Článek
Narodila se 22. června 1949 v New Jersey, jako jediná dcera ze tří dětí úředníka farmaceutické firmy a reklamní výtvarnice Mary Louise Streep. Na prestižní Yalově universitě získala magisterský titul v oboru umění, zpěvu a herectví. Oba její bratři se stali také herci, ale nedosáhli tak fenomenálních úspěchů jako ona, a to i přesto, že ve filmu debutovala až v 29 letech!
Nicméně vstup do světa stříbrného plátna měla vskutku impozantní. Po malé roli ve snímku Julie, se v roce 1978 objevila po boku Roberta de Nira ve válečném filmu Lovec Jelenů a vysloužila si první z rekordních jednadvaceti (!) nominací na Oscara. Sošku pak získala hned další rok, za rodinné drama Kramerová versus Kramer. Tu si odnesl také její herecký partner Dustin Hoffman.
V osmdesátých letech se objevila v celé řadě populárních filmů, vynikla zejména jako Francouzova milenka (s Jeremy Ironsem) či jako emancipovaná žena v dalším velkém hitu, Vzpomínka na Afriku, kde byli jejím partnery Klaus Maria Brandauer a Robert Redford. Zazářila i v přepisu psychologického románu Sophiina volba, kromě druhého Oscara si za něj odnesla i Zlatý globus.
Přitom původně měla hrát její roli Magda Vášáryová, chtěl ji do filmu i autor předlohy Wiliam Styron, protože víc odpovídala slovanskému typu - hlavní hrdinka je Polka. Režisér Alan Pakula se šel poradit s Milošem Formanem, ten mu řekl prorocká slova: „Máš jen dvě možnosti – buď v tom bude hrát neznámá Magda a dostaneš Oscara, nebo to bude hrát Meryl, Styron se na tebe naštve, ale Oscara dostane ona a ty nedostaneš nic.“
Výčet jejich slavných rolí je ohromující. I díky tomu, že si pečlivě vybírala scénáře, tak prakticky nezažila propadák. Její herectví je nenápadné, univerzální, hrála i v kultovním muzikálu Mamma mia, či komediích. Vyhledávali ji slavní herce, kromě těch zmíněných Bruce Willis, Denise Qaid, Jacka Nicholson, Nicholas Cage, Al Pacino, Tommy Lee Jones.
Přesto na place dlouho trpěla trémou a nervozitou. Vzpomínala, že ji cennou radu dal náš kameraman Miroslav Ondříček. Řekl jí: „Nestarej se o kameru, klidně se k ní otoč zády, ať si tě hledá sama, ať si tě objevuje.“ Její projev je osobitý, nestrhává pozornost jen na sebe, dává prostor kolegům či kolegyním, což je vzácné. Ženy, které hraje, jsou obvykle duševně silné, jako Železná lady, britská expremiérka Margaret Tchatcherová (třetí Oscar i Zlatý globus.)
Její herectví je intuitivní, dá na vnitřní pocit, nestojí o rady, ne, že by byla namyšlená, je to prostě její styl. Není žádnou módní ikonou, i když by klidně mohla být, ale oblečení neřeší. Přesto skvěle vytvořila roli cynické manažerky ve filmu Ďábel nosí Pradu. Má na to svůj názor: „Kdo má charisma, nebo dokáže zaujmout okolí chováním, drahé róby nepotřebuje. Ti, kdo je nosí, se snaží zviditelnit a někdy se jim to i povede – tak na pár minut.“
Celkem natočila přes sedmdesát filmů, většinu z nich svorně přivítali diváci i kritici. V černé komedii K zemi hleď (2021) se objevila po boku Leonarda di Capria a současného idola dívek Timothée Chameleta. Podle scénáře měla být v jednom záběru nahá. S tím měl ale kupodivu velký problém Leo, ne ona. Obrovsky si ji totiž váží a připadalo mu to nedůstojné, na jeho naléhání tak na plátně vidíme tělo dvojnice.
Stárne s grácií a pochvaluje si to. „Řekla bych, že patřím k ženám, kterým přibývající věk svědčí. Nejlépe jsem se cítila po čtyřicítce, to byla skvělá léta, ale nestěžuji si ani dnes, kdy mi je šestasedmdesát, i když to logicky někdy není úplně ono.“ Vůbec neřeší vzhled a pro své zdraví toho moc nedělá, nikdy nebyla ve fitness, neřešila váhu, dietám se směje, stejně jako úpravám obličeje botuloxinem, liposukci a estetickým operacím.
Nikdy si nemyslela že je krasavice, je sama k sobě upřímná. Když ji chtěl fotograf zalichotit a chválil její tvář, odpálkovala ho: „Co se vám na mě proboha líbí? Za povšimnutí snad stojí jen ten zahnutý nos!“ V její kariéře najdeme i hořkou komedii „Božská Florence“ v níž si zahrála nejhorší zpěvačku na světě, která se toužila proslavit.
„Já zpěv studovala, dokonce operní, ale to je řehole. Navíc jsem byla mladá, přišly neřesti, kouření, alkohol. Na árie už to prostě není, ale pěvecky to stále ujde.“ Umí hrát na housle, klavír a kytaru. Měla dostat titulní roli v muzikálu Evita, režisér Alan Parker nakonec dal přednost Maddoně. Přitom podle kritiků byl její herecký projev nedostatečný a i pěvecky by ji podle nich strčila do kapsy.
Druhá příležitost, v hudebním dramatu Hudba mého srdce ji už neunikla a jak je u jejich filmů téměř pravidlem, získala nominaci na Oscara. Meryl si pečlivě střeží soukromí. Ví se, že randila s Kevinem Klinem, ale studentskou láskou byl John Cazale (hrál ve dvou dílech Kmotra.) Když zemřel v roce 1978 na rakovinu, nervově se z toho zhroutila.
Útěchu brzy našla v náručí o tři roky staršího slavného sochaře Dona Gummera a ještě týž rok se za něj provdala. Mají spolu čtyři děti, Henry (1979) je hudebník a skladatel, Mamie (1983) Grace Jane (1986) a Louisy Jacobson (1991) jsou herečkami. Byli dlouho považováni za jeden z nejstabilnějších párů Hollywoodu, dokud se před osmi lety nerozešli. Teď je často vidět ve společnosti kolegy Martin Shorta, ale prý jsou jen přátelé…
Když Meryl dostala otázku, ohledně toho, kde čerpá útěchu tváří v tvář stárnutí a budoucí smrti, vzala si čas na přemýšlení. Pak odpověděla: „Útěchu? Nejsem si jistá, jestli ji mám. Mám víru v sílu, snahu dělat věci nejlépe, najít v sobě to nejlepší, naději, optimismus, lásku – i kouzelné věci, které se zdají být nevysvětlitelné. Proč jsme takoví, jací jsme. Odkud se to v nás bere? Nevím.“
Meryl je velmi činná v charitativní oblasti, podporuje devatenáct organizací, jimž věnovala značné finanční částky a uspořádala řadu akcí. Dlouho předtím, než se vědci shodli na tom, že za změnu klimatu je zodpovědná lidská činnost, vyzývala politiky, aby se tím zabývali. Získala čestný doktorát umění na Harvardu, Yale, Middlebury College, Princetonu.
Zdroj:
https://www.csfd.cz/tvurce/589-meryl-streep/zajimavosti/?page=16
https://www.fdb.cz/osobnost/3973-meryl-streep
https://www.osobnosti.cz/meryl-streep.php
