Článek
Mýtus první – používáme jen 10 % mozkové kapacity
Tento často opakovaný omyl pochází z roku 1908! Autor je americký psycholog William James, ale nedoložil to žádným důkazem. Dnes víme, že i k tak prostému pohybu, jakým je zatnutí pěsti, je třeba více než 10 % jeho aktivity. Skenování mozku naopak ukázalo, že neexistuje část či funkce, která by zůstávala trvale nečinná.
Mýtus druhý – čím větší mozek, tím lépe
Také často opakovaná „pravda“. Ve skutečnosti na velikosti opravdu nezáleží, stejně jako na rozměru. Mozek muže váží průměrně 1500 gramů, u žen asi o 200 gr méně. Velikost není úměrná inteligenci – Einstein ho měl zcela průměrný, velice vzdělaný a sečtělý spisovatel a básník Anatol France hluboko pod normou (1190 gr).
Naopak mozek chromyslného vážil 2850 gramů! Genialita je podle všeho dána lepším propojením mezi mozkovými buňkami a kúrou, i počtem závitů. Má schopnost měnit se na základě získaných zkušeností které vyhodnocuje, lépe řečeno se neustále učí – pochopitelně to neplatí u každého.
Výše IQ se sice může dědit (podle posledních výzkumů víc po matce než otci) jenže jak říká klasik: „Potěší to, ale nic to neznamená.“ Klíčové jsou další schopnosti, vůle, jen inteligence k úspěchu nestačí.
Mýtus třetí – činnost mozku ovlivňuje úplněk
Měsíc je spojený s mnoha nesmyslnými pověrami, tato patří mezi ně. Podle nich pod jejím vlivem dochází k náměsíčnosti a výjimečným událostem např. sebevraždy, deprese, dopravní nehody. Nicméně statistiky sesbírané z celého světa nic takového nenaznačují. Ani psychologové nenašli žádný faktor, který by měl mít vliv na mozek, podle nich neexistuje souvislost mezi fází měsíce a abnormálním chováním.
Mýtus čtvrtý – každá hemisféra ovlivňuje jiné vlastnosti
To, že lidé s dominantní levou hemisférou jsou racionální se smyslem pro detail, zatímco ti, co víc zatěžují pravou, kreativní, tvořiví, hraví, je dost časté tvrzení. Ale nepodložené. Ve skutečnosti se obě strany mozku vzájemně doplňují i spolupracují prostřednictvím komplexního mostu nervových vláken, známých jako corpus callosum.
Podle současných názorů se do všeho, co děláme, zapojují obě hemisféry, jen jiným způsobem. Někdy sice pracují trochu odlišně, ale většinou kooperují. To, že existují jedinci se sklony k technice a logice, nebo naopak uměleckým a tvůrčím talentem nemá nic společné s činnosti mozku. Jde zřejmě o vrozené nebo získané schopnosti.
Mýtus pátý – luštění křížovek či sudoku rozvíjí mozek
Tato činnost je často dávána do souvislosti s prevencí před vznikem Alzheimerovy choroby a dalším degenerativním poruchám mozku. Bohužel to tak nefunguje, kdo s oblibou řeší rébusy jen rychleji přijde na správnou odpověď, otázky a řešení se totiž často opakují, takže je díky tomu schopen je lépe zvládnout.
Stejně tak učení cizích jazyků sice má význam, ale ne až takový, jaký se mu přisuzuje. Podle neurologů si zapamatujeme jen asi 10 až 20% z toho, co čteme či slyšíme, 70% vlastní mluvené řeči a až 90 % co děláme. To ale neznamená, že nemá smysl mozek zatěžovat, jen tomu nesmíme přikládat „zázračné“ účinky.
Mýtus šestý – mozek se stářím opotřebovává
Je to čistě individuální. Vědci zjistili, že mozek osmdesátiletého člověka je schopen si zapamatovat stejné množství informací jako dvacetiletého. Starší lidé mají i mnohem větší slovní zásobu, umí lépe a srozumitelněji sdělovat myšlenky.
Jinak záleží na jeho kapacitě a využívání, pokud je na výši, může být aktivní velmi dlouho. G. B. Shaw napsal svoji poslední divadelní hru v 93 letech! V této souvislosti nelze nezmínit vyvrácení obecně přijímané teorie, že poškozené nervové buňky odumírají a nemají schopnost obnovy.
Mýtus sedmý – Muži lépe zvládají matematiku a exaktní vědy
Pověra je spojena hlavně s tím, že mužům byly přisouzeny větší rozumové schopnosti, což souvisí se zažitými společenskými stereotypy, kdy jejich úloha spočívala v uživení rodiny. O tom, že žena se může vyrovnat mužům, ale je i předčit v oboru považovaném za jejich doménu, například fyzice, svědčí příklad Marie Sklodowské – Curie.
Nově byly zadány naprosto stejné matematické testy studentům z 83 zemí! Zjistilo se, že průměrná úroveň znalostí chlapců a dívek je úplně stejná. Je ale pravda, že ženy mají větší část mozku spojující obě hemisféry. To jim pomáhá při přenosu signálů z jedné do druhé. To je i důvod, proč se ženy snadněji naučí znovu mluvit po mrtvici.
Mýtus osmý – tělesná aktivita nemá na mozek vliv
Omyl. Podle psychiatrů má pro mozek stejný význam jako dávka antidepresiv! Lidem, kteří pravidelně sportují, to lépe myslí, více si pamatují a hrozba rozvoje demence je u nich menší. Nedávná studie ukázala, že starší lidé, co pravidelně cvičí, mají výsledky kognitivních testů stejné jako o deset let mladší jedinci.
Může za to nejspíš zvýšený proud krve, který přitom plyne do mozku, mohou se vytvářet i nové neurony v tzv. hipokampu, kde sídlí centrum učení a paměť. Výjimkou je box, kde údery mohou i přes přilbu vést k poškození mozku a rozvoji demence. Podobně mohou být postiženi nohejbalisti, kteří často odvracejí smeče hlavou.
Zdroj: https://www.nzip.cz/clanek/1397-centralni-nervovy-system-cns-mozek-micha
https://cbdstar.cz/anatomie-mozku-jak-mozek-funguje/
https://www.isibrno.cz/cs/mozek-jako-nejvykonnejsi-superpocitac-na-svete
