsku je zvykem ve chvíli, kdy hodiny odbijí půlnoc, sníst 12 hroznů – jeden za každé zazvonění zvonu. Kupodivu to nemá nic společného s vinařskou tradicí, říká se, že to přináší štěstí do nadcházejícího roku. V Portugalsku v posledních sekundách Silvestra lidé vstanou ze židle, aby vykročili do Nového roku pravou nohou. V Neapoli je podivná tradice vyhazovat staré předměty z domácnosti, včetně nábytku (!) z oken, což symbolizuje nový začátek.
Někde se spokojí i s pořádným úklidem. Mezi další oblíbené zvyky v Itálii patří nošení červeného spodního prádla pro štěstí v lásce. Podle dánské tradice lidé rozbíjejí talíře a nádobí o dveře sousedů, aby jim přinesli štěstí. Po celý rok se nepoužité talíře schovávají. Věří, že čím větší hromada rozbitého porcelánu bude před domem, tím více přátel a štěstí budete mít v nadcházejícím roce. Dánové mají i své tradiční silvestrovské jídlo - vařenou tresku s hořčicí, po níž následují marcipánové koblihy.
V Ekvádoru staví strašáky z podobizen politiků, popových hvězd, či jiných významných osobností. Staré oblečení se vycpe novinami nebo pilinami a navrch nasadí maska. A jako symbolické očištění se o půlnoci zapálí. Tato tradice údajně zahání jakékoli neštěstí a vše špatné, co se stalo v uplynulém roce. V mnoha jihoamerických zemích, ale také v Mexiku, se nosí barevné spodní prádlo. Červené přinese lásku, žluté bohatství, bílé mír a harmonii. V Brazílii je zvykem slavit Silvestra v bílém oblečení.
Jedna z nejstarších skotských tradic velí, že první osoba, která po půlnoci překročí práh, by měla přinést dary. Těmi mohou být mince, uhlí, chléb, sůl a whisky. U vchodu měl kdysi stát vysoký tmavovlasý muž, velcí blonďatí cizinci u dveří ozbrojení sekerami znamenali potíže. V Řecku věší cibuli na dveře, což symbolizuje znovuzrození, ale také jí poklepávají na hlavu dětí. V USA sledují lidé na newyorské ulici Times Square pád míče či koule, která odpočítává čas. Ti, co se tam nedostali, mohou rituál sledovat v televizním přenosu.
Tradiční součástí francouzských večírků je Le Réveillon de la Saint Sylvestre, hostina, která zahrnuje foie gras, šampaňské a ústřice. Zvyk odkazuje na bohyni krásy Afroditu, která se vynořila z oceánu na lastuře. Irské tradice zahrnují uctívání předků a zesnulých blízkých ponecháním odemčených dveří pro vstup jejich duší, či prostřením prázdného talíře při večeři. Kdo chce v Kolumbii v dalším roce cestovat, měl by si najít prázdný kufr a o půlnoci s ním běžet kolem bloku, což znamená bezpečí na cestách.
Zdroj: https://www.paperlesspost.com/blog/new-years-eve-traditions/
https://www.thepioneerwoman.com/holidays-celebrations/g69675410/things-to-do-on-new-years-eve/
