Článek
Jmenuje se Quanjude, najdeme ji – jak jinak – v čínské metropoli, kam „za“ ní cíleně jezdí gurmáni z celého světa. Její historie sahá hluboko do minulosti, byla v ní poprvé upečena roku 1864. Za jejím zrodem stál dvorní kuchař císaře Tongzhiho Jang Čhüan-žen.
Je docela zajímavé, že byl původně prostým sedlákem, který v sobě postupně objevil vlohy pro vaření. Na druhou stranu nešlo o jeho úplně původní recept (sahá daleko zpět až do dynastie Ming, ta vládla v letech 1368–1644.)
Je jím podstatně vylepšený, i proto je uznávaný jako jediný originální. Existuje sice ještě dalších osm restauracích v Pekingu, které mají „právo“ tento pokrm nabízet, ale protože se v nich způsob přípravy liší, je jako jediná absolutně uznávaná tato originální pobočka.
Jak sílil její věhlas, musela stále zvyšovat kapacitu, dnes má sedm pater, 41 jídelen a salonků, může v ní jíst současně až 900 hostů toužících po výjimečném kulinářském zážitku. Soudruzi ji kupodivu nechali v rukách potomků zakladatele, leží kousek od známého náměstí Tien-an-men.
QuanjudeCount
U vstupu je pořadník, každý si vezme číslo a až přijde na řadu, je vyvoláno hosteskou. Cizinec potřebuje doprovod, mluví se jen v čínštině, kdo se nevejde dovnitř, posedává venku na židličkách. Podává se až 5 000 jídel denně, je tu zaměstnáno 400 kuchařů a pomocných pracovníků.
Kachna získala proslulost i díky nevšední příloze, s kterou se podává. Samotnému kousku masa i kůžičky, měkké, vláčné, křehké, totiž pravý „šmrnc“ dodává tzv. mandarínská omeleta, ve které je zabalena. Ovšem zatímco její příprava je jednoduchá, u samotné kachny jde naopak o pár dní trvající rituál.
Po porážce se nejdřív spaří horkou vodou a potře cukrovým sirupem. V tomto stavu několik dní „odpočívá“ sušená teplým vzduchem, před samotnou přípravou ji pod kůži napumpují stlačený vzduch a do předem vyvrhnutých útrob nalijí vařící vodu.
Restuje se zevnitř i zevně ve speciálních pecích, ty odráží horký vzduch přírodního ohně (na něj se používají jen zcela nearomatické dřeviny, jako je čínská datle) od stropu zpět na zavěšenou kachnu. Ta je před podáváním podrobena kuchařskému „zkoumání.“
Peking_duck_kitchen
Maso, nespojené se sádlem a kůží, se zpracovává jinak. Na zvláštním talíři je odřezaná kůžička z hrudní kosti a hlava To asi nemusí být zážitek pro estéty, na druhé straně se mohou dívat jen na svůj pokrm a blaženě polykat každé sousto.
Každoročně se v restauraci vystřídá neuvěřitelných 5 miliónů zákazníků! Kuchaři mají nejen čepice, ale i roušky, pokud jde o ceny, pekingská kachna pochopitelně není levná, jako každá specialita, ale zase nikoho nezruinuje, v přepočtu vyjde tak na 1000 Kč.
Zdroj: https://www.chinahighlights.com/beijing/article-quanjude-roast-duck-
https://www.thebeijinger.com/directory/quanjude
