Článek
Je záhada, jak se mu podařilo přežít nájezdy barbarů, kteří vyplenili co mohli, ale také fanatických křesťanů. Ti ničili chrámy Jupitera a dalších pohanských bohů a vůbec vše, co je připomínalo, bez ohledu na to, že šlo o cenné umělecké skvosty. A Pantheon jim musel ležet v žaludku, sloužil totiž ne jednomu Bohu, kterého uctívali, ale všem!
Podle toho má také název. Římané byli, pokud jde o víru, tolerantní. Z dobytých území přivezli sošky místních božstev a zde je vystavili. Kdo chtěl, šel se k nim pomodlit. Možná Pantheon zachránila přeměna na kostel. Jenže ničení památek začalo dávno předtím. Mystici tvrdí, že původně stál na místě, odkud Romula, bájného zakladatele Říma vzali do nebe, tím měl mít magickou ochranu. Záhadologové nabízí i jiné vysvětlení. Domnívají se, že pokusy o odstranění proběhly, jen neúspěšně. Je fakt, že složení stavebního materiálu je dodnes neznámé.
Tvrdostí ale odpovídá masivnímu modernímu betonu! Odkud vzali stavitelé ty znalosti asi zůstane navždy záhadou. Stejně jako kdy vznikl. Historici se nemohou shodnout, většina tvrdí, že ho postavil císař Agrippa v roce 27 př. n. l. Pak několikrát padl za oběť požáru. Do podoby, jak je známá dnes, ho zřejmě renovoval a prý sám částečně navrhl v roce 120 císař Hadrianus, posedlý architekturou.
Nejzajímavější částí Pantheonu je obrovitá kupole s dírou nahoře (oculus). Byla největší na světě dlouhých 1 300 let a dodnes je jediná, kterou nic nepodpírá. Nahoře není uzavřená, ale i když prší, nikdy ne na lidi uvnitř. Římané prostě byli ve stavitelství machři. Aby tomu zabránili, vytvořili složitý systém, založený na znalosti fyziky. Funguje dodnes.
V Pantheonu jsou uloženy hrobky italských králů, známých básníků, famózního malíře Rafaela a dalších. Mramorová podlaha s designem geometrických vzorů je stále originální. Stavba jistě nebyla jednoduchá ani levná. Korintské sloupy (je jich 16, každý váží 60 tun) vysoké skoro dvanáct metrů byly přivezeny čluny z Egypta po Nilu víc než 100 km cesty do přístavu Ostie.
Odtud pokračovaly Tiberou až do centra Říma. Myslelo se i na detaily. Díky astronomickým znalostem učenců vždy každý rok, 21. dubna, v den založení města, polední slunce zaplaví nádvoří jasem. U vchodu, kam se paprsky soustředí, kdysi stál sám Caesar, aby se tak připodobnil bohu. Světelný efekt si lze prohlédnout i dnes.
Pantheon stojí v centru na Piazza della Rotonda. Vstup je zdarma, ale je nutné se připravit na davy lidí, nejlepší je tam zajít brzy ráno. A pak si třeba projít půvabnou okolní čtvrť Trastevere a dát si v řadě cukráren opožděnou snídani. O to víc bude chutnat.
Zdroj: https://www.radynacestu.cz/magazin/pantheon-rim/
https://www.memento-historia.cz/clanek/59/pantheon-nejzachovalejsi-pamatka-antickeho-rima
