Článek
A tomu přizpůsobili své stravování. Na rozdíl od jarního setí potřebovali, aby tělo bylo odolné dešti a plískanicím. Dobře věděli, že největší zdroj síly je tmavé maso, ovšem tehdy bylo vzácné. My to máme jednodušší, můžeme si ho dát, kdy chceme, ale zase nespotřebováváme tolik energie.
Měli bychom ho jako jíst jako oni, jen v neděli. Při časté konzumaci je totiž příčinou srdečních či cévních chorob, dny. K večeři bychom ho neměli mít vůbec, je dost těžko stravitelné. Nejzdravější je vařené, což si ale dá v éře grilování jen málokdo. Vítaným posílením organismu je losos, tuňák, sardinky.
Podzim je i doba sklizně ovoce, vždyť dozrávají jablka, hrušky, švestky. Těm bychom se vůbec neměli vyhýbat, naopak! V tomto období se hodí datle, fíky, rozinky a sušené ovoce vůbec. Výborné jsou i jedlé kaštany. Do konce září až do jara máme poslední možnost, kdy můžeme ještě jíst čerstvou zeleninu.
Výborný je dnes už polozapomenutý pastiňák, bílá ředkev, červená řepa, křen, houby, kedlubny. Kvůli posílení imunity by při nevlídném počasí v jídelníčku určitě neměla scházet cibule, česnek, kysané zelí, vhodná je ráno horká voda se zázvorem. Výborná je také dýně, dá se připravit na řadu způsobů.
Je z ní výtečná polévka, zeleninové vývary se obecně na podzim a v zimě hodí. Naopak rajčata a papriky organismus ochlazují, těm bychom se měli vyhnout. Zelenina by měla buď lehce dusit, nebo povařit, dá se i kvasit, výborné jsou zadělávané kedlubny. Vhodné jsou také vařené obilniny, zejména jáhly, rýže, pohanka.
Tělo také v zimě vyžaduje víc bílkovin, výborným zdrojem jsou luštěniny (zvlášť bílé fazole.) Koho nadýmají, ať k nim přikusuje tak dva dny starý chléb. Pokud jde o maso, lze doporučit hlavně krůtu a králíka, bohaté na bílkoviny a netučné, ty obsahují i husy a zvěřina, ty už ale dietní moc nejsou…
Spory se vedou o mléko, podle mnoha léčitelů zahleňuje. Sice se zdůrazňuje, že jsou v něm tělu prospěšné bakterie, ty ovšem v jednom balení mají nulový význam. Určitě by se měly vynechat syrové potraviny, tělo si žádá teplo, nebo ochranu v podobě těch, co mají antioxidační účinky.
Při začátku nachlazení se doporučuje dát si do úst na půl hodiny stroužek česneku, pak vyplivnout a vypít horkou vodu se spoustou čerstvého zázvoru. Pokud jde o citrony, pomeranče a další citrusové plody je to individuální, jednomu pomáhají, jinému škodí, chce to prostě vyzkoušet.
K večeru je vhodný jak na imunitu i žaludek mátový čaj. Důležitá je snídaně, hodí se výborně perník se skořicí, ovesné kaše, do kterého se dá místo obligátních müsli ovocné pyré. A navíc teplá snídaně zvedne náladu a dá tělu energii, ne že bychom ji tedy u sezení u počítače potřebovali.
Pokud jde o nachlazení, na kašel je stále nejlepší cibulová šťáva s medem, ale jen tekutým, pokud jsou v něm krystalky, ty naopak dráždí. Ideální si je připravit „horu“ cibule na noc a do rána ji nechat louhovat.
Výtečné je kysané zelí, třeba i v podobě salátů, velice prospěšné je v kombinaci s křenem. Naše babičky měly pro ty případy nasušené bylinky – heřmánek, lipový květ, šalvěj, lichořeřišnici.
Na podzim a v zimě je ještě víc než kdy jindy důležitý biorytmus, chodit spát i vstávat ve stejnou dobu, v bytě větrat každý den nejméně třikrát tak na tři minuty, hlavně ústřední topení vysušuje sliznice a ty jsou pak náchylnější k nemocem…
Zdroj:
https://sever.rozhlas.cz/bylinky-ktere-nam-pomohou-prezit-ve-zdravi-podzim-rozhovor-s-bylinkarkou-8836041
https://www.youtube.com/watch?v=Hh-1VH7ae6c
